Hledání osoby: »Pán Ježíš« v Matěj z Janova, Výběr pravidel Starého a Nového Zákona (Schenk)

Božího Syna a je řízen živou nadějí a láskou k Pánu Ježíši; zvláště a jmenovitě podřizuji sebe a ten- to spis a

strana: 36

a podle Jana (Jan 4, 6): „Kdo zná Boha a Pána Ježíše, poslouchá nás; kdo není z Boha, neposlouchá nás.“ „Kdo však

strana: 38

lidu jeho hříchy a domu Kristovu jeho zločiny. Proto řízením Pána Ježíše octl jsem se na širém moři a bouře mě potopila

strana: 39

to, co hoví očím a obveseluje uši, až se zalíbilo Pánu Ježíši vychvátit mě zprostřed stěn jako hořící poleno zprostřed ohně (sr.

strana: 40

Čím vroucněji se povznáším v modlitbě k Bohu a k Pánu Ježíši ukřižovanému, tím silněji se vždy rozhořívá. Nikdy se ode mne

strana: 41

dílo, aby se takto tím více zaskvěla a rozhlásila pravda Pána Ježíše, jakož je psáno (Mat. 10, 18):„Před krále a vládce budete

strana: 42

9). Díky již vzdávám svému Bohu a otci milosrdenství i Pánu Je- žíši ukřižovanému, jehož milostí se mi dostalo toho, že již ple-

strana: 43

skrze Krista Ježíše v církvi po- svěcené. Proto volám k Pánu Ježíši ukřižovanému a k jeho círk- vi, říkaje (Ž. 43, 3):

strana: 45

208—209.) Nemohu zapřít, že poznávám na sobě, že mi nejdobrotivější Pán Ježíš při zpracování mé látky otevřel dokořán dveře (sr. Kol. 4,

strana: 46

A je jí vpravdě milostivý, vpravdě nejsladší, slitovný a milosrdný Pán Ježíš ukřižovaný. Hle, tu máme ono naše pravidlo, s pomocí něhož

strana: 61

ctností, jaká se vyskytuje nebo může se vyskytovat. Projevil se Pán Ježíš ukřižovaný člověku otcem, matkou, synem i dcerou, bratrem, sestrou, ženichem,

strana: 64

Antikrist nebo ďábel, král to nad všemi syny pýchy. Ale Pán Ježíš ani nebojoval za svou slávu, ani nešel na smrt pro

strana: 67

v klidu“ (Iz. 38, 11). To však dopouští na nás Pán Ježíš, na jednoho častěji, na dru- hého řidčeji, na toho kratšeji,

strana: 80

v božské lásce. 10. UKOL KNĚZE (Sv. 4, str. 25—26.) Pán Ježíš rozlišil cestu svou a Antikristovu, promlouvaje tehdy k Židům a

strana: 83

pouze ve jménu Ježíše ukřižovaného a stane na stupních rodiny Pána Ježíše a nic nebude myslit na vlastní zájmy, nýbrž na zájem

strana: 83

neb poctíván, nýbrž ve všem a ode všech toliko jediný Pán Ježíš ukřižovaný: ten je pravdivý a není v něm nepoctivosti (sr.

strana: 83

neshledávají, že prospívají v Boží lásce a bázni. Chce totiž Pán Ježíš, aby zůstaly před námi skryty časy a doby, abychom nesmýšleli

strana: 91

evangelia, spěchám, abych horlivě zveleboval nejštědřejší pohostinství, totiž po- hostinství Pána Ježíše ukřižovaného, a vyzýval pozvané, aby přišli. 95 (Sv. 5, str.

strana: 95

námi“ (Mat. 1, 23), a tam- též je s námi Pán Ježíš a bude tímto způsobem do skonání věku (Mat. 28, 20).

strana: 100

knihy. — Fol. 124a.) V této zázračné svátosti se stal Pán Ježíš ukřižovaný vším všem (1 Kor. 9, 22) z nesmírné své

strana: 102

tvůj, Pane v nás!“ a pod. A tak Bůh a Pán Ježíš je nám v této svátosti přítomen ve své nesmírné božské

strana: 103

pomoc přišel na svět pravý, svatý a věrný Bůh a Pán Ježíš ukřižovaný, který chtěl, aby všichni dospěli k poznání pravdy, vhod

strana: 103

V. knihy. — Fol. 136 b— 137 a.) Ačkoliv byl Pán Ježíš všecko ve všem (Kol. 3, 11) a všem se stal

strana: 104

sebe samo. Vidíš tedy, jak důstojně a zvláštně zanechal nám Pán Ježíš svou památku v pokrmu a nápoji a nabídl se nám

strana: 105

a nasytit se beze všeho úbytku a všichni společně chválit Pána Ježíše, který má svou ruku ote- vřenou a sesílá nám pokrmů

strana: 112

se jim nemělo vytýkat, nýbrž spíše schvalovat a podporovat. Vždyť Pán Ježíš nepokáral neodbytnost syrofenické ženy,76 nýbrž schválil její víru (Mat. 15,

strana: 117

při- blížilo království nebeské!“ A všimněte si, prosím, pozorně, že Pán Ježíš těm, kterým na počátku pokání přisliboval nebeské království, poskytl milostivě

strana: 123

kterém není duch Boží.“ A proto vroucněji přilnout k duchu Pána Ježíše a v lásce se vzepnout k svému již poznanému dobru,

strana: 124

a těžkostech, doléhajících vnitřně i zevně, jak dí apoštol o Pánu Ježíši (Žid. 2, 18): „Tím, že sám trpěl (v pokušení), stal

strana: 126

Boží a nejbedli- vější ostříhání sebe od hříchů pro přítomnost Pána Ježíše, který přijímáním tohoto chleba zůstává v nás a my v

strana: 127

j. od zla viny, neboť se bojíme, abychom neurazili důstojnost Pána Ježíše a jeho v nás přítomnou slávu, jak je psáno (Ž.

strana: 127

mrtví uslyší a budou živi.“ Aby to naznačil, 128 poručil Pán Ježíš, když vzkřísil z mrtvých člověka, totiž dceru představeného synagogy, i

strana: 129

lidé dobře přihlíželi k věci, spíše by takto mluvili k Pánu Ježíši v této svátosti: „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova

strana: 132

žije-li ve skutečnosti zcela své vlastní vůli a nikoli vůli Pána Ježíše a nelituje-li srdečně, když se ně- čím prohřeší, je údem

strana: 149

pravdivě mou řeč. Co je plevě do pšenice? dí Hospodin.“ Pán Ježíš totiž jest pravda, Boží moc a Boží moudrost a sám

strana: 151

lid křesťanský na pastvu,79 připravenou mu takto od Boha a Pána Ježíše, sami se beze strachu pasouce, ale o to nedbajíce, aby

strana: 152

hlad po slyšení Božího slova 152 a po přijímání svátosti Pána Ježíše. Neboť takřka všichni faráři a řádně ustanovení kněží, oddávajíce se

strana: 153

váhách (Ž. 62, 10), poněvadž zanedbávají to, co pří- sluší Pánu Ježíši a jeho apoštolům, totiž ctnost, pravdu, spra- vedlnost, milosrdenství a

strana: 153

spra- vedlivého, obé je ohavností Hospodinu.“ Ohavností je chtíti milovat Pána Ježíše a zároveň i život toho- to světa, vyhledávat horlivě věci

strana: 154

že má tato šel- ma deset rohů, protože čelí pohrdavě Pánu Ježíši a znásilňuje a pošlapává desatero přikázání samého Boha, upadajíc právě

strana: 157

zneuctěna všeli- jakou hanbou a hříchem, žije bez bázně před Pánem Ježíšem a chodí ve všelikém pokrytectví a přetvářce. V oné kvetla

strana: 163

úctu před jedinou autoritou a osobností téhož Ježíše Krista, takže Pán Ježíš a jeho pokorní a prostí stoupenci jsou ceněni jako 168

strana: 168

výtky, nýbrž dokonce beze strachu a ostychu, jako by měl Pán Ježíš takovou věc rád, nebo jako by toho nedbal, nebo jako

strana: 177

se rozplývajícími. A uvaž přitom, jak jsou takové věci nemilé Pánu Ježíši, který řekl Petrovi (Jan 21, 15): „Šimone, synu Janův, miluješ

strana: 179

přece jen nejistě a nezabezpečeně, než aby byli věrnými nástupci Pána Ježíše, s ním pracujíce, s ním zde trpíce v bezpečném očekávání

strana: 183

těle svaté církve44 pro společné dobro a obdrželi jsme od Pána Ježíše všecku svou hodnost a všecku moc pro celé tělo a

strana: 184

něčem stavějí na roveň. A protože vynášíme sebe proti evangeliu Pána Ježíše, kde se praví (Mat. 23, 8): „Nedávejte se nazývati rabbi“

strana: 192

Hle, takových řečí, které jsou samé rouhání a hanobení kněží Pána Ježíše, jsou plná ústa téměř všeho křesťanského lidu! Co jiného tedy

strana: 193

lidu! Co jiného tedy jsme za těchto dnů, Ó, kněží Pána Ježíše, než vy- větralá sůl, která bývá lidem pošlapána, než kameny

strana: 193

životě; čtvrté: začíná-li všcehny své činy a úmysly láskou k Pánu Ježíši a určuje jim meze podle ní. 2. PODSTATA HŘÍCHU POKRYTECTVÍ

strana: 200

toto ve svých myšlenkách, tužbách, slovech, činech a stojí-li nám Pán Ježíš teprve potom na druhém místě, abychom se totiž potom tak

strana: 202

mrtvou víru, zvláště pokrytců. Předně, protože usu- zují, že se Pán Ježíš na hříchy tak velice nehněvá a že není tak velice

strana: 205

řečeno, stáváme se sami ohavností, stáváme se jí před očima Pána Ježíše, božské čistoty, a především my kněží, kteří máme rádi sebe

strana: 206

slyšeli a nechápali (Iz. 6,10; Mat. 13,13), jak jsou obtížní Pánu Ježíši ukřižovanému a jak strašlivé a neustávající běda! je očekává, již

strana: 207

obrátil se ke kamen- ným sochám. Znovu tedy, když přestal Pán Ježíš činit divy a mocné činy takto v svém jménu a

strana: 228

ďábel nepřestává všemi nej- zchytralejšími cestami ukořisťovat slávu a poctu Pána Ježíše. A tak se také obávám, že i skrze obrazy..., jednak

strana: 230

— připouštěje lepší mínění — tento tajemný smysl: jako má Pán Ježíš zjevně uskutečnit dvojí pří- chod na tento svět a zjevit

strana: 232

že nám byly takto význačně určeny a zanechány na památku Pána Ježíše a na poučení, hlavně však na poučení, abychom totiž odtud

strana: 233

tělesný lid i kněží a klerikové. Avšak přece počal nejmilostivější Pán Ježíš toto dílo, totiž dílo obnovy své církve, velmi urychlovat již

strana: 240

škodlivá zařízení vyťata a vyřezána z vinice, vští- pené krví Pána Ježíše a krví jeho apoštolů a proroků, a aby zřízení ta

strana: 242

ničem nezkracuje líbeznou jednotu církve. 242 (Sv. 2, str. 261—263.) Pán Ježíš nedal svým nástupcům žádný psaný zákon, ačkoliv to mohl za

strana: 243

nálezků, rozličných nauk a tvrdých příkazů v rodině Boha a Pána Ježíše a svou autoritou je potvrdili, zavazujíce a zatěžujíce přespříliš podřízené,

strana: 243

Ježíši, že ne- máme vzývat nic jiného leč Boha a Pána Ježíše a nikde jinde vyhledávat svatost a všecku dokonalost než v

strana: 245

byla vzata na nebe s tělem, ať nebyla, dozajista chtěl Pán Ježíš, abychom neměli samo její tělo, abychom neuctívali mnohem více, než

strana: 246

shromáždili, vy a já v duchu s vámi, s mocí Pána Ježíše a vydali takového člověka satanovi k tělesné záhubě, aby jeho

strana: 251

to mnohokráte a velmi často, jak mi to po- tvrzuje Pán Ježíš v mém svědomí. Kéž bychom se tedy dnes, kněží Boha

strana: 253

hlava to všech činitelů nepravosti, a tělo jeho,44 leč že Pán Ježíš nadchne své vyvolené kněze a kazatele, naplní je duchem Eliášovým204

strana: 256

(Sv. 3, str. 355—356.) Je třeba bedlivěji rozvážit to, co Pán Ježíš odpověděl na otázku o příchodu Eliášově,204 když řekl (Mat. 17,

strana: 258

službě chu- dým Kristovým a kázání Božího slova. Proto mu Pán Ježíš udělil úžasné a po věky neslýchané věci: sám obrátil v

strana: 260

bylo naznačeno to, co již krátce předtím bylo poznamenáno, že Pán Ježíš, aspoň pokud jde o první po- čátek, učinil skrze Milíče

strana: 262

se neosvědčují věrnými Pánu Ježíši Kristu. A tak Bůh a Pán Ježíš, který jest bohat pro všechny (Řím. 10, 12), opouští proto

strana: 265

mnohem ještě více v městě Pražském, i obdivoval jsem se Pánu Ježíši a jeho milostivosti v jeho skutcích. (Sv. 1, str. 99—101.)

strana: 266