Hledání osoby: »Jan ze Segovie« v Deník Petra Žateckého (Heřmanský)

otištěn u Mansiho XXIX, 492—512 a 679—700; podává jej i Jan ze Segovie (MC II, 299—316). Viz i pozn. vzadu. 15 Bylo totiž

strana: 23

MC I, 280—281, Haller CB II, 337—338 a částečně i Jan ze Segovie v MC II, 323—325. 11 Celý výrok legátův zněl (MC

strana: 61

traditiones =tradiční věci, podle Kralické: ustanovení. 12 Jeho řeči zaznamenal Jan ze Segovie v MC II, 349—350; ten 182 třeba o nich pojednati.

strana: 182

1437). Ve svazku II. a III. je velmi obšírná práce Jana ze Segovie »Historia gestorum generalis synodi Basiliensis« (II, 1873, III, část 1—4

strana: 197

ale i některé Čechy až k slzám. Zazna- menal ji Jan ze Segovie (MC II, 299—316) a je otištěna u Mansiho XXIX, 492—512

strana: 211

řeči zaznamenali i Jan z Dubrovníka (MC I, 261) i Jan ze Segovie 211 (MC II, 316) a je uveřejněna u Martèna VIII,

strana: 211

přidržují. Tyto články zaznamenal Jan z Dubrovníka, MC I, 273—274, Jan ze Segovie, MC II, 321—322, a jsou otištěny u Martèna VIII, 251—252

strana: 227

hodiny slyšení. Jeho poslední řeč na koncilu zazna- menal nejúplněji Jan ze Segovie (MC II, 346—7) a doplňuje tak zprávu našeho Deníku. Prokop

strana: 245

přebývá a já v něm.« 3 Za touto větou vložil Jan ze Segovie jako svou poznámku tuto větu: »Když toto říkal jakýmisi zahalenými

strana: 246

Celá odpověď Juliána Cesariniho je v MC II, 349. Podle Jana ze Segovie (MC II, 351) navštívili někteří z Čechů v den rozloučení

strana: 247