Hledání osoby: »Karel IV« v Český řád korunovační a jeho původ (Cibulka)

CIBULKA V PRAZE 1934 Otisk článku „Korunovační řády středověké a Karla IV. korunovační řád králů českých“ z Časopisu katol. duchovenstva. Ročník 100

strana: 1

Zvláštní shodou okolností nebyl dosud podrobnějším studiem zpracován řád, který Karel IV. stanovil pro korunovaci českých králů. J. Emler vydal sice starobylý

strana: 3

řády, až je na konec shledáme v českém korunovačním řádě Karla IV. Zmíněný korunovační řád karolinský je nadepsán Benedictio ad ordinandum imperatorem

strana: 24

-oficiu, oděni diakonským šatem a s mečem, zpívali sedmou lekci. Karel IV. na cestě do Francie zdržel se r. 1377 zúmyslně v

strana: 36

verus rex et imperator Romanorum censendus et nominandus). Zlatou bulou Karla IV. bylo potvrzeno, že volbou, i bez korunovace, je dána vládní

strana: 38

je dána vládní moc.58) Od interregna počítali králové částečně, od Karla IV. trvale léta 55) quo facto cuilibet via praecluditur contra electionem

strana: 38

Řád tento, A., byl tudíž řádem, podle něhož byl i Karel IV. na německého krále korunován a který byl platný v době,

strana: 54

svrchovaně důležitý řád S., ve Francii platný za pa- nování Karla IV. u nás. Ačkoliv už předtím bylo Brialem k tomu poukázáno,

strana: 60

rukopis byl psán ještě za živobytí jak Pulkavy, tak i Karla IV., a to před r. 1374, kdy Karel IV., vrátiv se

strana: 75

tak i Karla IV., a to před r. 1374, kdy Karel IV., vrátiv se z Braniborska, přinesl s sebou kroniku této země

strana: 75

bude krakovský text níže označován písmenem K. Teprve po smrti Karla IV., avšak ještě ve XIV. století, psán byl rukopis vídeňské Národní

strana: 75

Kvartového formátu o 116 pergamenových foliích obsahuje tento kodex Životopis Karla IV. (f. 1—52), Moralitates (f. 53—69), Korunovační řád králů českých, jemuž

strana: 75

německý A., užívaný aspoň od r. 1309, podle něhož byl Karel IV. r. 1346 v Bonnu korunován, shoduje se v podstatě po

strana: 99

méně lze se domnívati, že obřad jako celek byl teprve Karlem IV. okamžitě za- veden, poněvadž jde o úkon, který je v

strana: 104

úkonu je významné i svědectví Pulkavovo. Nepraví, že obřad zavedl Karel IV., což by jistě neopominul podotknouti, kdyby tomu tak bylo, vždyť

strana: 104

starší ustanovení a tudíž zvyky a způsoby doby přemyslovské, které Karel IV. převzal, po př. kodifikoval, pak-li se tak už nestalo dříve.

strana: 106

předpisů. Všechno to dokládá, že se už dlouhou dobu před Karlem IV. podle této části starého německého řádu R. a D. v

strana: 109

místními, které nebyly ani jednotně uspořádány, nýbrž nesrovnale kodifikovány, bud Karlem IV., anebo již předtím. Z R. a D. je převzat (a

strana: 109

ještě ustanovení o oltáři sv. Kříže, není pravděpodobné, že by Karel IV. v korunovačním řádě sta- novil něco o oltáři, který měl

strana: 110

měl záhy na drahnou dobu zmizeti. Spíše se zdá, že Karel IV. tu převzal starší ustanovení v Čechách vzniklé v době, kdy

strana: 110

věnovati pozornosti francouzskému K. V., neboť vznikl-li Č. ke korunovaci Karla IV. r. 1347, pak nemohl býti jeho pramenem K. V. z

strana: 110

patrno, že základem řádu Č. není A., platný v době Karla IV., nýbrž starší R. a D. Otázka daná lidu, zda-li chce

strana: 113

převzat z D., anebo že se zúmyslně měl vztahovati na Karla IV., který r. 1347 nebyl ještě císařem. Poněvadž však v polských

strana: 114

řád, nýbrž i výslovná zpráva Františka Pražského, který píše, že Karel IV. byl infra missarum sollempnia posvěcen.2) Také by bylo těžko předpokládati,

strana: 117

missarum sollempnia posvěcen.2) Také by bylo těžko předpokládati, že by Karel IV., jenž byl r. 1346 podle A. během mše posvěcen na

strana: 117

který je vzat ze 14. neděle po sv. Duchu. Korunovace Karla IV. padla však na 13. neděli po sv. Duchu (2. září

strana: 117

nemalého vý- znamu. Víme-li totiž, jak níže bude seznáno, že Karel IV. z francouzského řádu beze změny přejímal nejen věcná ustanovení, nýbrž

strana: 119

jiná modlitva od krále našeho múdrého,« jako by to byl Karel IV., který tuto modlitbu složil a do Č. včlenil. Než rubrika

strana: 121

to, kromě formulí, jimiž jsou žehnány odznaky, jediná modlitba, kterou Karel IV. do Č. vsunul z jiného pramene, než z S. H)

strana: 122

právě tak, jako svěcení královo a korunovace během mše. Za Karla IV. bylo by tento druh šatu přisouditi vlivu císařského korunovačního řádu,

strana: 123

jako pramen francouzského K. V. označiti pouze český korunovační řád Karla IV. Formule Deus rex regum (28) je v přípisku rukopisu K.

strana: 124

v níž se zračí vliv francouzského řádu S., nutno připsati Karlu IV. V řádu S. nalézáme modlitbu Deus electorum fortitudo (32) jakožto

strana: 126

(ani v A.), ani ve francouzských řádech platných v době Karla IV. Teprve K. V. r. 1365 přináší tuto formuli, známou dotud

strana: 130

(37) v K. V. je řád Č., v němž nejspíše Karel IV. většině odznaků dal předeslati světící formule e) Obětování a vykoupení

strana: 132

Přidání zvláštních světících a odevzdávacích formulí jevilo se pozdním dílem Karla IV., avšak jemu nelze přičísti, že zavedl obětování a nošení meče.

strana: 134

obětování a nošení meče. Jak bude ještě níže seznáno, přejímal Karel IV. beze změn ustanovení francouzského řádu S. a takřka doslovně jeho

strana: 134

francouzský vzor a předpisy se slovně liší. Dále by byl Karel IV., poněvadž jednotlivým insigniím určil zvláštní odevzdávací formule, mohl obětování meče

strana: 134

německých R. a D., tvořicích základ všech obřadů. Kdyby byl Karel IV. původcem poslední složky, t. j. výkupu, bylo by aspoň obětování

strana: 134

anebo byla rubrika »post sceptrum et virgam« přidána teprve za Karla IV. a stylisována podle začátků ode- 48) Dějepis výtvarného umění v

strana: 136

řád, zbudovaný na základě německých řádů, ovliv- něn řádem francouzským. Karla IV. korunovační řád králů českých se i v této části připíná

strana: 144

v části která je nejvíce odtud ovlivněna, poznáváme, jakým způsobem Karel IV. do Č. přejímal francouzskou předlohu. Modlitba Omnipotens aeterne Deus fons

strana: 145

však uveden teprve níže. Okolnost ta ukazuje, že korunovační řád Karla IV. je kompilací, v níž předlohy nebyly dosti jednotně upraveny, takže

strana: 148

je možné, že abatyše královského hradního kláštera byla už před Karlem IV. po boku královně při její korunovaci, tak je také možné,

strana: 149

korunovaci, tak je také možné, že tento úkon zavedl teprve Karel IV. R) Požehnání korouhve. Po nastolení a holdování, po př., byla-li

strana: 149

a je to nejradikálnější novota a nejvýznamnější úkon, který si Karel IV. dovolil převzíti z ceremonielu francouzské korunovační mše. Ustanovení o přijímání

strana: 152

rozborem stanoveny složky korunovačního řádu krále českého, jak jej uspořádal Ka- rel IV., jest nyní shrnouti rozmanité a četné poznatky podle hlav- ních

strana: 153

dřívějších řádů francouzských, a tudíž i řádu platného v době Karla IV. Horší ještě je methodická závada. Loserth si neuvědomil, že podstatou

strana: 153

na okrajích ozna- čeny vodorovnou čárkou, po př. dvěma čárkami. Karel IV. ne- převzal předpisy o přípravách korunovačních, o stráži kostela, 155

strana: 155

a korunovační formule Lze tudíž říci, že český korunovační řád Karla IV se se soudodobým francouzským korunovač- ním řádem zásadně různí, kdežto

strana: 156

Deus, qui Azahel (27), která je rubrikou českého textu, přisouzena Karlu IV., pak liturgické modlitby, částečně odjinud známé, avšak ne- upotřebené v

strana: 156

ta mohla býti už zvykem v době předkarlovské anebo vsuvkou Karla IV. V celku jsou ustanovení francouzského řádu přebírána syrové bez nutných

strana: 159

R. a D., jak tyto zvy- ky dosvědčují, už před Karlem IV. delší dobu užíván, pak se ujal v Čechách už v

strana: 160

dohromady přemyslovský řád korunovační, který budeme stručně označovati Př. Dílem Karla IV. je nejvrchnější vrstva, která už ne- prodělala změn, t. j.

strana: 160

řádu v Čechách už rozhojněn rozmanitými domá- cími zvyky, nepřičinil Karel IV. k této části žádných úkonů podle francouzského vzoru, jako na

strana: 160

chách nedoznal obohacení, leč snad účastí abatyše svatojiřské. Proto jej Karel IV. obohatil nejen modlitbami, nýbrž i úkony vza- tými z francouzského

strana: 160

o účasti při mši. Uvážíme-li, že r. 1347 byla s Karlem IV. korunována jeho manželka, francouzská princezna Blanka, po- chopíme tím spíše,

strana: 160

se tím, že takřka doslova přejímá ustanovení řádu S. 160 Karel IV. nesložil tudíž zplna korunovač- ní řád jemu připisovaný, nýbrž provedl

strana: 161

však nedotkla podstaty dřívějšího pře- myslovského řádu, takže korunovační řád Karla IV. podle svého založení a dějové struk- tury závisí na starých

strana: 161

již roku 1085. Dále je pozoruhodno, že pozdější korunovační řád Karla IV., který v této podrobnosti nemůže býti závislý na řádech francouzských,

strana: 162

konati obřad během mše, což potom podle Př. převzal i Karel IV. Obřad ten byl ovšem jen do jisté míry zvláštní, neboť

strana: 162

rumphea (kopí) v mod- litbě Deus inenarrabilis (13). 2. Poměr Karla IV. k přemyslovskému koru- novačnímu řádu. Z kontinuity korunovací v Čechách,

strana: 165

R. a D. Z toho by už dostatečně vysvítalo, že Karel IV. převzal pře- myslovský řád, t. j. zdomácnělé R. a D.

strana: 165

Než mohly by ještě vznik- noti pochybnosti, zda snad teprve Karel IV. nezavedl do Čech řád R. a D. a neučinil jej

strana: 165

anebo avignonského. Proto se pravdě nepodobným jeví, že by za Karla IV. byl český korunovační řád najednou sděláván podle čtyř pramenů, t.

strana: 166

vývojem na základě jiného řádu. Středověkému způsobu spíše odpovídá, že Karel IV. řád dotud v Čechách platný a na základě německých řádů

strana: 166

domněnku, že se řád R. a D. stal teprve za Karla IV. předlohou českého korunovačního řádu, vylučuje nadobro okol- nost, že starý

strana: 166

zv. mladší čášská formule (A.), podle níž byl tudíž i Karel IV. r. 1346 v Bon- nu korunován. Přesto, že zdůrazňuje princip

strana: 166

řádu, a byl by se jí zajisté stal, kdyby teprve Karel IV. český korunovační řád od základů sdělával právě tak, jako bylo

strana: 166

1309, ale je vyloučeno, že by tento nový řád neznal Karel IV., který byl podle něho r. 1346 v Bonnu korunován. Proto

strana: 167

1346 v Bonnu korunován. Proto nelze se domnívati, že by Karel IV. základem českého korunovačního řádu mohl činiti neužívané již německé řády

strana: 167

ve skutečnosti tímto základem, pak se jím staly už před Karlem IV. aspoň v přemyslovské době. Témuž nasvědčují i tehdejší poměry církevní.

strana: 167

Ne- dovolovala však už pomazávati králi hlavu. Kdyby byl teprve Ka- rel IV. zavedl v Čechách korunovační řád, nebyl by se v Avignoně

strana: 167

by byl býval předepsán t. zv. avignonský korunovační řád. Jestliže Karel IV. toho nečinil a v jeho korunovačním řádě je ob- saženo

strana: 167

tehdy nově už nedovolovala, je to důkazem, že už před Karlem IV. exis- toval zvláštní a dlouhým užíváním za český uznaný řád

strana: 167

bylo přimíseno něco 167 t. z. oleje s nebes seslaného.3) Karel IV. nemohl napodobiti fran- couzský řád tím, že by předepsal užívati

strana: 168

vzácnější než sv. olej, užívaný k pomazání českého krále. Přesto Karel IV. nepředepsal v novém řádě pomazávati českého krále křižmem, ačkoliv jinak

strana: 168

olejem, dotud v Čechách užívaným. Proto také všechny novoty, převzaté Kar- lem IV. z francouzského řádu korunovačního, jsou podružného rázu a vlastně jen

strana: 168

řád R. a D. Konečně dlužno si říci: kdyby byl Karel IV. dělal český ko- runovační řád jako docela novou věc, byl

strana: 168

obsažený řád míti za řád v předkarlovské době užívaný, a Karla IV. míti pouze za autora francouzských a jiných menších dodatků k

strana: 169

řádů R. a D., s nimiž tvořilo řád Př., převzatý Karlem IV. a z francouzských pramenů doplněný na Č. Tuto povšechnou úvahu

strana: 173

jádro v sobě chová. Také nelze na základě toho upírati Karlu IV., že je autorem svého korunovačního řádu, třebaže jen v podružných

strana: 175

přece spis platí za jejich dílo. Po- dobně je dilem Karla IV. i jeho korunovační řad krále českého. třebaže v něm jsou

strana: 175

řády R. a D. a české zvyky doby přemyslovské, neboť Karel IV. přidal k nim části francouzského řádu S. a některé jiné

strana: 175

také domácími zvyky rozšířených. Tento český řád přemyslovský (Př.) rozšířil Karel IV. prvky, vzatými z francouz- ského řádu S., pocházejícího nejspíše z

strana: 176

názory v Čechách byly proneseny a při- jímány, jal se Karel IV. upravovati platný dosud korunovační řád přemyslovský, v podstatě se rovnající

strana: 179

domácími zvyky a úkony už rozšířený. Proto není divu, že Karel IV. tento sakrální ráz nejen zachoval, nýbrž i zdůraznil. V tom

strana: 179

starého zvyku ponecháno králi francouzskému. Ze všeho je patrno, jak Karlu IV. především na srdci leželo po- vznésti sakrální stránku korunovačního řádu.

strana: 180

zmíněná formule byla už součástí přemyslov- ského řádu, jest nejspíše Karlu IV. přisouditi, že takovouto i vý- konnou mocí duchovní na základě

strana: 181

královského posvěcení a korunovace. Z těchto hledisek pochopíme také, proč Karel IV. přikázal, aby nástupci během šesti měsíců se dávali korunovati.22) Šlo

strana: 183

slib králův přemístěn hned za skrutinium před aklamaci. Samozřejmě nepřevzal Karel IV. do svého korunovačního řádu kapitulace řádu francouzského (Promitto et perdono),

strana: 184

Jan Lucemburský učinil velikým privilegiem z konce r. 1310 a Karel IV. privilegiem z r. 1347. Když se pak Karel IV. snažil

strana: 184

a Karel IV. privilegiem z r. 1347. Když se pak Karel IV. snažil kodifiko- vati zemské právo zákonníkem Majestas Carolina, vsunul tam

strana: 184

nalezlo místa později, když Majestas Carolina se nestala zákonem a Karel IV. r. 1355 ji vzal zpět. Přece však byly v XV.

strana: 185

celý středověk, aniž tím bral újmy sakrál- ní ráz korunovace. Karel IV. nečinil tudíž nic nového, chtěl-li při- dati kapitulace rázu světského.

strana: 185

»řádu korunování králova i králové království Českého«, jak jej upravil Karel IV. Hlavním jeho úko- nem je posvěcení krále pomazáním, sledované odevzdáním

strana: 185

úkony i jejich celkový pořad. Nelze se domnívati, že teprve Karel IV. tento německý řád do Čech přinesl a učinil základem českého

strana: 185

záviselo už na svolení Apoštolské sto- lice, o něž se Karel IV. neucházel, ač o přenesení korunovačního práva na pražského arcibiskupa žádal.

strana: 186

vyvinouti a s nimiž dohromady tvoří český přemyslovský korunovační řád. Karel IV., dbalý tradic, ne- zavrhl přemyslovský řád, nýbrž naopak jej převzal

strana: 186

zkoumání B) Přemyslovský korunovační řád ve světle historických zpráv Poměr Karla IV. k přemyslovskému korunovačnímu řádu C) Rozsah přemyslovského řádu korunovačního D)

strana: 187