Hledání osoby: »Pán Bůh« v Staří letopisové čeští (Palacký 1941)

přepravil se s vozy i s lidem svým. I děkoval Pánu Bohu, že mu Pán Buoh ráčil pomoci přes tu vodu se

strana: 68

vzkázali ty noviny do Prahy, aby sejdúce se do kosteluov, Pána Boha chválili. (M. Titoť jsú kusové dolepsaní míru a jednoty mezi

strana: 92

mistr Jan Přibram učinil napome- nutie k lidu obecnému, aby Pánu Bohu poděkovali, že Pán Buoh dal vítězstvie nad pohany králi polskému

strana: 123

chtí rádi všecko opravovati a za Jeho Milosti dlúhé zdravie Pána Boha prositi. Potom také i obecní, s velikú pokorú několikrát poklekše,

strana: 156

Královské Jas- nosti věrni býti „a za vaše dlúhé zdravie Pána Boha prositi i s dietkami“. A tak král po mnohém domlúvání

strana: 156

ještě třetí, aby je aspoň na rukojmě ráčil dáti, pro Pána Boha prosíce; a nechtěl jest. I sešli sú se zase do

strana: 190

ten opět jinému, až se to všecko rozneslo. I věříce Pánu Bohu, že jich ne- ráčí opustiti, i nečekavše noci, v níž

strana: 199

držán v Čáslavi, před sv. pannou Kateřínou [25. listo- padu]. Pán Bůh rač duši jeho milostiv býti. 631. (M.) It. opět byl

strana: 203

té bouřce, že přišlo ke všemu dobrému; z čehož buď Pánu Bohu chvála na věky. 638. (GKL.) Když král Vladislav do Prahy

strana: 206

jest mši sloužil biskup pětikostelský o svatém duchu, aby milý Pán Bůh a svatý duch ráčil mezi JM. dokonati v dobrém ten

strana: 207

nastavěli sou sobě drahně domův k obydlí, děkujíce z toho Pánu Bohu, že jim takového zprávce a pána ráčil dáti. Nebo předkové

strana: 209

jakož oni pravili aneb psali, byli by co bohové; ale Pán Bůh všecky věci zpravuje a působí jako pán, na něm jest

strana: 211

z Uher; ale hofmistr řekl: „Sytý chléb co ne- udělá!“ Pánu Bohu poručeno, co z toho přijde. 661. (G—M.) T. 1. ten

strana: 212

králi i zemi skrze uředníky“ a velmi nábožně sou se Pánu Bohu modlili při smrti. Poslední z nich, kteréhož kat nejposléze sťal,

strana: 215

římskému králi i Pražané, pro nic jeho vy- pustiti nechtěli. Pán Bůh to naň ráčil dopustiti pro jeho neupřím- nost a ukrutnost

strana: 216

pražský, a tam jest pochován. 678. (G—M.) Také toho léta Pán Bůh dal hojnost obilé, ovoce a vína, že ledva pamatují lidé

strana: 217

opilství, různice i vraždy; řídcí se našli, kteříž z toho Pánu Bohu děkovali. 679. (G—M.) Léta božího 1500 stal se sněm v

strana: 217

kněží a od pánův pod obojí způsobou po Praze, aby Pán Bůh ráčil déšť dáti. Ale strana římská nechtěla se postiti ani

strana: 224

hrad a někteří na Malou Stranu, aby maso jedli; a Pán Bůh také déště nedal, když tak nesvorně a nejednostejně k němu

strana: 224

obojí způsobou a lid biřmoval, starček s dobrou myslí. Budiž Pán Bůh z toho pochválen. 718. (GKLM.) Téhož léta a předešlých tří

strana: 227

nešlechetnosti a v ne- pravosti oborem světští i duchovní proti Pánu Bohu vydali sou se. 719. (LM.) T. 1. v sobotu [20.

strana: 227

227 neb zalil se krví, protože byl odbojník kalicha. Ale Pán Bůh umí trestati takové ruhače divnými ránami. 720. (LM.) T. 1.

strana: 228

že by to dobré a užitečné bylo, dal-li by to Pán Bůh, a „že bychom dobře stáli a slouli bychom také knížata,

strana: 230

bylo, ač byla jen malá studénka v lesích. Ten div Pán Bůh lidem ukázal, aby se v své zlosti upamatovali a k

strana: 253

čerti kejklovali, i byl smích a žert veliký; i dopustil Pán Bůh, že podlaha se utrhla dolův s králov- skými trubači a

strana: 258

a sebe aby pilni byli; a u ohně, ač by Pán Bůh dopustil, vzal-li by kdo co nejméně, že bez milosti trestán

strana: 262

nových na ouřad posadil, kteřížto tu hned přijavše přísahy, napřed Pánu Bohu a králi Vladislavovi a králi Ludvíkovi, všickni pořádkem ruku JMK.

strana: 264

druhé, až se již počali bíti; a v tom je Pán Bůh rozehnal přívalem velikým, že sou se rozcházeli. Konšelé pak zjednali

strana: 300

povíš něco více.“ A Havlík řekl: „Páni milí, dávám se Pánu Bohu a vám na milost.“ I vedli ho zase do vězení.

strana: 312

kteréhož sou užívali jich předkové od mnoha set let. Ale Pán Bůh pro ně- které své věrné ráčil to změniti, jemuž buď

strana: 316

Bartoloměj v Dunaji sám pátý a jiní vyplynuli, jakž komu Pán Bůh ráčil pomoci; a to se stalo u Haimburka v Rakousích

strana: 322

jiným koly v zadek bil, na- pomínal jich, aby se Pánu Bohu modlili, a prosil kata, aby ho — zabil, i hýbal

strana: 340

do druhého, o čemž bylo rozmlouváno před léty několika, ale Pán Bůh neráčil toho popříti pro hříšníky, a také nalezali se lidé,

strana: 347

jest dnes ten den, ano i svátek sv. Šťastného, nebo Pán Bůh den tento k tomu odmísil a vybral, dejž, aby to

strana: 348

toť by se nám dobře hodilo, a mnohým toho nedal Pán Bůh dočekati, co my nyní sme dočekali; protož, milí páni starší,

strana: 348

tomu ohlásili, že „svolujem k jednotě“ Pak mluvil purkmistr: „Poněvadž Pán Bůh ráčil to způsobiti a zjednati, buď z toho jméno jeho

strana: 349

kázaní: „Tento skutek, kterýž dnes pamatujeme, v tento den vybraný Pánem Bohem, jakéhož nebylo, jakž Praha založena, aby ho sobě málo nevážili,

strana: 349

z poručení pana purkmistra Cacerdy a jiných pánův mluvil: „Kterak Pán Bůh všemohoucí z své veliké dobroty ráčil to učiniti, že v

strana: 352

většímu a hospodáře hořejšího chtíce dolův oknem svrci; ale že Pán Bůh neráčil toho dáti, potom chtěli i na Židy a nevím,

strana: 359

nimi, a tam jim kázaní činil a s tím lidem Pánu Bohu se modlil. Jiní pravili, strach nějaké bouřky, „aby ta jednota

strana: 363

tové, a to drahé roucho kostelní, že toho nic nepotřebuje Pán Bůh *) V roce 1519 připadla památka sv. Alžběty na sobotu

strana: 363

stalo zapálení od mnichův, aby řekli, že to na ně Pán Bůh dopustil pro... doktora Sperata, následovníka Luterova. 1102. (O.) T. 1.

strana: 380

spojení planet takové nebylo, ani za času Noe. I uslyšal Pán Bůh modlitbu dobrých, že povodeň, která měla býti uno- rových dnův

strana: 385

Jan biskup byl jest člověk dobrý a nábožný, pokorný, slúže Pánu Bohu ve dne i v noci. A když jedné chvíle na

strana: 388

budú potupovati. A to rozdělení stane za dlúhý čas, až Pán Bůh nad svými křesťany se smiluje a v jednotu kněží sjedná

strana: 389

smutně velmi stáše a vzdyše k milému Bohu volaje, prose Pána Boha, aby se to za něho nestalo. I poče o to

strana: 389

A tak u veliké chudobě svój život skonal a k Pánu Bohu se dostal. Skrze něho Pán Bůh divy činil u jeho

strana: 389

život skonal a k Pánu Bohu se dostal. Skrze něho Pán Bůh divy činil u jeho hrobu. A tu v klášteře u

strana: 389

což jest komu veliká obec dala; a služeb- níkuov zkušených, Pánu Bohu i obci věrných, tak hanebně ne- lučte od sebe, a

strana: 399

knězi jíti“; i přišed ke mně za stuol ke dveřuom, Pánu Bohu se vinen dal přede mnú z hříchuov a to mi

strana: 400

bratře, Buoh tě žehnaj, a prosím tebe tím snažněji, popros Pána Boha za mne.“ A šed ode mne, sčiniv ruce i sklopiv

strana: 400

buď nám žel hří- chuov, zemrúce i puojdem spolu k Pánu Bohu“; a kynuv rukú i vece: „Mníš ty, bychť já odsud

strana: 400

bratří, kteří sú s ním stínáni, každý přišed ke mně, Pánu Bohu se vinen dal z hřiechuov a tu sem jich tázal

strana: 400

řeči, počal toto praviti: „Pochovali sou Štěpána, muže bojícího se Pána Boha, a učinili sou kvílenie veliké nad ním,“ potom brzo vzemše

strana: 402

že světí jsú: protož znavše slavného muže velikými dary od Pána Boha všemohucího obdařeného, v známosti Písem svatých kazatele a učitele věrného,

strana: 425

kněze Jana Bechyňky, o kterém nepochybujeme, že patří v tvář Pána Boha všemohúcího s jinými svatými a pro po- těšení lidem kajícím,

strana: 425

[3. listo- padu] po Všech svatých, když byl navštíven od Pána Boha ne- mocí, šel jest do kostela, i přisluhoval jest tělem

strana: 425

dobrého, milovali, na příklad mezi vámi lehnu, abyste tak činili, Pánu Bohu se modlili. Také znajte, na které víře umírám: ne na

strana: 426

všickni volení boží ve dne i v noci nepřestávají chváliti Pána Boha; též i vy modlte se Pánu Bohu svému. Když pak

strana: 426

zachovati, chce-li kdo pravý křesťan býti; a s tím vás Pánu Bohu poroučím, i jeho svaté milosti.“ A ty všecky řeči žalostným

strana: 426

hrobem a po mé smrti rač býti mým pánem. Proste Pána Boha za mne, ať mne ráčí učiniti přítomna dítkám nevinným.“ A

strana: 426