Hledání osoby: »Ondřej z Dubé« v Poručenství nad sirotky v právu českém (Kapras)

cito- váno: Majestas Carolina; Řád práva zemského, (Ř. P. Z.); Ondřej z Dubé; Officium circa tabulas terrae; Formae literarum apud ta- bulas; Všehrd,

strana: 6

tomu pro- hlášeno za neplatné.23) 16) Kn. Tov. 200. 17) Ondřej z Dubé, čl. 77 C. J. B. II. 2, 378. 18), Král

strana: 17

v deskách zemských.9) Nejstarší zápis spadá do r. 1327,10) také Ondřej z Dubé zná toto poručenství.11) 3) Všehrd V., 33, 4. 4) Všehrd

strana: 25

příbuzenství vůbec. 24) Čl. 13. CJB. II., 2, 364. — Ondřej z Dubé klade zde váhu na příbu- zenství po meči. 28 Příbuzní

strana: 27

jich zbožie do jich let tak mocen, jak sám otec«, Ondřej z Dubé § 75. — CJB. II., 2, 378. — Všehrd V., 38,

strana: 47

toho v starší době nebylo. Poručník otcovský byl vždy mocný. Ondřej z Dubé, čl. 75. C. J. B. II., 2, 378. 17) Srov.

strana: 61

otec, prodati, zapsati, obrátiti k své vóli, kromě věnovati nemóže« Ondřej z Dubé § 75. C. J. B. II., 2, 378; Všehrd V., 36,

strana: 61

v poručenstvie položena jest.« R. T. II., 519. 23) Dle Ondřeje z Dubé (§ 117; C. J. B. II., 2, 385) byla otázka ta

strana: 62

»Pane sudí! jdeť 5 66 váno právem sirotčím. Podobně u Ondřeje z Dubé ve čl. 13.46) Jeho článek 75. výslovně tvrdí o poručníku

strana: 66

V starší době ani proti mocnému poručníku vésti se nemohlo. Ondřej z Dubé 75. 58) »Posidens aliquos orphanos, si citatur pro hereditatibus illorum

strana: 68

ten léta maje, ihned jest bližší poručenství nežli onen deskami. Ondřej z Dubé 75, C. J. B. II., 2, 378. — Zř. VI.

strana: 83

— O strýci nedílném R. T. II., 184. — Ustanovení Ondřeje z Dubé, čl. 117 (C. J. B. II., 2, 385), jest nejasné

strana: 83

Právní dějiny 234. 25) První výslovně uvádí krále nejvyšším poručníkem Ondřej z Dubé »král právem starým jest najvyšší poručník sirotkóv« (§ 77.). —

strana: 96

F. 11, 21, 23; 1564 D. 54 a 62. 26) Ondřej z Dubé § 77. 27) Případ ten z r. 1356 v R. T.

strana: 97

práva toho, které nejspíše vývojem svým souviselo s právem odúmrti. Ondřej z Dubé mluví o poručenství královském jako o právu starém,14) a zná

strana: 115