Hledání osoby: »Jan Zlatoústý« v O pramenech Rokycanova českého výkladu na evangelium sv. Lukáše (Šimek)

formulováno podobně u ně- kterých církevních Otců (Jeronym, Řehoř Veliký, Jan Zlatoústý..), ale snad nikde tak zdůrazněno jako u něho. Rokycana byl

strana: 120

sv., z Řehoře Veli- kého, z Ambrože, z Bernarda, z Jana Zlatoústého, z Lyry a z Huga. Dílo Fidatovo měl však R.

strana: 127

Stejným asi počtem citátů jsou ve Výkladu na Luk. zastoupeni Jan Zlato- ústý a Řehoř Veliký (každý asi stem úryvků). Z Jana Zlatoústého1)

strana: 128

neleká, tak veliké zlé, ktož se leká smrti neřádně“. U Jana Zlatoústého (Opus imperfectum in Matthaeum, apokr., homilia XXV, MG 56 c.

strana: 128

aby ostali v rukú jeho“. Je to volné zpracování místa Jana Zlatoústého Opus imperfectum in Matth. (apokr.), homilia XXXVIII, MG 56 c.

strana: 128

tehdy prostě z svého milosrdenstvie smiluje se nad tebú“. U Jana Zlatoústého je to místo In epist. ad Hebraeos c. XII., homilia

strana: 129

Na několika místech jsem zjistil, že R. nečerpal přímo z Jana Zlatoústého, ale z Tomáše Akv. (Catena aurea). Tak na př. 262a:

strana: 129

ale nejmenuje vždy svůj pramen. Některé citáty z Augustina, Origena, Jana Zlatoústého a j. pře- vzal také odtud. Jen z Cateny cituje

strana: 139

vědomosti mohl však čerpatí odjinud, jak sám píše, že sv. Jan Zlatoústý „dává příklad na havraniech (260b n.): Tak pravie o něm,

strana: 149

ale rozumuov duchovních neměl“. Zde omylem je uveden jako autor Jan Zlato- ústý m. Ambrože; v lat. Výkladu (171b) je správně: Ambrosius (Verba

strana: 150