Hledání osoby: »Ondřej z Dubé« v K dějinám českého zástavního práva (Kapras)

1867—1898. Dle něho citováno: Majestas Carolina, Řád práva zemského (RPZ.), Ondřej z Dubé, Zřízení česká l. 1530, 1549 a 1564, Zřízení obnovená pro

strana: VII

mlhavé k určitějšímu ponětí o existenci vzdání. V Čechách však Ondřej z Dubé teprvé konstatuje jeho zmi- zení: »o vdání a ohřeb ti

strana: 11

při odklad z nařízení pánů, a původ mezi tím zemřel... Ondřej z Dubé čl. 42. a 49.... právo dědí se teprve po panování...

strana: 13

Všehrd IV. 14., 8. 48) V době starší, ještě za Ondřeje z Dubé rozeznávaly se zvody pří- slušející komorníku (zvody k dědictví, o

strana: 16

panování jeví se Všehrdovi jen pouhým formalním aktem. V době Ondřeje z Dubé 71) následovati mělo teprve ve dvou ne- dělích po odhadu,

strana: 20

případnému podání odporu proti exekuci od osoby oprávněné. Toto odůvodnění Ondřeje z Dubé nejlépe ukazuje, jaký vlastně účel vůbec měla exekuce tak složitá

strana: 20

tomuto hospodářství,6) následkem jejíž i ustanovení Majestatis Carolinae jak ukazuje Ondřej z Dubé, skutečně v platnost vešlo. Dle toho neměly býti prodávány ani

strana: 48

v Čechách, v knížetství Vratislavském a Budišínském a markrabství Moravském. Ondřej z Dubé přidává k tomu ještě úřad purkrabí Pražského, a vy- světluje

strana: 48

však oznámení to i v prvém listě býti obsaženo. 50) Ondřej z Dubé čl. 14. V nejstarší době nebylo jednání tak jedno- duché.

strana: 56

sine omni impedi- mento ... DD. 24. p. 31. 57) Ondřej z Dubé čl. 119. a 120,; Všehrd VII. 33.; Zř. Vl. čl.

strana: 57

instituce. Kdežto však kniha Rožmberská zná pouze zástavu na listy, Ondřej z Dubé v čl. 107. uvádí jen zástavu zapsanou do desk. Později

strana: 60