Hledání místa: »Kutná Hora« v Klášter Sedlecký, jeho statky a práva před válkami husitskými (Čelakovský)

působil tu závazek mladých let související s dávnými vztahy s Kutnou Horou a jejím archivem, jejž byl Čelakovský z velké části spo-

 

strana: III

kutnohorských již úvodními slovy první kapitoly zdůrazňujícími, že „dějiny města Kutné Hory tak úzce souvisejí ve starší době s dějinami cistercienského kláštera

 

strana: III

kláštera, nežli bude promluveno o poměru, v jakém k němu Kutná Hora v starších dobách stála.“ Jestliže však tato práce o třech

 

strana: III

žalobu, všemi možnými doklady opatřenou, v které dovo- zoval, že Kutná Hora povstala na pozemcích klášterních, klášter že vy- konával ke kostelům

 

strana: 7

právník Václav Neumann z Puchholze. Sporné spisy jednající o vzniku Kutné Hory a církevních jejích poměrech v dobách před- husitských obsahují mnohé

 

strana: 7

mnohé zajímavé příspěvky k dějinám jak kláštera Sedleckého, tak i Kutné Hory. pamětí Kořínkových,11) sám opakoval po něm mnohé pohádky, jež rovněž

 

strana: 7

Erben, Reg. I., str. 578, č. 1245. 19 které napotom Kutná Hora v ten čas vstávala, větším dílem v sobě zahr- novaly.

 

strana: 19

est též tím, že v ní poprvé vyskytuje se jméno Kutné Hory a patrně i předních Horníků. Mezi svědky uvádějí se totiž

 

strana: 19

klášter Sedlecký, a nekonečných běd a škod způsobilo mu obléhání Kutné Hory r. 1304 králem Albrechtem. Vojska jeho ležela tu několik neděl

 

strana: 20

mohl, a r. 1307 jmenuje se Ekhart členem rady v Kutné Hoře, kamž nejspíše v stáří přesídlil a kdež i syn jeho

 

strana: 23

nabyl klášter dědiny v Hořanech společně s Markvardem Šikem z Kutné Hory; r. 1300 potvrdil biskup Řehoř z Val- deka klášteru koupi

 

strana: 24

firmiter teneantur.“ (Emler, Regesta IV., č. 636.) Pro vznik města Kutné Hory je velmi důležitá otázka, kdy se stalo první její ohraničení,

 

strana: 27

70, 186 a 385) a je patrno, že bydlil v Kutné Hoře, kamž asi i syn jeho Mikuláš jej po r. 1306

 

strana: 28

po r. 1306 následoval. Mikuláš zajisté mohl býti konšelem v Kutné Hoře jenom v ten čas, kdy nebyl rychtářem budějovickým t. j.

 

strana: 28

Mikulášem z Potšteina. Rod Pušův byl v Praze a v Kutné Hoře usedlý a velmi zámožný. Po vymření Přemy- slovců stál v

 

strana: 28

m. I., str. 523). Tudy doba jeho možného konšelství v Kutné Hoře za krále Jana a tím i možná doba zmíněného ohraničení

 

strana: 28

pocestným.51) V následujících letech houževnatě hájil farní svá práva v Kutné Hoře i jiných několika městech a vesnicích a zdráhal se platiti

 

strana: 29

roční úrok dvou kop na dvoře u brány České v Kutné Hoře (in mota sua ad portam Boe- micalem), r. 1352 zapsal

 

strana: 29

trhy, nebudou-li na újmu městům na míli vzdáleným, a dá-li Kutná Hora souhlas.] 57) Reg. p. Urbana V. a. IV., p. II.,

 

strana: 30

ležící v senné ulici (in platea foeni ante Cuttnam) v Kutné Hoře s dvěma loukami k obci líbenické a jednou loukou u

 

strana: 33

obdržených od Pavla a sestry jeho Anežky z tandlmarku v Kutné Hoře], r. 1415 zapsal plat roční 12 kop na vsi Kotovicích

 

strana: 33

čes. XIV., str. 394. — O lázních kláštera Sedleckého v Kutné Hoře jsou listy krále Václava II. z l. 1291, 1292, 1299

 

strana: 33

že okolnost tato, jakož i napotomní pronásle- dování husitů v Kutné Hoře nemálo přispěly k nepřátelství českého lidu proti klášteru Sedleckému. Klášter

 

strana: 35

urbore de argentifodinis in ibidem, que racione dominii fundi 38 Kutné Hory a jiných měst držíce nemovitosti klášterní pod úrok, chtěli svobodně

 

strana: 38

na Moravě. Nadání ta osvětlují nám zejména poměr kláštera ke Kutné Hoře, jež na pozemcích jeho větším dílem povstala. Král Jan na

 

strana: 39

kterém během 13. sto- letí pozvolna povstávala osada horní v Kutné Hoře, a na němž také některé vesnice klášterní ve vůkolí této

 

strana: 41

života předchůdce jeho faráře Jana v místě, jež se obecně Kutná Hora jmenuje, v mezích farnosti malínské hory stříbrné počátek svůj vzaly,

 

strana: 42

čas také měšťan kutnohorský Štěpán Pirkner založil ve městě samém Kutné Hoře špitál městský, podle všeho týž, který později při kostele sv.

 

strana: 43

správě duchovní náměstkem neb vikářem svým v Malíně neb v Kutné Hoře zastupovati, jenž také důchody z kaplí kutnohorských k jeho rukám

 

strana: 44

čas života jeho, aby duchovenstvo v městech pražských a v Kutné Hoře nebylo povinno šetřiti interdiktu, lečby byl uvalen ná- sledkem nálezu

 

strana: 49

patrno, že mistr Wernher v ten čas přebýval skutečně v Kutné Hoře a že Beneši ze Ždánic rozsudek stolice papežské k nevalnému

 

strana: 50

plácel částky Beneši ze Ždánic, kdežto farní práva vykonával v Kutné Hoře Matouš z Velvar jakožto místofarář.28) Beneš arci neustal žádati, aby

 

strana: 51

se interdikt na města pražská neb jiná a zvláště na Kutnou Horu, z čehož mnohé pohoršení a roztržky povstávají. Na to papež

 

strana: 52

v úřadě faráře, neboť r. 1410 jmenuje se farářem v Kutné Hoře mnich Konrad a po jeho smrti dosazen r. 1412 za

 

strana: 55

liálních kaplí jeho dle všeho měly za následek, že v Kutné Hoře velmi záhy snaženo o to, aby duchovní správa z Malína

 

strana: 57

záhy snaženo o to, aby duchovní správa z Malína do Kutné Hory v té neb oné formě byla přenesena, a aby z

 

strana: 57

polovici XIII. století byly vystavěny a jež po ohražení města Kutné Hory dostaly se do ohrady městské, povstaly z kamene stavěné kostely,

 

strana: 57

nejdůležitější v tom ohledu prameny, které byly v archivu města Kutné Hory, vzaly ve válkách husitských za své. Ze zmíněného už listu

 

strana: 57

sice staly už před r. 1324 některé pokusy, aby v Kutné Hoře trvalá správa duchovní (novus et certus divinus cultus) se zřídila,

 

strana: 57

aniž by bylo došlo ke zřízení samostatné správy duchovní v Kutné Hoře. Teprve když probošt vyšehradský Jan Volek r. 1332 obdržel papežskou

 

strana: 57

možnost, aby správa duchovní z Malína k přední kapli v Kutné Hoře trvaleji se přenesla,5) a je také pravdě- podobno, že asi

 

strana: 57

asi byl počátek zejména dvou filiálních kaplí neb kostelů v Kutné Hoře, jednak v hořejší části města položeného hořejšího kostela 3) Orig.

 

strana: 57

11, Řehák, Hora Kutná (1879), str. 105, [Zavadil-Lašek, Památky m. Kutné Hory (1887), str. 21.] Braniš, Dějiny umění středov. v Čechách II.,

 

strana: 58

Braniš, Dějiny umění středov. v Čechách II., str. 4, [Wirth, Kutná Hora] a j. Mínění tu a tam ve spisech těch pronesené,

 

strana: 58

prováděla. 47) Mluvilo-li se r. 1357 o „capella superior“ v Kutné Hoře, tedy zajisté v ten čas stávala už také „capella inferior“.

 

strana: 58

Matky Boží na Náměti v Roční zprávě reál. gymnasia v Kutné Hoře 1882, [Zacha, Chrám Matky Boží v Hoře Kutné v Methodu

 

strana: 58

[Také nesprávný je výklad J. B. Podstránského (Jména místní v Kutné Hoře a v okolí. V Praze 1887, zvl. otisk z časop.

 

strana: 58

společně s kaplany při obou kostelích ustanovenými správu duchovní v Kutné Hoře vedli.48) Při tom kostel Na náměti záhy začal se považovati

 

strana: 59

duchovní v druhé polovici 14. století skutečně farní práva v Kutné Hoře vykonával, třebas formálně oba kostely až do válek husitských ve

 

strana: 59

arci nastávala potřeba, aby novými nadáními církevními správa duchovní v Kutné Hoře se zabezpečila. Oltáře v obou kostelích jsou nově dotovány a

 

strana: 59

stavbě příbytků způsobilou. 48) V listu Mikuláše rychtáře a kmetů Kutné Hory daném in Monte 7. února 1347 vydává svědectví o kšaftu

 

strana: 59

r. 1323 koupil od Frenclina Rutharda úrok na lázni v Kutné Hoře, brzo na to měl spor s klášterem Sedleckým o podíl

 

strana: 60

r. 1370 Jindřich z Tokčavy, r. 1371 Prokop Glacer z Kutné Hory, r. 1401 Václav, syn měštana horského Václava Glacera, a r.

 

strana: 60

r. 1408 slíbil zaplatiti 5 kop Mikuláši Fogelovi, měšťanu v Kutné Hoře]. Arciděkan kouřímský při tom vykonával právo praesentační. (Tadra, Acta judiciaria

 

strana: 64

kutnohorský“ a dle str. 69 byl „ještě nejstarším chrámem“ v Kutné Hoře kostel sv. Jiří před Kouřímskou branou; avšak v písemných pamětech

 

strana: 64

o druhém tomto kostelu. [Kurka, Archidiakonáty str. 136 uvádí v Kutné Hoře ještě kostel sv. Martina, o němž je zmínka k r.

 

strana: 64

neustanoví. Současně vyslýchán je právem du- chovním jiný kněz z Kutné Hory Matyáš Jana z Hereše (Mathias Johannis de Herez, presbyter Olomucensis

 

strana: 65

farnosti malínsko-kutnohorské některému z mnichův svých svěřovati, tu zajisté v Kutné Hoře vznikala obava, aby časem řádná správa du- chovní při hořejším

 

strana: 66

a správa duchovní v tak velké obci, jakou tehdy byla Kutná Hora, mohla přijíti do velkého nepořádku. Kromě toho následkem postupu dolování

 

strana: 66

do velkého nepořádku. Kromě toho následkem postupu dolování v okolí Kutné Hory stávala se hoření část města, zejména předměstí Na cechu zvané,

 

strana: 66

tím také zboží kapitole pražské náležejícího dosahovaly k samým hradbám Kutné Hory na jižní a západní straně města a tudy k hranicím

 

strana: 67

Pněvici patřily, byla, jak se zdá, pojata po ohražení města Kutné Hory i do ohrady městské, následkem čehož mnozí obyvatelé Kutné Hory

 

strana: 67

Kutné Hory i do ohrady městské, následkem čehož mnozí obyvatelé Kutné Hory jsouce držitely těchto pozemkův a domů na nich vystavených jakož

 

strana: 67

i obou panství vytčeny, mají ostati ne- dotknuty i proti Kutné Hoře i proti Čáslavi, a že po velikonocích, až sníh sejde,

 

strana: 67

str. 403 ve článku „Roveň a Pněvice, zašlé osady u Kutné Hory.“ [přetištěném v knize Šimek, Kutná Hora v XV. a XVI.

 

strana: 67

Pněvice, zašlé osady u Kutné Hory.“ [přetištěném v knize Šimek, Kutná Hora v XV. a XVI. stol. (v Kutné Hoře 1907). Srov.

 

strana: 67

knize Šimek, Kutná Hora v XV. a XVI. stol. (v Kutné Hoře 1907). Srov. Kurka, Archi- diakonáty str. 141.] 2) R. 1353

 

strana: 67

úkolem mělo patrně býti vystavěti nádherný kostel při samém městě Kutné Hoře ku poctě Těla božího, jehož správce by posluhoval jim svátostmi,

 

strana: 68

tohoto zajisté příkladu k podobnému účelu zřídilo se znova v Kutné Hoře bratrstvo Božího těla, jež se zvalo též „cechem písařův“ neb

 

strana: 69

nového kostela odpomohlo se citelnému nedostatku ve správě duchovní v Kutné Hoře, jak jsme jej byli seznali. Tomuto bratrstvu od- kázal 17.

 

strana: 69

poručníka z členstva bratrstva, a kdyby opat sedlecký, farář v Kutné Hoře neb jiná duchovní neb světská vrchnost chtěla na nadání 7)

 

strana: 69

práce shromažďují (Vysoký, Materiál k slovníku technologickému str. 17). V Kutné Hoře je posud předměstí zvané na Čechu neb vlastně Na cechu,

 

strana: 69

Kouřímské i dále k jihu (Kalousek, Dvě bully dané do Kutné Hory r. 1401 a 1403 ve Zprávách král. čes. spol. nauk

 

strana: 69

slovili Zach a Brániš v Roční zprávě vyšších škol v Kutné Hoře 1885, str. 6 a Neuwirth v Mitt. Ver. f. Gesch.

 

strana: 70

praví ještě podle Snopka: Nový kostel neb kapla za městem Kutných Hor ležící nazýval se ten chrám Páně, kterýž se tehdáž při

 

strana: 70

str. 823.] 14) Literatura o chrámu sv. Panny Barbory v Kutné Hoře je velmi četná, neboť kdokoli psali o Kutné Hoře, pojednali

 

strana: 72

v Kutné Hoře je velmi četná, neboť kdokoli psali o Kutné Hoře, pojednali arci též o vynikajícím tomto díle středo- věkého umění

 

strana: 72

(Stuttgart 1858) I.4str. 176 a Chrám sv. Bar- bory v Kutné Hoře v Pam. arch. III. (1859), str. 81 násl; Petr M.

 

strana: 72

zpráva c. k. vyšších reálních škol a reál. gymnasia v Kutné Hoře 1885); pokračování Druhá doba stavby (v téže roční zprávě 1886);.

 

strana: 72

zprávě těchže škol 1887); Jos. Kalousek, Dvě bully dané do Kutné Hory r. 1401 a 1403 (ve Zprávách král. čes. společnosti nauk

 

strana: 72

arch. XIV., 35, Jos. Šimek, K dějinám kostela svatobarborského v Kutné Hoře a Dodatky k dějinám kostela sv. Barbory v K. H.

 

strana: 73

mněnkou listinnými doklady nedoloženou, jak sám spisovatel uznává. [Srov. Wirth, Kutná Hora (v Praze 1912).] 17) Registra papeže Bonifáce IX. z 1.

 

strana: 73

Jan buď v červnu r. 1394, kdy se uvázal v Kutnou Horu jménem zajatého panstvem bratra krále Václava, anebo v době, kdy

 

strana: 74

czum Chutten czu einer ewigen mes" (orig. v archivu m. Kutné Hory č. 13.) R. 1399 ustanoven oltářníkem Mikuláš z Králové Hradce,

 

strana: 76

VI., na 1. 113 v. a Transsumpta privilegiorum archivu m. Kutné Hory na 1. 20. Ustanoveni byli k oltáři tomu r. 1399

 

strana: 76

Kromě dansmole (Lib. confirm. VIII., str. 134); avšak ten asi Kutnou Horu nikdy nespatřil. Naproti tomu v Pněvicích byl farářem do r.

 

strana: 77

Montis Kutnis) potvrdil založení, vystavění a nadání nového kostela v Kutné Hoře a povolil, aby obyvatelé, kteří bydlí kolem něho, aneb kteří

 

strana: 82

Vladislava daném v Praze 13. března 1479 v archivu m. Kutné Hory č. 13. Kalousek, Zprávy král. čes. společ- nosti nauk 1885

 

strana: 82

XVI. století v „Transsumpta privilegiorum“ 1. 19. v archivu m. Kutné Hory, odkudž jej otiskli Veselský, Kutná Hora str. 40, Kalousek, O

 

strana: 82

V. 2, str. 1212, č. 2077.] Orig. v archivu m. Kutné Hory č. 1. — Kalousek, Zprávy české učené společnosti 1885, str.

 

strana: 84

překlad dle pamětní knihy úřadu horního tom. I. uveřejnili Veselský, Kutná Hora str. 41 a Braniš, Chrám sv. Barbory str. 38. 48)

 

strana: 84

ze Smilkova, probošt Všech svatých, a officiál Václav Nos do Kutné Hory, aby tam s klášterem Sedleckým vyjednávali.55) I sešli se zástupcové

 

strana: 85

731. Mon. Vatic. V. 2, str. 976, č. 1729], Veselský, Kutná Hora str. 42. 54) Orig. v archivu kapitoly pražské XXII., č.

 

strana: 85

příloze č. VII. uveřejňujeme. 86 stupcové kapitoly opět jeli do Kutné Hory, aby vedli rozepři s klášterem svědky a vyslechli výpověď úmluvcův;56)

 

strana: 86

18. února 1407 učinili před konsistoří pražskou Jan, farář v Kutné Hoře, a Leonard, farář pněvický, smlouvu o práva k osadním v

 

strana: 86

pravidla toho povoleny jsou některé výjimky, jež pro starý místopis Kutné Hory mají velkou zajímavost.6) Pokud se osadníků jedné i druhé farnosti

 

strana: 87

se tuto pokoušeli, neboť jedině při důkladném probádání místopisu města Kutné Hory na základě zpráv obsažených v knihách městských XV. a XVI.

 

strana: 87

stran navzájem zdviženy. Všechny súčastněné strany přijaly toto narovnání, kterým Kutné Hoře dostalo se vlastně potvrzení dvou farních kostelů, starého či hořejšího

 

strana: 88

starého či hořejšího a nového neb svatobarborského, a kterým město Kutná Hora s předměstími na dva farní obvody je roz- dělena.31) Papež

 

strana: 88

měst. II., 1119, č. 840.] (3) Originál v archivu m. Kutné Hory č. 1. [Čelakovský, Sbírka pramenů práva měst. II., str. 1158,

 

strana: 88