Hledání osoby: »Karel IV« v Veřejní notáři v českých městech,zvláště v městech pražských(Nuhlíček)

v zemích českých za králů z rodu lucembur- ského Jana, Karla IV. a Václava IV. 1310—1420“, nadepsaná „Písaři čili notáři veřejní“. I

strana: 5

velké množství. Císař později uděloval právo jmenovati neomezený počet notářů. Karel IV. udělil je biskupům špýrskému (1355 při jmenování later. falckrabím) a

strana: 12

mohli však nabýti titulu v cizině. Nejbližší byly Čechy, kde Karel IV. udělil r. 1358 pražskému arcibiskupu právo jmenovati notáře z císařské

strana: 13

písaři v zemích čes. za králů z rodu lucemb. Jana, Karla IV. a Václava IV. 1310—1420, Praha 1892. — F. Tadra: Kulturní

strana: 14

opírala o říšskou investituru. K dalekosáhlejší úpravě mělo dojíti za Karla IV., jenž připravoval zemský zákoník, nazývaný Maiestas Carolina.19) Již v dubnu

strana: 17

stavů v život, ale mnoho z jejích ustanovení bylo uplatněno Karlem IV. po částech.21) Karel IV. jako císař římský22) udělil 1. května

strana: 18

mnoho z jejích ustanovení bylo uplatněno Karlem IV. po částech.21) Karel IV. jako císař římský22) udělil 1. května 1358 pražskému arcibiskupu Arnoštovi

strana: 18

82, 83, 84, 85) nasvědčují, že veřejní notáři došli u Karla IV. zvláštní pozornosti. 24) Libri erectionum I. 20 č. 33. Pražský

strana: 18

stavovskou organisaci, jak byla na italské půdě. Jsouce od dob Karla IV. nepřímo včleněni do církevní organisace a podřízeni biskupskému soudu, zůstali

strana: 19

jmenovati veřejné notáře z císařské autority bylo postoupeno pražským arcibiskupům Karlem IV. r. 1358. Arcibiskup je však asi ne- vykonával jen sám,

strana: 23

mohučské diecése, jenž nejprve působil v Praze jako registrátor kanceláře Karla IV. a pak odešel s kancléřem Janem ze Středy do Olomouce,

strana: 26

jmenování veřejných notářů z císař- ské pravomoci, udělené r. 1358 Karlem IV.- pražským arcibiskupům. Zachované po- zůstatky notářské činnosti nejsou dosti úplné,

strana: 35

diplomatické akty ověřovati veřejnými notáři,28) a také francouzské poselství ke Karlu IV., vedené pařížským arcibiskupem Nymerikem, jež se dožadovalo 1. dubna 1372

strana: 40

který o průběhu diplomatického jednání vyhotovil instrument. Mezi písaře kanceláře Karla IV. řadí Tadra30) veřejného notáře Günthera, syna Konráda Toklera z Bamberka

strana: 40

předpisů o psací látce. 2) V přísaze, skládané podle listiny Karla IV. z 1. května 1358, notář se zavazoval, že bude písemnosti,

strana: 45

a střídala se buď 25. prosince nebo 1. ledna. Za Karla IV. a za Václava IV. bylo v císařské kanceláři užíváno indikce

strana: 53

z 22. ledna 1360 jest v rozporu s jiným ustanovením Karla IV. z 3. dubna 1362 o dělení rožmberských statků, a všimla

strana: 56

67264+7 cm je opatřen 5 pečetmi, z nichž velká pečet Karla IV. jest z přirozeného vosku a 4 menší pečeti rožmberských úředníků

strana: 56

pražské.28) Podobně v pozdějším formuláři královské kanceláře české z doby Karla IV. zvaném „Summa cancellariae“23) nebo ve formuláři biskupské kanceláře „Cancellaria Arnesti“30)

strana: 66

církev dovedla využíti služeb veřejných notářů plnou měrou. Šťastný zásah Karla IV. pro udržení právní a životní úrovně notářů, projevený r. 1358

strana: 68

navlečení zlatého prstenu notářského. Znění notářské přísahy se od dob Karla IV. celkem nezměnilo. Notářský instrument o ustanovovacím aktu symbolickém byl nahrazen

strana: 69

z Arizonů z Milána, doktora práv, z císařských regisfer listinu Karla IV. o ustanovení generálních vikářů v určitých částech Italie, datovanou v

strana: 70

mann, Acta Karoli IV. imp. inedita, str. 159, č. 76. Karel IV. schválil a doplnil jednání mezi zástupci své kanceláře a syndikem

strana: 84