Historické prameny
na dosah
Úvod
Edice
Kategorie
Autor
Název
Rok vydání
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Regesty
Datum vydání
Místo vydání
Autor regestu
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Všechny
Hledat
Mapy
O projektu
Autoři
Nápověda
čtenář
Hledání osoby:
»Pán Ježíš Kristus«
v
Mistra Jana Husi sebrané spisy latinské I. (Flajšhans - Svoboda)
mně soudu mých protivníků, předně všeobecně vyznávám, že, cokoliv chce
Pán Ježíš Kristus
a jeho obecná církev, aby se věřilo, to pevně věřím
strana: 34
tomu na odpor, má důstojnost papežská svůj původ bezprostředně od
Pána Ježíše Krista.
19. „U nikoho nemá se připustiti, aby byl kardinálem nějaké
strana: 82
lásce,“ a běda těm, kdo vědorě v hříchu vykonávají úřad
Pána Ježíše Krista;
neboť tehdy hřeší, prodlévajíce nedbáním pokání v hříchu, nehodně, nedovoleně
strana: 88
nimi měl, modlili se za mne a stáli v učení
Pána Ježíše Krista,
vědouce, že nikdy nekázal jsem jim bludů, které mi nepřátelé
strana: 93
apoštolů Kristových, nežijí-li po způsobu apoštolů, zachovávajíce přikázání a rady
Pána Ježíše Krista.
14. Doktoři pravící, že nechtěl-li by se napraviti někdo, kdo
strana: 96
jak svrchu bylo podotčeno. Proto káže, aby shromáždění ve jménu
Pána Ježíše Krista
v témže duchu vydali člověka cizoložného satanovi na záhubu těla,
strana: 125
atd. Tak tihle, když již se sytí tělem a krví
Pána Ježíše Krista,
přece ještě žádají proti přikázání božímu a žádají býti žádáni.
strana: 131
vámi v jednotě téhož Ducha vzýval pomoc svaté Trojice prostřednictvím
Pána Ježíše Krista,
který jest cesta, pravda a život. (Jan, kap. 14.) Cesta
strana: 144
abyste úrodně poslouchali slovo jeho, za prostřednictví slavné panny, matky
Pána Ježíše Krista.
* Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého
strana: 144
Zde zahrnuje Apoštol tři stupně synů božích a tak synů
Pána Ježíše Krista.
První stupeň vztahuje se k spravedlivým z lidu, které Apoštol
strana: 146
listě ke Korintským, kap. 5., kdle káže, aby „ve jménu
Pána Ježíše Krista
sejdouce se spolu i s mým duchem vydali člověka smilnícího
strana: 149
satanu k zahubení těla, aby duch spasen byl v den
Pána Ježíše Krista.“
A níže káže, řka: .. .. kdy by kdo, maje
strana: 149
a zpurný s prvním andělem. odpadlíkem od své hlavy a
Pána Ježíše Krista.
A potvrzení toho jest ve spise svatého Augustina ,O životě
strana: 150
budeš statečně, moudře a sladce Pána Boha svého a následovně
Pána Ježíše Krista;
neboť kdo tohoto nemiluje tak, jak řečeno, v pravdě jest
strana: 156
v 16., kap. 1. listu ke Korintským: „Jestliže kdo nemiluje
Pána Ježíše Krista,
budiž proklatý,“ vece Apoštol. Budiž proklatý, t. j. vyobcovaný, vyloučený,
strana: 156
postupovati v du- chovním boji proti dáblovi, následuje vůdce svého,
Pána Ježíše Krista,
totiž kněžstvo, vladařstvo tohoto světa a poddaný lid, a poněvadž
strana: 161
jim prostředky, aby tím snáze a úskočněji mohli překonati vojsko
Pána Ježíše Krista.
Toť jest zajisté důvod, proč vojsko křesťanské jest dnes takou
strana: 161
Apoštolových ve 13. kap. listu k Římanům: „...oblecte se v
Pána Ježíše Krista.“
Neboť jeho nutně následují mravní roucha, jako tichost a pokora,
strana: 163
ale poslouchajíce rozkazu knížete boje, stůjmež vy- trvale v boji
Pána Ježíše Krista.
Neboť i on pravi: „... kdož setrvá 166 až do
strana: 165
jest, který má moc živiti podlané slovem, tělem a krví
Pána Ježíše Krista.
Onť jest, který přijal moc povznésti církev mravy a učením.
strana: 166
oblékl se v mravní ctnost, leč by se oblékl v
Pána Ježíše Krista,
neboť on sám jest ctnost boží a boží moudrost, kterou
strana: 188
13. kap. listu k Ří- manům: „Ale oblecte se v
Pána Ježíše Krista.“
V Krista však se obléká ten, kdo ho napodobuje v
strana: 188
štolova, an dí: „Protož já osvědčuji před obličejem Božím a
Pána Ježíše Krista,
kterýž má souditi živé i mrtvé v příchodu svém slavném
strana: 189
i matku“ (Matouš, kap. 15.), ale vy nectíte otce svého
Pána Ježíše Krista,
přestupujíce jeho přikázání: „Darmo jste vzali, darmo dejte“ (Matouš, kap.
strana: 189
dne poctivě choďme, abychom blahoslavně byli korunováni od Pána, skrze
Pána Ježíše Krista.
Na věky věkův, Amen. D Kázání k universitě na památku
strana: 192
požehnané Trojice mocně, moudře a dobrovolně odporovali dáblu a sloužili
Pánu Ježíši Kristu,
pravému Bohu, člověku narozenému z panny, ženichu církve, v požehnání
strana: 209
a dobře jim činí, chtějíce je opět přivésti k službě
Pána Ježíše Krista.
Neslyší oněch slov 6. kap. evangelia Lukášova: „Ale vámť pravím,
strana: 221
pomineme-li všechna ustanovení lidská, dbáti jest nezrušitelého zákona a života
Pána Ježíše Krista,
jak svrchu bylo podotčeno, který i v poslední své přípravě
strana: 222
kněžstvo, běda, více se chápe kalu světského, než by pro
Pána Ježíše Krista
pokorně a trpělivě chtělo dosáhnouti blaženosti, proto vydalo bez- podstatná
strana: 223
hřebních obřadech za zemřelé, aby pozůstali bratří a sestry prosili
Pána Ježíše Krista
za mrtvé z téže lásky a v pravé víře, z
strana: 225
ke hlasu kněze se otvírají nebesa, že při onom tajemství
Pána Ježíše Krista
přítomny jsou kůry andělů, že nejvyšší pojí se s nejnižším,
strana: 241
za života na tomto světě. A ne jinak, než skrze
Pána Ježíše Krista,
který jest nejpřednější základ všech přímluv. ☞ X. Kázání betlemské.
strana: 242
do svátosti, ale ne- viditelně co do krve a těla
Pána Ježíše Krista.
K této pochybnosti znamenej, že dvojí jest vidění, totiž smyslové
strana: 254
bez podmětu, ale na podmětu, protože by byly v těle
Pána Ježíše Krista;
ale pak by tělo Kristovo ve svátosti bylo bilé, okrouhlé
strana: 257
svátosti, ale vidění duchovní rozumí se o těle a krvi
Pána Ježíše Krista.
Věrný křesťan tedy vidí zrakem tělesným hostii, ale zrakem mysli
strana: 258
hostii, ale zrakem mysli vidí, protože věří, tělo a krev
Pána Ježíše Krista,
jak bylo svrchu dokázáno výroky svatých, poněvadž něco jiného vidíme
strana: 258
má věrně věřiti v církev svatou katolickou, jako má milovati
Pána Ježíše Krista,
ženicha této církve, a církev tu, nevěstu jeho, ale ježto
strana: 267
vyznání víry. Ale mají věřiti, že církev katolická jest nevěsta
Pána Ježíše Krista,
nevěsta to cudná, neposkvrněná, která nemůže konečně scizo- ložiti. Neboť
strana: 269
církve hříchem zrušitelným, mohou však milostí boží dojíti k ovčinci
Pána Ježíše Krista.
Neboť o takových praví sám u sv. Jana v kap.
strana: 277
všechny zatracené buď pro- nevěru, jako ty, kteří neuvěřili v
Pána Ježíše Krista,
nebo pro zou- falství, kterého zanechajíce měli dychtiti po věcech
strana: 291
pro nerozvážný soud, kterého zanechajíce měli konečně láskou přilnouti k
Pánu Ježíši Kristu.
Z toho jest patrno, jak jest Kristus hlavou všech lidí,
strana: 291
spustlosti a v shro- máždění opačné pokornému shromáždění apoštolů a
Pána Ježíše Krista.
Avšak jest poznamenati, že římskou církví ve vlastním smyslu bylo
strana: 295
a biskupové. Petr a Pavel, dokazují z písma, že ten
Pán Ježíš Kristus
jest kámen a skála zá- kladní. Neboť praví Pán ve
strana: 302
býval takto nad jiné jaksi pokorný, maje jakési nadpráví od
Pána Ježíše Krista?
Protož pravděpodobně se praví, že tázal se a odpověděl pokorně,
strana: 307
po cestách opačných, pak jest posel Antikristův, protivník Petrův a
Pána Ježíše Krista.
Proto svatý Bernard píše ve 4. kn. „K Eugeniovi' takto:
strana: 308
tvrdíce, že mají panovati; a skutkem, protože nechtí po způsobu
Pána Ježíše Krista
sloužiti církvi. A abych to shrnul krátce: Veškerá slova písma
strana: 320
nevyhnutelno ke spáse. Ale není jiného takového biskupa, leč sám
Pán Ježíš Kristus,
biskup náš. Jednak proto, že žádnému jinému biskupu nepodléhá člověčenství
strana: 324
Pána našeho Ježíše Krista. Jestliže totiž vcházejí jinudy než dveřmi
Pána Ježíše Krista,
pak jsou zlodějové a lotři. Jakož hlásá sám Spasitel, právě
strana: 335
se více neužitečných, zlodějů a lotrů, než pravých ná- městků
Pána Ježíše Krista.
Ale proti řečenému činí se námitka tím, že, nejsou-li papež
strana: 342
slavně, rozkošnicky a Kristu protivně, daleko za sebe odvrhujíc napodobení
Pána Ježíše Krista
v mravech. Ale kněžstvo Kristovo pracuje pilně 343 o zákonech
strana: 342
světa, hledí žíti po- dobně Kristu, velmi pečlivě dbajíc následování
Pána Ježíše Krista.
A hřích jest věrnému nevěřiti, že tato část jest pravá
strana: 343
potřebám života, nebo není-li nepříslušný vzhledem k přikázáním neb radám
Pána Ježíše Krista.
A poněvadž poslušnost děje se vzhledem k přikázáním a radám,
strana: 358
zatížení — proto odvolal jsem se naposled ke hlavě církve,
Pánu Ježíši Kristu.
Neboť on jest v rozhodování pře výbornější nad kteréhokoli papeže,
strana: 365
představených ctnostných ba i nepořádných, dokud tito káží naplňovati přikázání
Pána Ježíše Krista.
Tento závěr jest patrný. Neboť ve 23. kap. evangelia Matoušova
strana: 373
nejsme vázáni následovati kteréhokoli apoštola, leč na kolik on následuje
Pána Ježíše Krista,
jak jde z vymezení apoštolova — jest patrno, že nejsme
strana: 373
takových, poznají dle skutků, že se uchýlili od nábožen- ství
Pána Ježíše Krista,
A protož vy, srdeční milovníci zákona Kristova, nejprvé skutkům jejich
strana: 376
leč na kolik se kloní k poslušnosti přikázání a rad
Pána Ježíše Krista.
To jest patrno, protože poslušnost Kristu povinná neb prokázaná jest
strana: 381
milosti boží Krista napodobením, obdrží a učiní“ při- kázání zákona
Pána Ježíše Krista.
Ale poněvadž těm, kdo takto uči, hrozí pronásledování k smrti,
strana: 389
tomu činí se námitka tím, že papež na zemi zastupuje
Pána Ježíše Krista.
A tohoto nebylo dovoleno nikomu trestati, jak jde ze 16.
strana: 393
Korintským, pravě v poslední kap. 2. listu ke Korintským: „Milost
Pána Ježíše Krista
a láska boží a účastenství Ducha svatého budiž se všemi
strana: 397
poslední kap. I. listu ke Korintským stojí: „Jestliže kdo nemiluje
Pána Ježíše Krista,
budiž proklet.“ A jakkoli tato klatba slove menší, protože neděje
strana: 399
té míry, že nenávidí ty, kdo často káží a jmenují
Pána Ježíše Krista;
a uvede-li někdo k své ochraně Krista, praví ihned s
strana: 409
zkaženého a upadšího v kacířství církev bojující zůstává věrnou nevěstou
Pána Ježíše Krista.
Požehnán také budiž Pán, který jsa jedinou hlavou církve, zachovává
strana: 411
tak zvané trojdílné hlavy v papežích ona zůstává jedinou nevěstou
Pána Ježíše Krista.
Nyní zajisté Baltazar, nazvaný Jan XXIII., jest v Římě, Angelus
strana: 411