Hledání osoby: »P Buoh« v Václav Hájek z Libočan, Kronika česká II. 905-1100 (Flajšhans)

zdraví nedostatek, žádal jích pro- sebně, jestli že by jeho P. Buoh s tohoto světa zavolal, aby jeho syny Vácslava a Boleslava

strana: 15

Boha mého požehnaný a po- svěcený; a řekl ke mně P. Buoh: »Jediž tam do Prahy a dokonajž mé požehnání, neb ten

strana: 32

To slyše kníže Vácslav zaplakal a řka: »Dajž to milý P. Buoh, aby muoj také den mezi těmi svatými počten byl a

strana: 41

že všecko jeho jednání v rukú Božích jest. Položil jest P. Buoh cíl životu mému, kte- réhož já pominúti nemohu; dosti sem

strana: 43

44 V. HAJEK, KRONIKA ČESKA, R. 929. nebudu; zítra, dá-li P. Buoh, to jest u vigiljí sv. Michala probošta, rajského, pro milost,

strana: 44

poklekl na holá kolena, svých rukú k nebi pozdvihaje, aby P. Buoh duši jeho v své ruce přijíti ráčil, nábožně prosil. V

strana: 44

dobrotivých k spravedlivým a sluš- ným prosbám nakloniti uši, neb P. Buoh jest spravedlivost a kdož miluje P. Boha, spravedliv učiněn bude;

strana: 103

služebníci a v víře Kristově bratří! Známť já, žeť jest P. Buoh náš pán milo- stivý a hotovější jednomu každému hříšnému svau

strana: 113

na pomstu k P. Bohu. I obávám se toho, aby P. Buoh, ač jest milostivý, svých slov [na mně] (kteráž mluviti ráčil

strana: 113

(kteráž mluviti ráčil v zákoně starém, a řka: »Jáť sem P. Buoh, kterýž navštěvuji ne- pravost otcuov nad syny, do třetího a

strana: 113

kukla vzata a mému hřbetu bez příčiny dluh zaplacen. Dajž P. Buoh, aby každý, kdož ten dvuor držeti bude, vždycky byl dlužen

strana: 117

Čechové jeho od té kládby budú rozvázáni, že jim dá P. Buoh hojný déšť na zemi. Kníže povolav kněží a žákův takovú

strana: 125

od nás (již dvě letě minuly), zaklev zemi, odšel. A P. Buoh nad námi nebe zavřel a od toho času, jakž on

strana: 127

protimyslných se varo- vati.« A biskup řekl: »Amen, tak daj P. Buoh, milí synové.« A vyňav z své mošny krajíc chleba plesnivý

strana: 129

a obrátiv se k ním bi- skup řekl: »Daj vám P. Buoh místo požehnání zlořečení tak, abyšte vždycky chleba nedostatek měli.« Od

strana: 131

du- chovním Gaudenciem (jinak Radimem) tu P. Bohu slaužil a P Buoh toho času, suchotau, hla- dem i morem Českau zemi sužoval.

strana: 134

váni a až do dneška nepohřbení ležali. I kázal mi P. Buoh těl jejích posvětiti, protož musil jsem se toho času v

strana: 135

sšedše se spolu, Strachkvasa na biskupskú stolici vyvolili. Neb tak P. Buoh své Božské dobroty snesitedl- nost ukazovati ráčí, že někdy lidu

strana: 148

»Milý synu, nyní jsem vzpomenul, že časem nočním ukázal mi P. Buoh tuto vodu a rozkázal mi při ní kostel ve jméno

strana: 154

místě postavíce se s dělníky vykonáme to, což míti ráčí P. Buoh.« ae- ZALOŽENÍ KLÁŠTERA BŘEVNOVSKÉHO. 155 Druhého pak dne pojavše mnoho

strana: 154

že chce to (R. 995) / 951 od něho míti P. Buoh, aby jemu hřivnu sobě svě- řenú navrátil, svolav kněží, žádal

strana: 161

998—999. Jílovaj dal hojnost zlatta. Země- třesení. hněvali, aby jich P. Buoh také těžce netrestal, jako pro Vojtěcha. A oni všickni slibovali,

strana: 168

otci každému některé synu svému dáti dary. I poněvadž někdy P. Buoh zdělovati se ráčil a zděluje dary svými a milostmi s

strana: 169

a Tobiášovi i Mathatiášovi tak, že komuž oni dobrořečili, i P. Buoh dal jemu své požehnání, a kohož k zpravo- vání světských

strana: 169

V. HAJEK, KRONIKA ČESKA, R. 999. a jiní, i to P. Buoh tvrditi ráčil (a takové lidi po- žehnané i řádně volené,

strana: 170

svú zvláštní zpravoval milostí) protož synu, věziž, že jest mne P. Buoh z své Božské dobrotivosti a pro snažnú přímluvu strajce mého

strana: 170

toto daremné bude mé tebe napomenutí. Zprávcí si ustanoven: praví P. Buoh: nechtěj se vyvyšovati, ale bud jako jeden z nich. Kdyžkoli,

strana: 170

dráči nemilostiví a lakomci bez milosrdenství, lidi, ano na to P. Buoh hledí, nestydatě a bez bázně Boží obtěžujíce berněmi, dvakrát neb

strana: 171

oni že chtí svého hleděti tance. I řekl kněz: »Dajž P. Buoh a sv. Magnus, abyšte tak až do roka vajskali tancujíce.«

strana: 204

sobě od P. Boha půjčenau od toho svazku, kterýmž je P. Buoh,/ sv. Magnus a farář svázal, rozvázal je, tak že sú

strana: 204

narodila.« I řekl císař: »Jižť jest císař dávno, kde milý P. Buoh jeho duši obrátil. Ale prosím, paní milá, nerač mi jako

strana: 217

dne měsíce srpna. A tu na den sv. Augustina dal P. Buoh hojný déšt na zemi, kterémuž všecko stvoření v té zemi

strana: 223

chválu P. Bohu a učiň tak. Jisté jest znamení, žeť P. Buoh chce za ten časný náklad příbytek věčný dáti.« A on

strana: 256

a je držal, takový aby upadl v hněv Boží a P. Buoh aby jej slepotú a chudobú trestal, tak aby nedostatek na

strana: 257

zemi prostřev P. Bohu se modlil, nejedl ani pil, až P. Buoh svůj hněv ukrotiti ráčil. Tím země třesení(m) padla věže velmi

strana: 258

to já tobě z celého odpauštím srdce, aby svú milostivostí P. Buoh všemohaucí tvé tobě odpustil hříchy a duše tvá aby u

strana: 260

ráčíte.« K tomu papež krátkými slovy řekl: »Milo- stivý jest P. Buoh, milostiváť jest stolice Appo- štolská lidem těm, jenž se zlých

strana: 279

pravíce, že není Gutýř, ale huntýři. A tak tu hned P. Buoh více svých divuov ukazovati neráčil. L. 1046. Břetislav, kníže Český,

strana: 304

jak sami o tom dobrau vědomost máte, že mi dal P. Buoh = nedospělý. —2 Míní se výrok Homérův v Iliadě II.,

strana: 320

takové náhlé pršení, že se lidé do- mnívali, že by P. Buoh ráčil opět svět potopau zahladiti, neb mnoho vsí se v

strana: 336

z nich učinili tak, jakž náleží: »A to proto, aby P. Buoh na mne i na vás nětco těžkého nepřepustil, ten, kterýž

strana: 342

aby nám naše životy, statky, manželky i dítky pobrali; toho P. Buoh nedaj! Jestli že kto pak z vás v tomto umře

strana: 402

více než mladí jsú strašliví.« To slyše hajtman, řekl: »Dajž P. Buoh, čehož žádáš, však lidem bez škody.« To když spolu mluvili,

strana: 414

= statky, panstvím. — 4 = pleniti. KNĚŽNA VIRPIRGA. 431 P. Buoh, aby ty měl slúti druhý Kajn. Manžel můj praví, že

strana: 431

do jeho země, na jeho i poddaných jeho záhubu, a P. Buoh/ ten, kterýž vládne všemi věcmi a on 145V = loupež,

strana: 440

bídně zahynul? Takéliž i my zahynúti chceme? Nedajž nám toho P. Buoh, radějí chcme býti spaseni. Neníť jistě zde místa k spasení,

strana: 445

se ona 1 s manželem svým nemohla nadiviti, že jí P. Buoh neráčí žádného syna ani dcery dáti, aby mohla živú obět

strana: 446

plodu žádostivá, na každý den tělo své metlami mrskala, však P. Buoh jí neráčil uslyšeti. Času jednoho přišel k ní Lampert, biskup

strana: 446

těm řádu s. Benedikta, aby aspoň pro zaslaužení s. Jiljí P. Buoh ráčil život její otevříti, tak aby mohla po sobě dědice

strana: 446

více na svau tvář pohleděti a nad to dopustil naň P. Buoh pro neuctivost otce, že jest hanebnú a neobyčejnú smrtí umřel.

strana: 449

ale nechci, neb znám tu hřích nemalý býti, co jest P. Buoh způosobil býti při člověku, aby mu to mělo býti =

strana: 464

na hlavu vsta- viti nedopustil a řka: »Nedajž mi toho P. Buoh, aby zlattú korunú má hlava měla býti ozdobena, poněvadž můj

strana: 472

široké doly dělati a z nich zlatto vyběrati. I dal P. Buoh velikú hojnost zlatta okolo řeky, kteráž slove Sázava, a tím

strana: 473

»O nemluv tak, milý otče! Mnohé zajisté a divné divy P. Buoh činiti ráčil skrze zásluhu té sv. ženy a podnes činí.

strana: 476

muži, žádný toho ujíti nemůž, což sú mu osudové způsobili, P. Buoh buď s námi!« / Když pak bylo ten den, před

strana: 479

střely. Jiného já jemu nic dáti nemohu, neb všecko má P. Buoh v své moci.« Druhé pak noci, když již kohauti zpívali,

strana: 481