Hledání osoby: »Karel IV« v Archiv Koruny české 1 Dějiny (ed. Koss)

koruny, typického to listinného archivu středověkého, jehož jádro tvoří archiv Karla IV. Vypracování tohoto katalogu bylo svěřeno zemskému archivnímu radovi a docentu

strana: 1

archivu české koruny od ustanovení 6 prvého archiváře tohoto archivu Karlem IV. až po opětné sjednocení jeho fondů v zemském archivu českém

strana: 6

privilegia krále Fridricha I. Barbarossy z roku 1158 cí- sařem Karlem IV.: »Originalis littera est in sacristia ecclesiae Pragensis«. Stejný osud jako

strana: 47

totiž darování hradu Flossu Přemyslu I. Otakarovi, měla pro císaře Karla IV. veliký význam, ježto právě roku 1353 Karel IV. vyplatil jmenovaný

strana: 54

pro císaře Karla IV. veliký význam, ježto právě roku 1353 Karel IV. vyplatil jmenovaný hrad ze zástavy od norimberského purkrabí Jana."5) Karel

strana: 54

jeho výplata ze zástavy nikterak býti na újmu království Českého. Karel IV. dále vysvě- tluje, kterak se stalo, že ztráta obou velmi

strana: 55

později bude zmínka a jehož nejstarší předloha pochází z doby Karla IV., praví výslovně: »littere antiquorum imperatorum et regum Romanorum obtente super

strana: 55

regni«. Proto poklad pražského kostela — podle soupisů z doby Karla IV., které se podnes chovají v archivu u sv. Víta —

strana: 56

byl spiat »thesaurus regni« s ostatky svatováclavskými, ukazuje nejnázorněji ustanovení Karla IV., že na lebce svatého Václava má trvale spočinouti česká koruna

strana: 58

postřehnouti její skutečný účel, ježto se totiž omylem domníval, že Karel IV. určil hrad Karlštejn za schránu českého korunního pokladu; o této

strana: 59

hradu Karlštejna. Kaple svatého Kříže na Karl- štejně byla pořízena Karlem IV. jakožto pro- tějšek kaple svatováclavské, jako druhé »sacrarium gemmeum.« Podobně

strana: 61

i historikův umění, pokud jde o vlastní pohnutky, které přiměly Karla IV. k založení hradu Karlštejna. Jde tu o otázku, byl-li hrad

strana: 62

předměty, pro jejichž bez- pečné uložení byl hrad Karlštejn zřízen Karlem IV., ne- uvádí jenom těch, které sloužily právním nárokům české- ho

strana: 62

kromě toho také ještě desky zemské, jež prý podle ustanovení Karla IV. měly býti rovněž chovány na hradě Karlštejně. Naproti tomu jmenuje

strana: 62

aus Böhmen«, vydaného roku 1798. Meiss- ner totiž uvádí, že Karel IV. sledoval při založení hradu Karlštejna dvojí úmysl. Karel IV. zamýšlel

strana: 62

že Karel IV. sledoval při založení hradu Karlštejna dvojí úmysl. Karel IV. zamýšlel prý zbudovati hrad, jenž by byl nedobytný podle válečnického

strana: 62

mínění. Meissnerova po- jetí, pokud jde o pohnutky, jež přiměly Karla IV. k zalo- žení hradu Karlštejna, přidrželi se také historik umění

strana: 63

již roku 1876 zdůraznil H. Friedjung107) v kni- ze o Karlu IV. a jeho účasti na duchovním životě tehdejší doby, že Karel

strana: 64

IV. a jeho účasti na duchovním životě tehdejší doby, že Karel IV. založil hrad Karlštejn netoliko za úče- lem bezpečného uložení klenotů

strana: 64

Srov. též Karel V. Zap. (Gustav Friedrich), Dějiny pano- vání Karla IV, (1894), str. 67. 104) Adolf Bachmann, Geschichte Böhmens. II. (1905),

strana: 64

hlavního města Prahy, Jan Herain112) vyslovil zcela jasně mínění, že »Karel IV. vystavěl hrad Karlštejn na uschování koruny Německé říše a sice

strana: 65

založení hradu, přihlížeje pak k různým relikviím umučení Páně, jichž Karel IV. postupem času nabýval v držení, vyslovil úsudek, že »idea kaple

strana: 66

Idea kaple sv. Kříže nevznikala znenáhla, uzrávajíc tou měrou, jak Karel IV. nabýval relikvií, vztahujících se k utrpení Kristovu. Naopak, idea ta

strana: 66

k utrpení Kristovu. Naopak, idea ta vyplývala přímo ze záměru Karla IV. zříditi na hradě Karlštejně trvalou schránu pro německé klenoty říšské.

strana: 66

říšské. Svatyni, v níž byly chovány německé klenoty říšské, pojmenoval Karel IV. »capella passionis et insigniorum ipso- rum« podle nejvýznamnějšího klenotu říše

strana: 66

stříbra.120) Proto také není zcela vhodné mí- nění Sedláčkovo,121) že Karel IV. pojmenoval kapli sva- tého Kříže podle kousku dřeva ze svatého

strana: 67

spolu s ar- chivem braniborských markrabat po nabytí Braniborské marky Karlem IV.; po převratu zůstala ve vídeňském státním archivu. 120) Q. Leitner,

strana: 67

by právě bylo nejméně na místě se do- mnívati, že Karel IV. neznal pověsti o sv. Graalu, když přece víme, že jeho

strana: 68

Lucemburkové pocházeli, byla karolinská poesie ob- zvláště pěstována, a že Karel IV. zejména u dvora fran- couzských králů se seznámil s výtvory

strana: 68

s výtvory této poesie. 12. Význam německých klenotů říšských. Za Karla IV. došly německé klenoty říšské obzvlášt- ního oslavení již svým uložením

strana: 68

uv. m. str. 2 a sl.), že mínění, podle něhož Karel IV. při stavbě hradu Karlštejna se pokusil napodobiti hrad Mont- salvage,

strana: 68

Pokračovatel Matěje z Neuburku vypráví, že markrabě Ludvík kázal vydati Karlu IV. kle- noty říšské — »insignia, que imperium di- cuntur«.130) V

strana: 69

v té věci sotva změnilo obecné mínění. Naopak vidíme, že Karel IV., založiv hrad Karlštejn, přikládal držení klenotů říš- ských ještě větší

strana: 70

klenotů říš- ských ještě větší cenu. Ba, dokonce shledáváme, že Ka- rel IV. tomuto odznaku říšské moci přisuzoval hodnotu téměř mystickou. 13. Mylné

strana: 70

státoprávní význam a nabývají charakteru pou- hých relikvií. Od dob Karla IV. bylo prý zatlačeno staré 133) Riedel, Codex diplomaticus Brandenburgensis, II.,

strana: 70

bylo již častěji vzpo- menuto, nebyla známa opatření, která právě Karel IV. učinil, maje na mysli bezpečné uložení německých kle- notů říšských.

strana: 71

mínění poukazovali ze- jména na to, že základní říšský zákon Karla IV., zlatá bulla z roku 1356, nemá nijakého ustanovení ani o

strana: 71

o ostatních klenotech říšských. Leč právě zde je vysvětlení nasnadě. Karel IV. měl ovšem vážné důvody politické, aby otázku říšských klenotů přešel

strana: 71

Neuburku139) vy- pravuje, že braniborský markrabí Ludvík vydal roku 1350 Karlu IV. říšské klenoty »recepta caucione de redu- 138) Robert Flieder, »Corona

strana: 71

nimium gratulabatur«. Windeck nazývá převezení klenotů říšských do Prahy za Karla IV. a do Budína za Zikmunda zcizením, odvezením z říše.10) Když

strana: 72

kdož se přiklonili k mínění, že hrad Karlštejn byl zřízen Karlem IV. především za účelem bezpečného uložení pokladu české koruny, věřili také

strana: 72

Winter napsal v článku o založení vídeňského státního archivu,143) že Karel IV. dal přenésti archiv české koruny spolu s klenoty říšskými a

strana: 73

hradě Karlštejně je pro Čechy s do- statek prokázána péče Karla IV. o bezpečné uložení listin.145) I v literatuře právně historické získalo

strana: 73

právně historické získalo toto mí- nění stoupence. Peterka zaznamenává, že Karel IV. dal zříditi na hradě Karlštejně archiv za účelem úschovy státních

strana: 73

Listiny z archivu hrabat z Lucemburka. Založení státního archivu českého Karlem IV., zřízení státního archiváře a jeho prvé práce pořadatelské. Když se

strana: 78

na mysli tento vývoj, nikterak nás ne- překvapí, že se Karel IV. odhodlal přikročiti ke skutečné organisaci českého archivu říšského. Summa cancellariae

strana: 80

cancellariae (cancellaria Caroli IV.) nám do- chovala formulář listiny, kterou Karel IV. zřizuje archiv české koruny.11) Listina Karlova ustanovuje zvláštního archiváře státního,

strana: 80

»clericus et familiaris Caroli IV. Roma- norum imperatoris«. Jakožto »nuncius« Karla IV. byl r. 1355 vyslán se zvláště důvěrným poselstvím k papeži

strana: 83

a to proto, poněvadž se vyskytuje i na listinách, které Karlem IV. nikdy nebyly konfirmo- vány. Za příklad uvádím dvě smlouvy krále

strana: 84

83, čís. 99. IV. Kopiáře českého korunního archivu z doby Karla IV. Jakmile budeme moci alespoň povšechně přehléd- noutil) všechny poznámky na

strana: 85

et regum, byli nuceni opět se zabývati kopiáři z doby Karla IV., najmě když z nich připravovali pro tisk listiny německých císařů.

strana: 87

listin českého korunního archivu, jež se nám zachovaly z doby Karla IV. Všechny nám známé rukopisy předčí dozajista hod- notou rukopis Lobkovického

strana: 87

velmi názorně, jak pečlivě byl český státní archiv v době Karla IV. roztří- děn na skupiny podle vydavatelů listin. Za listinami králů

strana: 88

instrument, vydaný dne 28. října 1360 v Padově, transumující listinu Karla IV. ze dne 18. srpna 1360 o propůjčení měst Feltre a

strana: 89

z kanceláře ra- kouského vévody Rudolfa z let 1353—1361.37) Listina Karla IV. ze dne 5. dubna 1355 o přivtělení hradů a zámků

strana: 91

historica Boemiae« a Pelzels) v listináři, připojeném k pojednání o Karlu IV., jest uspořádán zcela obdobně jako kopiář Roudnický. Také v kodeksu

strana: 94

kopiáře všech právních nároků rodu Lu- cemburského, pořízeného v kanceláři Karla IV. a urče- ného patrně k instrukci Karlova syna Václava.“) Není

strana: 95

písaři v zemích českých za králů z rodu Lucemburského Jana, Karla IV. a Václava IV. (1310—1429). Roz- pravy České Akademie. Třída I.,

strana: 98

zv. Zlaté bully, známého zákona říšské- ho, vydaného r. 1356 Karlem IV. na říšském sněmu v No- rimberce, slovy: »Auree bulle copia.

strana: 99

interregna roku 1268 se stal Hei- dingsfeld bezprostřední osadou říšskou. Karel IV., hodlaje zajistiti českým kralům, jedoucím do Frankfurta k volbě římského

strana: 114

nebyl posud otištěn. O vítané příležitosti, která se na- skytla Karlu IV., aby prohlásil říšskou zástavu Floss za bezprostřední vlastnictví království Českého

strana: 118

braniborským, kteří ji zase potom prodali císaři Karlu IV.; avšak Karel IV. vrátil magde- burskému arcibiskupství 6000 hřiven, zaplacených lant- kraběti Dětřichovi

strana: 123

císařem Karlem IV. a po- tvrzující, že markrabí Ludvík odevzdal Karlu IV. říšské klenoty. 2) Listina markraběte Ludvíka ze dne 12. března

strana: 125

císař Karel IV. koupil od benediktinského kláštera postoloprtského osadu Voč.70) Karel IV. totiž vyměnil dne 17. října r. 1357 dvorec v Libočanech

strana: 127

25, čís. 88.. Tenkráte také, to jest roku 1357, obdržel Karel IV. od opata kláštera postoloprtského spolu s listinou o směně zboží

strana: 127

V archivu české koruny zůstaly pak obě i tehdy, když Karel IV. dne 7. června r. 1360 připojil osadu Voč s příslušenstvím

strana: 127

z Portic. V. J. Nováček, Dětřich z Portic, přední rádce Karla IV. (Časopis Musea království Českého LXIV), 1890, str. 507. Ke hradu

strana: 127

consignatum an. 1466 Georgio regnante« mezi prameny, užitými k životopisu Karla IV. Také Jireček5) se zmiňuje o inventáři korunního archivu z doby

strana: 132

do rukou příjemcových dostal. Jde tu jak o eksemplář listiny Karla IV., tak i o eksemplář listiny moravského markraběte Jana Jindřicha, jež

strana: 142

jim byly vydány. Nejinak tomu bylo i s mincovním řádem Karla IV. a jeho syna Václava IV., vydaným dne 2. listopadu roku

strana: 142

této listiny byli tolikéž stavové. V escha- tokolu listiny praví Karel IV. výslovně, že dal listinu roz- množiti a pánům království Českého

strana: 142

krumlovském, o němž byla již svrchu zmínka, je mincovní řád Karla IV. a Václava IV. z r. 1378 zaznamenán slovy: »Imperatoris Ka[roli]

strana: 142

to se zvláštním zřením k listinám, pocházejícím z doby před Karlem IV. Jakékoliv odstoupení územi anebo nemovitého ma- jetku přivodilo zpravidla v

strana: 149

že listiny tyto náležely fondu českého archivu korunního v době Karla IV. Zmiňuji se tu toliko o listině braniborského markraběte Ludvíka.9) ze

strana: 153

uložení.31) Hledíc k tomu, je velmi podobné pravdě, že také Karel IV. dal uložiti klenoty království (»thesaurus regni«) spolu s lis- tinami

strana: 156

uvízl ve Vídni t. zv. »pražský exemp- lář« Zlaté bully Karla IV., základního to zákona říšského v Norimberce dne 10. ledna 1356

strana: 158

str. 205, čís. 258), listina holdovací města Vratislavě Václavovi, synu Karla IV., ze dne 2. ledna 1351 (Repertorium XII A, archivní pomůcka

strana: 161

celkem 9 listin, kteréž všechny ještě v době pano- vání Karla IV. byly zachovány. Jde tu především o dva lenní listy, jež

strana: 163

archivu české koruny na základě nějakých územních změn za panování Karla IV. Ani přivtělení Bu- dyšínska k zemím české koruny nebylo zajisté

strana: 222

str. 142, čís. 178, str. 199, čís. 250. 244 daná Karlem IV. dne 7. dubna 1348 a zpečetěná zlatou bulou,22) byla zaslána

strana: 244

Braniborské.50) Mezi vydanými listinami byly totiž nejenom ony, jež dal Karel IV. roku 1374 od- vézti do Prahy s archivem markrabat braniborských,

strana: 262

Josef, České státní právo. 2. vyd. Praha, 1892. Kalousek Josef, Karel IV., otec vlasti. Praha, 1878. Kalousek Josef, Obrana knížete Václava Svatého

strana: 351

57. 1905. Nováček Vojtěch Jaromír, Dětřich z Portic, přední rádce Karla IV. Časopis Českého musea XLIV. 1890. Novák Jan Bedřich, Další úkoly

strana: 355

Ludvíka Ba- vora 164 — soudu komorního 177 registrátor kanceláře Karla IV. 83 — korunního archivu českého 150—153, 209 — říšský Leonard

strana: 488

dopli: Die kónigliche Burg Karlstein in Bóhmen. . 20 shora: Karla IV. . 15 shora: Matéj z Neuenburku, . 19 shora: Matéj

strana: 495

archivu hrabat z Lucemburka. — Zalo- žení státního archivu českého Karlem IV., zřízení státního archiváře a jeho prvé práce pořadatelské Kopiáře českého

strana: 498

jeho prvé práce pořadatelské Kopiáře českého korunního archivu z doby Karla IV. Provenienční princip a listiny, určené cizím pří- jemcům, jež se

strana: 498

se zvláštním zřením k listinám, pochá- zejícím z doby před Karlem IV. Knihy privilegií z r. 1547. — Inventář korunního archivu českého

strana: 498