Historické prameny
na dosah
Úvod
Edice
Kategorie
Autor
Název
Rok vydání
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Regesty
Datum vydání
Místo vydání
Autor regestu
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Všechny
Hledat
Mapy
O projektu
Autoři
Nápověda
čtenář
Hledání osoby:
»S Rehoř«
v
Postilla, vyloženie svatých čtení nedělních (Jeschke)
světa, ať pošle žencě věrné na žeň svú. To slovo
S. Rehoř
váží "žeň mnohá a pracovníci nemnozí,“ řka, In. om.: Toho
strana: 11
“a vzdvihněte hlavy své,“ to jest rozumy své; jakož die
S. Rehoř:
Hlavy vzdvihnúti jest mysli k radosti otcě nebeského povzdvihnúti. Neb
strana: 23
hrozný, aby- chom byli k nebeské radosti přisúzeni; nebť die
S. Rehoř
v dneš- ním kázaní: Ten den, bratřie najmilejší! vší neb
strana: 25
najprvé ráno, aby uvedl dělníky do vinicě, jenž, jako die
S. Rehoř,
jest cierkev svatá, kterážto od prvnieho Abele spravedlivého, až do
strana: 79
již nemnoho dělati budete, aspoň na večer přidte. To vše
S. Rehoř.
Tu věz, že vinicě té Kristovy strážní a dělníci najpilnější
strana: 82
vycházieme, a to bez meškánie béřeme neb přijímáme. To vše
S. Rehoř.
Miení krátcě, že světí přěd naro- zením Kristovým, jenž sú
strana: 85
potom jest nám vyložil, jakož ukazuje svaté čtenie. Protož die
S. Rehoř,
že již toto čte- nie výkladu nepotřěbuje, jedné napomenutie; neb
strana: 88
jest: Ktož má uši k slyšení, ten slyš. Tu die
S. Rehoř:
Pomněte, co sě die: Kto má uši k slyšení, ten
strana: 93
aby v jeho z mrtvých vstání ne- pochybovali, jakož die
S. Rehoř:
Vykupitel náš, věda, že pro jeho umučenie učedlníci sě budú
strana: 95
jest ten pán, ihned die: "Pane, ať vidím!“ Tu die
S. Rehoř:
Aj slepý od pána ne zlata, ale světla žádá, nechce
strana: 101
pro hřiešné veden jest na púšť od ducha; jakož die
S. Rehoř:
od ducha bez pochybenie svatého. A móž býti položena příčina,
strana: 104
púšť od ducha, aby byl pokúšen od ďábla.“ Protož die
S. Rehoř:
Spravedlivé jistě bylo, aby tak naše pokušenie svými pokušeními přěmohl,
strana: 104
jenž plně v hřiechu sě skonává, to ja- kož řekl
S. Rehoř,
děje sě vnuknutím, tak že zlé myšlenie tane na mysl.
strana: 105
netolik jest na penieze, ale na pový- šenie, jakož die
S. Rehoř:
že by k lakomství chvály lúpež sě nepřidržěl, nikdy by
strana: 106
Kto z vás tresktati mě bude z hřiechu?“ Tu die
S. Rehoř:
Važte, bratřie najmilejší! tichosť boží; aby hřiechy odpustil, přišel jest,
strana: 137
slyší; protož vy neslyšíte, neb z boha nejste.“ Tu die
S. Rehoř:
Otiež sebe každý, přijímá-li slovo božie uchem srdečným, a srozumie,
strana: 138
pravdy vzní: "Proto vy neslyšíte, neb z boha nejste.“ To
S. Rehoř.
A tak již ukázáno jest z řeči Kristovy, že z
strana: 138
jim: Vy ďábla máte! ani řekl: Vy lžete! Protož die
S. Rehoř,
že v té řeči Kristově pokorné: Já dábla nemám,“ naše
strana: 139
kto slovo tvé zachová, smrti neokusí na věky. Tu die
S. Rehoř:
Ti že sú k věčné smrti pří- leželi, té sú
strana: 141
sú řeč jeho k smrti tě- lestné? Již ukázal jest
S. Rehoř,
že proto, že sú přislušeli k té věčné smrti, a
strana: 141
móžem pyšné přěmoci, pokorně jich hněvu ustúpili; a jakož die
S. Rehoř,
že se Kristus skryl, tiem ukazuje, že přěd těmi sě
strana: 143
oslaveni, s ním sě na věky radovali. Neb jakož mluví
S. Rehoř
v dnešniem kázaní, že dva jsta životy: jeden smrtedlný, druhý
strana: 154
téhož na sobě, co sě stalo naší hlavě. To vše
S. Rehoř,
dovodě, že máme z mrtvých vstáti, poňavadž Kristus, hlava naše,
strana: 155
ale obrátě sě, jiných u vieře potvrzuje. Neb tu die
S. Rehoř,
že otázka jest, proč, když angel jmenoval jest apoštoly, Petr
strana: 156
lidé dadie počet v súdný den. A prázdné slovo, die
S. Rehoř,
jest, kteréž ani úžitka při- nese, ani člověku jest potřěbné.
strana: 164
Kristus po z mrtvých vstání jedl dvakrát rybu pe- čenú?
S. Rehoř
die In om., že to nenie darmo, ale jest v
strana: 169
přijímají, tam 170 Čtenie 23. pravú sladkostí nasyceni bývají. To
S. Rehoř.
Z té řeči krátký rozum jest tento: že ktož zde
strana: 170
Kněžie tvoji ať sě oblekú v spravedlnosť. A tak die
S. Rehoř,
že u rúcha kněze zvonci visie, když cěstu života s
strana: 191
tělestných ziskóv pilen jest, a ctí prelátskú vesel jest. To
S. Rehoř.
A třmi kusy nájemník kto bývá: Prvé, že přijímá úřad,
strana: 192
neb úkladem žéře statek lidský a kúsá utrháním. Protož die
S. Rehoř,
že vlk na ovcě přichodí, když všelikaký nespravedlivý a lapák
strana: 193
jedli a jich sú neučili, ani z hřiechu tresktali! Die
S. Rehoř:
Važme, kaký hřiech jest před bohem, nic proti hřiechóm nečiniti,
strana: 209
jiným škodili, sami sobě škodie. Protož jim na výstrahu die
S. Rehoř,
že pastýř, to věz duchovní prelát, má sě báti, aby
strana: 228
i křivé má sě báti poddaný svého pastýře; neb die
S. Rehoř:
Ten kterýž pod rukú pastýře jest, svázán býti boj sě
strana: 230
tom sem jinde mnoho svedl písma. Ale proč, jako die
S. Rehoř,
má sě báti kletby? Věziž, že prvé proto, aby nepadl
strana: 231
v netrpělivosť, a tak i v pýchu, jakož tudiež die
S. Rehoř.
Druhé má sě báti pro svého pastýřě škodu, aby křivě
strana: 231
tato, mieti v sobě tak velikého hosti! Protož die tu
S. Rehoř:
Važte, bratřie najmilejší! kterak veliká jest slavnosť, mieti v srdečné
strana: 234
odieval drahým rúchem, jest pohře- ben v pekle. Tu die
S. Rehoř,
že jsú mnozí, kteříž pilnosti dra- hého rúcha a tenkého
strana: 265
drahé býti oblečen, kdež by od lidí nebyl vidien. To
S. Rehoř,
a věrně pravdu die, neb poňavadž rúcho má býti 266
strana: 265
protož třětí hřiech, nemilosrdenstvie, do sebe měl. Pro- tož die
S. Rehoř:
Tento bohatec ne proto, by cizie bral, tresktán jest, ale
strana: 266
nepomněl, a hřie- chóv svých, maje čím odbyti, neodbyl. To
S. Rehoř.
Nu již s slyšal stav tohoto světa, jejž jest měl
strana: 267
tajemné odpočinutie u otcě v ra- dosti nebeské, jakož die
S. Rehoř:
Co Abrahamovo lóno? jedné tajemné odpočinutie otcovo znamená. O němž
strana: 269
spasení nemohú býti zatraceni, ani zatracení spaseni. Ale dieš: Však
S. Rehoř
vyprosil jest ciesaře Trajana po jeho smrti z pekla, že
strana: 272
po té radosti nebude nižádná jiná radosť, ja- kož die
S. Rehoř.
Druhé proto, že jakož na večeři slušie lahod- nějšie krmě
strana: 277
nimi jie, a je od utrhačóv jich vymlúvá. Protož die
S. Rehoř:
Slyšeli ste v čtení svatém, bratřie najmilejší! že hřiešníci, i
strana: 286
nepřevracie domu, a nehledá pilně až i nalezne?“ Tu die
S. Rehoř:
Ten jenž znamená sě pastýřem [tiem, jenž ovcě ztracené jest
strana: 291
neb múdrosť božie [syn boží] ukázala sě v člověctví. To
S. Rehoř.
A by rozuměl: Kristus dal jest po- dobenstvie na ženě,
strana: 292
bude, a vy učinili ste jej jeskyní lotrovú!“ Tu die
S. Rehoř,
že pověděv budúcie zlé, to věz pomsty, ihned do chrámu
strana: 339
modlitebný jest, a vy učinili ste jej jeskyní lotrovú.“ To
S. Rehoř,
ukazuje, že kněžie byli sú z kořen vinni zkaženie Jeruzalémského,
strana: 339
sú v něm lidi lúpili svým lakomstvím. Neb die dále
S. Rehoř:
Dóm modlitby jeskyní lotrovú učiněn jest. Neb proto sú v
strana: 339
sú. Protož die Kristus: v tento den tvój.“ Tu die
S. Rehoř:
Svój den má zde duše zlá, jenž sě raduje v
strana: 341
věčné v ohni zatracenie. Ne- přietelé duše najhorší, jakož die
S. Rehoř,
jsú zlí duchové, kte- říž ji, když z těla jde,
strana: 341
poče vymietati proda- vače a kupce v něm.“ Tu die
S. Rehoř:
Jakož chrám boží u měs- tě jest, tak v lidu
strana: 342
zabíjejí, kdež sú své blížnie modlitbú živiti měli. To vše
S. Rehoř.
O by tuto svatú řeč vážili kněžie, pre- láti i
strana: 343
by mělo býti chrám neb dóm nábožného modlenie. Jakož die
S. Rehoř,
že mysl zlých lidí již ne dóm modlitby, ale jeskyně
strana: 343
než krásnú řeč vymyšlenú řiekati neb zpievati. Pro- tož die
S. Rehoř:
Právě sě modliti jest, v žalosti lásky lkánie z srdce,
strana: 347
A tu věz, že čtyři jsú strany pýchy, jakož die
S. Rehoř:
Prvá pýchy strana jest, když kto maje co dobrého, mní,
strana: 348
dary ducha svatého dá v sluch člověka hřiešného; neb die
S. Rehoř:
Prsty v uši pustiti, jest skrze dary ducha svatého mysl
strana: 355
i pomstú řádnú, ten jest jeho věrný přietel. Protož die
S. Rehoř:
Ten sám přietel mój bude, kterýž poškvrny duše mé vytierá,
strana: 366
a ďábla máš! neodepřěl jest, řka: Nejsem Samaritán! jakož die
S. Rehoř,
ale řekl jest, Joh. 8, 49: Jáť ďábla nemám! Ten
strana: 369
tak on jest najvěrnější a najlepší pán, jemuž slúžiti, die
S. Rehoř,
jest kralovati. I kto zlořečený nechce býti pilen, aby slúžil
strana: 380
ji- ným: Aj oběd mój připravil sem,“ to jest, die
S. Rehoř:
tajem- stvie vtělenie naplnil sem; "býkové moji,“ t. proroci, jenž
strana: 414
“a město jich zapálil,“ t. Jeruzalém. Aneb takto, jakož die
S. Rehoř:
Utratil jest vražedlníky, neb jest zhubil protivníky; a město jich
strana: 415
a uzřěl jest tu člo- věka,“ to věz, jakož die
S. Rehoř,
vešken sbor zatracencóv, ne- oděného rúchem svatebním,“ to jest bez
strana: 415
neb po něm již nikdy den nebude. A proto die
S. Rehoř:
A dobřě sě die, t. ve čtení, aby v temnosti
strana: 417
zatracenie, kterýž zde dobrovolně jest padl v slepotu srdce. To
S. Rehoř.
"Tu bude pláč a skřehot zubóv.“ "Pláč očí,“ jenž sta
strana: 417
upřiemo a zjevně, kterak sě jest stalo. Ale to váží
S. Rehoř,
že králík ten, jehož syn jest uzdraven, nebyl jest plné
strana: 418
