Hledání osoby: »Ježíš Kristus« v Husova výzbroj do Kostnice (Dobiáš, Molnár)

raného humanismu na sever od Alp, soustředěného k mravní nápodobě Ježíše Krista; vždyť Geert Groote byl již r. 1378 ve spojení s

strana: 13

více se církevní vrchnost Husa zříká pro jeho věrnost k Ježíši Kristu. Cesta za pravou Kristovou církví vede tak u něho přes

strana: 16

rozhodli jich v této věci neposlechnout. Pohleďte, jak je církev Ježíše Krista znesvěcena! Právě v otázce poslušnosti Hus směle přehodnocuje základní pojem

strana: 25

jistotou neotřesitelnou. Své odvolání z 18. října 1412 určil výslovně Ježíši Kristu a zveřejnil je přibitím na vrata mostecké brány, kudy vedla

strana: 29

kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémská, svěřuji toto své odvolání Ježíši Kristu, soudci nejspravedlivějšímu, který spolehlivě zná, obhajuje a soudí, činí zřejmou

strana: 32

činí zřejmou a odměňuje spravedlivou při každého člověka. Odvolání k Ježíši Kristu napsal Hus s vědomím, že musí z Prahy odejít. Podrobil

strana: 32

nýbrž souhrn vyvolených, jejichž počet zná sám skutečný Pán církve Ježíš Kristus. Údem jeho církve vyvole- ných může být jen ten, kdo

strana: 34

obranu Kristova zákona. Ve světle prvního principu, jímž mu je Ježíš Kristus, předkládá tedy posluchačům titulní otázku. Aby na ni mohl odpovědět

strana: 44

i světského k právu Božímu. Posléze autor uzavírá, že zákon Ježíše Krista především má spravovat církev, život společnosti i život soukromý. Navíc

strana: 45

MISTR JAN HUS Reč o míru ŘEČO MIRU Pán náš Ježíš Kristus, dokonalý Vykupitel a Spa- sitel světa, protože pravý Bůh i

strana: 57

u synů církve, kteří přece mají co nejvěrněji následovat chudého Ježíše Krista. Pokud jde o čtvrtý znak spravedlnosti, totiž o čis- totu,

strana: 76

výborný učitel církve, blažený papež Rehoř, uvažuje nad známým slovem Ježíše Krista z 9. kapitoly Ma- toušovy [v. 37—38]: „Žeň je zajisté

strana: 78

potvrzeno a dovršeno slovem činů, odpovída- jících co nejvíce skutkům Ježíše Krista. A proto jsou podle svědectví zákonodárce i proroka sami v

strana: 80

duše, vyplývá odtud, že pastýři, kteří na sebe vzali tvářnost Ježíše Krista, ale nezvěstují Boží slovo, i kdyby se nedopustili dalších zlovolností,

strana: 80

to mám — shromážděnými z celého světa, zapřísahám vás milosrdenstvím Ježíše Krista, pravého Boha i pravého člověka, abyste mne tak, jak jsem

strana: 85

trojí rovnocen- nou obměnu. Božským zákonem totiž, a tak zákonem Ježíše Krista se především nazývá zákon Boží vyjádřený v Písmu svatém. Za

strana: 92

95 První dodatek Z tohoto závěru plyne především, že cokoli Ježíš Kristus za pravdu prohlásil, to bylo, jest a bude pravda. To

strana: 96

závěr: Kristus Ježíš je pravý člověk. Dokazuje se takto: Vždyť Ježíš Kristus je Mesiáš v zákoně zaslíbený, který je zároveň král, kněz

strana: 97

a Boha, který se opravdu stal člově- kem, Pána našeho Ježíše Krista, vzhledem k lidství stejné podstaty s námi.“ Tento dodatek je

strana: 97

všech zá- konů postačuje ke správě celého světa. Avšak zákon Ježíše Krista zahrnuje v sobě každý dílčí zákon. Závěr je tedy správný.

strana: 100

návěst je zřejmá z toho, že Písmo svaté jakožto zákon Ježíše Krista v sobě zahrnuje všechnu pravdu. Avšak každý zákon je pravda.

strana: 100

chůdců.“ Tak Rehoř. Třetí zdůvodnění zní: Protože postačitelnost záko- na Ježíše Krista se nevyčerpala tím, že v prvotní církvi obrátil k apoštolskému

strana: 101

u osob; říkáme totiž „Věřím v Boha Otce,“ „I v Ježíše Krista, Syna jeho“ a „Věřím v Ducha svatého“. Máme tedy věřit

strana: 117

žádné pohanění pro Krista. Cokoli však mluví jasně pro následování Ježíše Krista jako chudoba, tichost, pokora, snášenlivost, čistota, ná- maha nebo trpělivost,

strana: 139

církve úzkostlivě a svědomitě pracovitý..., pak je nepochybně pravým náměstkem Ježíše Krista, zřejmým Bohu, ale i lidem, 141 pokud mohou vnějším smyslovým

strana: 141

2, 268] — 101 171 107 Posléze z uvedeného vyplývá... Ježíše Krista z Viklefa, De civili dominio 1, 44 [Poole 436] —

strana: 172