Hledání osoby: »A Sedláček« v Husitská kronika, Píseň o vítězství u Domažlic (Bláhová, Heřmanský)

175—183. List je podepsán 452 šlechtici, o nichž pojednává např. A. Sedláček v ČČH 1917, str. 85—109, 310—352 a dodatek v ČSPSČ

strana: 327

1417 (F. M. Bartoš, Artik.2 , str. 67). O něm A. Sedláček ČČH 1924, str. 311—312. J. Macek I, str. 247, pozn.

strana: 329

Zajíce († 1411), byl předtím stoupencem strany královské (o něm A. Sedláček, Hrady XIV, str. 5). Jan Chudoba, zvaný Ralsko, tj. Jan

strana: 332

nastoupením a za revoluce byl významným jeho straníkem (o něm A. Sedláček v ČČH 1924, str. 555—558). Strahovský klášter založili r. 1140

strana: 332

větve panského rodu, který se psal podle hradu Riesenberku (Ryžmberku). (A. Sedláček, Hrady IX, str. 51.) Chval z Machovic (u Hluboké) držel

strana: 333

(† 1448) byl dvorský sudí a hejtman vratislavský a svídnický (A. Sedláček, Hrady XIV, str. 214). Jan Michalec z Michalovic (Michelšperku —

strana: 333

1407 a byl nakonec 1419 i nejvyšším lovčím a minemistrem (A. Sedláček v ČČH 1917, str. 95). O jeho popravě níže v

strana: 334

(Valkoun) z Adlaru byl chudý rytíř z Vitně u Klatov (A. Sedláček, Hrady IX, str. 150). Žižka obsadil Plzeň, opustiv Prahu po

strana: 335

v královských službách do r. 1424, kdy se připomíná naposledy (A. Sedláček v ČČH 1924, str. 550—552). Stč. překlad přidává: „jako kat

strana: 337

1415, ale opustil nejpozději 1427 husitský tábor. Zemřel asi 1454 (A. Sedláček v ČČH, 1917, str. 92). Tehdy se s ním sdružili

strana: 338

Lipolt Krajíř, pán Nové Bystřice, byl královským velitelem Českých Budějovic (A. Sedláček, Hrady IV, str. 156). O obležení Tábora a porážce Oldřichově

strana: 341

zemským správcem, kterým zůstal až do pří- chodu Zikmundova 1436 (A. Sedláček, Hrady II, str. 230). Beneš z Mokrovous a z Hustířan

strana: 342

stal se potom sloupem strany podě- bradské. Zemřel asi 1464. (A. Sedláček, Hrady XII, str. 131.) Jiřík z Chvalkovic u České Skalice

strana: 342

odřekl svých názorů a připomíná se naposledy 1428. O něm A. Sedláček, Hrady XIII, str. 231. V lat. originále je označen jako

strana: 354

Hostinného a přidržel se husitství až asi do r. 1423 (A. Sedláček, Hrady V, str. 212). Viktorin Boček z Kunštátu († 1427),

strana: 354

Moravě a byl předním stoupencem Zikmundovým; žil ještě r. 1423 (A. Sedláček, Hrady II, str. 136). 28. října. Podle Tomka VIII, str.

strana: 355

Aleš Krk, rytíř Srbín, se psal po Soběšíně nad Sázavou (A. Sedláček, Hrady XV, str. 89). Jan ze Smržova z Kostelce nad

strana: 357

Janovic u Votic učinil totéž a připomíná se naposledy 1450 (A. Sedláček v ČČH 1924, str. 91—93). Petr Zmrzlík ze Svojšína u

strana: 358

revoluce mu jej vrátila, ale pan Petr zemřel již 1421 (A. Sedláček v CSPSČ XXIX, str. 59—61; v kronice kap. 89). 6

strana: 358

tvrz ve Strašnicích u Prahy a padl 1424 u Malešova (A. Sed- láček, Hrady XV, str. 301). Šimon, řečený jinak z Chrasti, měl

strana: 361

a vysloužil si u něho hejtmanství Kladské a knížectví Minsterberské (A. Sedláček v ČČH 1917, str. 92—93). 2. února. Páni nedrželi dané

strana: 362

a na Abersbachu se psal po Červené Hoře u Náchoda (A. Sedláček, Hrady V, str. 37) a byl zapřisáhlým nepřítelem husitů. Města,

strana: 365

psal. I hlásná věž měla podobu kalicha. O osudu hradu A. Sedláček, Hrady XIV, str. 371. J. Pekař III, str. 97 správně

strana: 366

na Housce († 1434) byl pánem Dražic, Uštku a Kokořína (A. Sedláček, Hra- dy X, str. 238 a XV, str. 109). Hynek

strana: 366

podepsali protest do Kostnice a byli sloupy husitství na Moravě (A. Sedláček v ČČH, 1917, str. 328). Tj. vystoupí z jeho služeb.

strana: 366

a Milota z Chřenovic na Bohdanči u Ledče nad Sázavou (A. Sed- láček, Hrady VIII, str. 256; V, str. 345, 339; XII, str.

strana: 367

k husitům, ale stal se později předním pánem strany poděbradské (A. Sedláček, Hrady VIII, str. 23—26 a I, str. 63). dáti =

strana: 367

postavil do čela odboje proti Zikmundovi, zemřel však již 1438 (A. Sedláček, Hrady I, str. 54—55). 22. června. Konrád z Vechty, arcibiskup

strana: 368

jejich vojsk 1425 při dobývání Kamenice n. L. O něm A. Sedláček, Hrady XII, str. 90 a H. Toman, str. 100—102 aj.

strana: 373

podepsal protest proti jeho upálení a 1421 zápis sněmu čáslavského (A. Sedláček, Hrady II, str. 126). 16. října. 18. října. 23. října.

strana: 374

patricijské rodině Pabijánků v Plzni, která se přidala k husitům (A. Sed- láček, Hrady XIII, str. 243). Jevišovice dobyl Albrecht Rakouský po pětidenním

strana: 374

Kladnému z Těchlovic, který byl předním šlechticem strany krá- lovské (A. Sedláček, Hrady XII, str. 130). 19. listopadu. 5 117 6 8

strana: 376

Březové, Husitská kronika, str. 342, podle kresby z po- zůstalosti A. Sedláčka v Ústavu čs. a svět. dějin ČSAV). Avšak již 8.

strana: 382

ale jmenoval se podle tohoto hradu ještě r. 1411. Srv. A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království českého XIV, Praha 1923, str.

strana: 385