Historické prameny
na dosah
Úvod
Edice
Kategorie
Autor
Název
Rok vydání
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Regesty
Datum vydání
Místo vydání
Autor regestu
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Všechny
Hledat
Mapy
O projektu
Autoři
Nápověda
čtenář
Hledání osoby:
»J V Šimák«
v
CIM IV/1
známo, snad teprve za Přemysla II. Otakara tu vzniklo město
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 547—548, 552). — Srv. níže
strana: 13
1236 a rovněž J. Čelakovský l. c., str. 39 (srv.
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 970, pozn. 4). Písemnost nemohla
strana: 14
der Stadt Leitmeritz, Prag 1871, str. 80 a d. —
J. V. Šimák,
České dějiny I, 5, str. 649 a d.) Informace ve
strana: 14
J. Emler, Regesta II., č. 463, str. 180, jakož i
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 752—755, pokládají tuto listinu za
strana: 21
str. 23; J. Emler, Regesta IV, č. 246, str. 96;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 657). Podle téže listiny koupil
strana: 23
fossato muniebatur“ (J. Emler, Regesta II, č. 2801). — Srv.
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1028—1029; Karel Němec, Dějiny města
strana: 26
Místopisném slovníku histor. král. Čes. se o této listině nezmiňuje.
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 865 a 806, vykládá, že
strana: 28
na měs- tečko biskup Tobiáš, a to nejspíše právem magdeburským
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 970). — Srov. též výše
strana: 31
Roudnice 1882. — A. Sedláček, Hrady XIV, str. 12. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 656). 2) Byl jím v
strana: 33
okres kralovický, Kralo- vice 1930, str. 356 a d. —
J. V. Šimák
l. c.). 3) Týřov, hrad na Křivoklátsku. 4) Křivoklát. Otiskl
strana: 39
Podle urbáře z r. 1365 měl Stod tehdy 67 osedlých
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 594). — 17. října 1425
strana: 41
Ländchens. Unser Egerland, r. 25, Cheb 1921, str. 45—46. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 545—546.) Heinrich Gradl, Monumenta Egrana,
strana: 42
místopisné X, str. 103; A. Sedláček, Hrady VI, str. 209;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 992). 3) O něm A.
strana: 43
Dobrušce 1903, str. 3; A. Sedláček, Hrady II, str. 43—44;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 905). Otiskl J. Emler, Regesta
strana: 45
okresu hořovickém. Památky archaeologické, sv. XI, str. 519. — Též
J. V. Ši- mák,
České dějiny I. 5, str. 992). 1) R. 1322 umřel
strana: 46
městečku pevný řád právní a zajistil obranu před lichnickými úředníky
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1213—1214). Otiskl J. Emler, Regesta
strana: 51
ke hradu Lichnici (A. Sedláček, Hrady XII, str. 292. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1214). — V. též pozn.
strana: 52
se vybíralo clo. Purkrabí se připomínají již ve 12. stol.
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 584—585. — FRB II, str.
strana: 53
ze vsi pod hrádkem na cestě z Německa do Čech
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 585). 2) Městečko podléhalo purkrabímu
strana: 55
v Turnově), ovšem v českém překladu. 60 1) O něm
J. V. Šimák,
Příběhy města Turnova I, str. 17—18. — „Kopec“ jest chybný
strana: 61
„Kopec“ jest chybný překlad latinského „in Monte“, česky „na Chlumu“
(J. V. Šimák,
Třetí zpráva musea turnovského za léta 1893—1896, str. 14). 2)
strana: 61
na českém trůně zdržely tu věc až do r. 1337
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 751—758). 3) Bělá pod Bezdězem,
strana: 66
kralovického I. Soudní okres manětínský (Kralovice 1932), str. 64—65. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 607. — 600 Jahre Rabenstein
strana: 68
1937). 2) Žatec se řídil právem franským, t. j. jihoněmeckým
(J. V. Šimák,
l. c., str. 613). — Dne 14. května 1355 požádal
strana: 68
14. stol.; jak se dostal k hradu Potštejnu, není známo
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 914—915). Tehdy byla tam již
strana: 71
zpustošeny (1315—1318) a proto požádáno o přenesení na výhodnější místo
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 815). 4) Podle Šimáka (l.
strana: 77
uměleckých v okresu sušickém, v Praze 1900, str. 36. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1040—1041). Dne 24. srpna 1345
strana: 83
der Stadt Krummau, MVGDB XXXVI. 1898, str. 444 a d.;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1082). 3) Zahrádka, osada, obec
strana: 87
1348 nebo 1358 (l. c., str. 168). — Podobně i
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1013. Otiskl A. Sedláček 1.
strana: 97
1250, a to na půdě, kterou si přivlastnil břevnovský klášter
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 895—897). — O rychtě se
strana: 98
usurpabo“ (J. Emler, Regesta II, str. 743—744, č. 1732. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 896). Regesta imperii VIII, str.
strana: 98
Dubá. 14) Snad pozdější Uhřice, rovněž zaniklé, dnes les Auritsch
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5., str. 752). 15) Skalka, 8. o.
strana: 103
s. o. Kostelec n. Orl. 8) Malá Lhota, zašlá vesnice
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 915). 9) Koryta, 8. o.
strana: 113
Kozodry, s. o. Kostelec n. Orl. 11) Stradyně, zašlá vesnice
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 915). 12) A. Sedláček, Hrady
strana: 113
Paprockého Diadochu, O stavu panském, str. 277. 1) Správně 1353
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1265). — K. V. Adámek,
strana: 114
druhé polovině 14. stol. (A. Sedláček, Hrady I, str. 80;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5. str. 1265—1266). 4) Vitanov, s. o.
strana: 114
panství bečovském, které děkuje za svůj vznik těžbě cínové rudy
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 571). Otiskl B. Mendl, Regesta
strana: 115
se stal poddanským městem (A. Sedláček, Hrady X, str. 199;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 828—829). 2) A. Sedláček, Paměti
strana: 119
pánem Staré Plzně, jako byl jím již purkrabí na Hůrce
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 604— 605; V. Černý, Staroplzeňský
strana: 125
Marie, který však zůstal filiálním k starší faře v Blanici
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1027). 4) Písek se řídil
strana: 128
z Lipé (J. Emler, Regesta IV, č. 1644, str. 652;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1214). Karel IV. zase vykoupil
strana: 129
Mendl, Regesta VI, č. 353, str. 190. — Srv. též
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1214). Regesta imperii VIII, str.
strana: 129
patronů, jakož i špitál pro sedm žáků a sedm chorých
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 128). Připomíná se ve formuli
strana: 130
v polo- vině 13. stol. Rychtář se připomíná r. 1281
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1091. — J. Emler, Regesta
strana: 132
1302 tu vládl král a tehdy bylo Veselí již městečkem
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1132). 2) České Budějovice se
strana: 133
1115, str. 472). Na městečko byly vysazeny kolem r. 1350
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 621—622). Tehdy však nebyly ještě
strana: 133
z Leuchtenberka (W. Pröckl, Geschichte der Stadt Königsberg, 1884. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 552—553. — Festschrift l. c.,
strana: 135
v trhovou ves a za Václava II. jest již městem
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 578). 91. 1365 duben 11.
strana: 139
Králové 1897), str. 19; A. Sedláček, Hrady XII, str. 154;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1196—1197). Český překlad otiskl Dr
strana: 140
listopadu 1349; výše č. 65). 2) Žlutice obdržely právo chebské
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 574; v. též níže listinu
strana: 142
(J. Emler, Regesta IV, č. 2176, str. 848. — Srv.
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 640—641 a Theodor Hutter, Die
strana: 143
739—740). — Srv. též A. Birnbaumová l. c., str. 141,
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1024—1025, E. Ježek l. c.,
strana: 145
králem pánům z Rožmberka; ti jej drželi do r. 1431
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 989; A. Sedláček, Místopisný slovník,
strana: 151
a pod ním za- ložena ve 14. stol. Dolní Lipnice
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1221). 2) Havlíčkův Brod. —
strana: 153
kostelem. Arcibiskup Jan Očko spojil pak vše v jeden celek
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 596). — Antonín Macák v
strana: 155
II. Otakara; leželo na důležité cestě z Prahy do Chebu
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 574). — K. Fleissner, Die
strana: 157
zmizelo (Cl. Borový, Libri erectionum II, str. 152, č. 277;
J. V. Šimák,
Místopisné drobnosti II, ČČH XL. 1934, str. 112—113). 109. 1376
strana: 157
chotě- šovského kláštera. (Fr. Andress, Geschichte der Stadt Dobrzan, 1901;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 954—956). — Dne 6. listopadu
strana: 169
ihres Gerichtsbezirkes im Mittelalter (MVGDB XIX. 1881), str. 218. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 695 a d.) 3) Srv.
strana: 170
okresu kralovického II. Soudní okres manětínský (Kralovice 1932), str. 6—7;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 608). — Již dne 18.
strana: 178
(F. Kuna, Dějiny města Lomnice nad Lužnicí, 1937, str. 8—10;
J. V. Šimák,
České dějiny, I. 5, str. 1130). 2) Cáhlov v Horním
strana: 179
Bolkovi Opolskému. (A. Sedláček, Hrady V, str. 210 a d.;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 885). — Město mělo značný
strana: 179
Geschichte der Herrschaft Gratzen, Gratzen 1899, str. 152 ad. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1116). 2) Mladá Boleslav se
strana: 182
však, že by toho roku byl obdržel Hroznětín městské právo
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 551). 4) Patrně Horní Ždár,
strana: 194
slovanská ves byla po- výšena na městečko před r. 1321.
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 910). 2) Městská privilegia Hradce
strana: 196
č. 349; Jarolím Mařík, Paměti městyse Strunkovic, Strunko- vice 1926;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1051). Rožmberkové učinili také 21.
strana: 197
část 1. v Hradci Jindřichově 1927, str. 97—99 a 142—143;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1143—1145). 205 Listinu otiskl Fr.
strana: 205
města Volyně, 2. vyd. Volyň 1933, str. 21 a d.;
J. V. Šimák
České dějiny I. 5, str. 1042). 6) V. pozn. 4
strana: 209
solné stezce z Českých Budějovic do Prahy vedle staré vsi
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1136). 3) R. 1379 bylo
strana: 211
Náchoda; původní obec zvána pak „Staré město“ nebo „Starý Náchod“
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 899). — Město mělo již
strana: 214
ale jest jím patrně již počátkem 14. stol. (Tak soudí
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 692—93). Srv. A. Sedláček, Listy
strana: 215
připomíná jako městečko (A. Sedláček, Hrady VI, str. 148. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 987—988). 3) Podle privilegia krále
strana: 225
cesta ze Žlutic přes Sv. Vojtěcha, Březinu, Drošov a Vranov
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 570—572). 2) Bečov, s. o.
strana: 247
může vinníky vězniti a od uprchlého do- stane celý majetek.
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 981—982. — J. Emler, Regesta
strana: 253
staré vsi téhož jména patrně ještě před příchodem práva zákupného
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1050—1051). Listina císaře Karla IV.
strana: 255
od vimperského zboží samostatné panství královské, propůjčované jen v manství
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1050). 4) Podle výsady krále
strana: 256
II, str. 242, č. 145). 5) K jejímu zřízení nedošlo
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1051). 176. 1400 listopad 7.
strana: 256
1318—1335. Jeho potomci prodali je v letech 1361—1365 pražskému arcibiskupovi
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 706.) 2) Roudnice se řídila
strana: 269
Codex II, str. 1055). 1) Stříbro se řídilo právem franským
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 591). 2) Srv. J. Čelakovský,
strana: 277
let osadí dobrými lidmi alespoň 26 lánů. (Formulář, č. 266,
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 990.) 3) Dnešní Lazec, 8.
strana: 282
— Městečko vzniklo pod biskupským hradem někdy kolem r. 1290
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 946—947). 2) Staré Město pražské
strana: 286
4) Obvod zdejšího biskupského, později arcibiskupského panství se hodně měnil
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 946—947). 5) O nich v.
strana: 286
trhové osady pod hradem někdy v druhé polovině 13. stol.
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str 1169—1170). 287 190. 1406 říjen
strana: 287
díl I. V Chlumci n. C. 1932, str. 17—18. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 860). 195. 1407 leden 20.
strana: 290
Páni z Vartemberka drželi Děčín již od počátku 14. stol.
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 675). 2) Děčín, s. o.
strana: 291
I. V Jindřichově Hradci 1929. Str. 98 a 103. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1152—1153). *) Tak řečená Horní
strana: 292
uměleckých v okresu lanškrounském (v Praze 1935), str. 45. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1268—1269). — K zmíněné již
strana: 306
(F. Menčík, Dějiny města Jičína I. I., str. 12—14. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 867). — O počátcích Jičína
strana: 319
je koupili páni z Rožm- berka a vysadili na městečko
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 999—1000). Otiskla Bl. Rynešová, Listář
strana: 324
dostala pánům z Michalovic, r. 1387 koupeno vše od Rožmberků
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1112—1113). Otiskla Bl. Rynešová, Listář
strana: 326
Z pamětí města Deštné; A. Sedláček, Hrady IV, str. 273;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1151). Otiskla B. Rynešová, Listář
strana: 327
bratřím Kaplířům ze Sulevic (A. Sedláček, Hrady XI, str. 143;
J. V. Ši- mák,
České dějiny I. 5, str. 1043—1044). 3) O něm A.
strana: 346
patřila k panství vlašimskému (A. Sedláček, Hrady XV, str. 280—281;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 948). 355 249. 1435 leden
strana: 355
povstalo z bývalé vesnice, Menší město se rozkládalo na ostrově
(J. V. Šimák
l. c., str. 1025). 4) Strakonice byly vypáleny Žižkou na
strana: 357
Za husitských válek byly hory i mě- stečko těžce poškozeny.
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 951—953. — V. Vojtíšek, O
strana: 375
996. 3) Královský urburéř zde sídlel již ve 14. stol.
(J. V. Šimák
l. c., str. 951). Listinu otiskl Leopold Čihák, Paměti král.
strana: 375
1359 pánům z Rožmberka (A. Sedláček, Hrady III, str. 238;
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 1124— 1125; K. Kůrka, Trhové
strana: 379
J. Pekař, Žižka a jeho doba III, str. 280. —
J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 637). 2) Jde o cestu
strana: 380
překladu. 382 1) Klášter byl založen Hroznatou asi r. 1197
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 576). 2) Stará trhová vesnice,
strana: 383
od královny Konstancie. Během 13. stol. vyrostlo Úterý v městečko
(J. V. Šimák,
České dějiny I. 5, str. 579). 3) Z doby husitských
strana: 383
