Hledání osoby: »Jindřich Korutanský« v Zbraslavská kronika (Fiala, Heřmanský, Mertlík)

by šlo o „vyšší“, téměř božský zásah (myšlenka na odstranění Jindřicha Korutanského a na povýšení Elišky vznikla podle Petra v chrámě sv.

strana: 7

pozdějších letech se o sobě zmiňuje již častěji. Za vlády Jindřicha Korutanského prožil v r. 1308 dobrodružné obléhání klášterního dvora ve vsi

strana: 10

přímo ke skupině, u níž vznikl plán na vý- měnu Jindřicha Korutanského a na lucemburskou vládu; vždyť Zbra- slavský klášter byl přímo

strana: 10

(a potom opata) hospodářsky sil- ného kláštera, jemuž slabá vláda Jindřicha Korutanského nemohla být sympatická a jenž si mohl mnoho slibovat od

strana: 10

málem nevyplatilo, protože při cestě domů téměř padli do zajetí Jindřicha Korutanského, který se svou družinou odcházel z Čech.15/ Po nastoupení Jana

strana: 10

dále vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habs- burského a Jindřicha Korutanského (84.—87. kapitola), pojednání o vstupu lucemburské dynastie na český trůn

strana: 11

ohrožen, je mu nadevše. Odtud vyplývala i jeho nepřízeň k Jindři- chovi Korutanskému a k četným členům české šlechty a nakonec i změna

strana: 17

sobotu*/, pfed Prahu s velikým náporem. Byli tehdy v městě Jindřich Korutanský, který si vedl jako král, a Fridrich, syn mar- kraběte

strana: 222

Karel ve svém životopise str. 123. Srv. pozn. vzadu. 3/ Jindřich Korutanský zemřel dne 2. dubna 1335. Dohoda vévodů rakouských a císaře

strana: 411

431 mezi konšely Starého Města, potom v prvních letech vlády Jindřicha Korutanského až do nastoupení krále Jana byl mezi předními měš- ťany

strana: 430

i kláštery. Za nepřítomnosti v zemi pověřil zastupováním svého švagra Jindřicha Korutanského a teprve v červenci 1306 vytáhl na Moravu s vojskem

strana: 439

patriciátu (srv. ČD II, I, str. 697, pozn. č. 2). Jindřich Korutanský byl prohlášen českým králem na začátku září 1306, ale Habsburkové

strana: 439

jako vévodovi rakouskému. (Reg. II, č. 2106, 2108, 2109.) Když Jindřich Korutanský, opuštěn předními pány, nakvap uprchl s mladou manželkou z Prahy,

strana: 440

děda.“ Srv. ČD II, 1, str. 742—747. Petrova kritika vlády Jindřicha Korutanského je stranicky nad- sazena. Jindřich nebyl sice panovník zvlášť schopný,

strana: 443

byly statky královské nebo majetky církevní. Po Albrechtově smrti šířil Jindřich Korutanský své panství v Čechách a na Moravě, v červnu 1308

strana: 443

v těchto zmatcích utrpělo. Listinou ze 6. dubna 1308 věnoval Jindřich Korutanský biskupovi a jeho ná- stupcům na věčné časy plný desátek

strana: 444

vodcem skládání byl asi duchovní velmi blízký rodu ostrve. Moc Jindřicha Korutanského se částečně upevnila, když s ním Albrechtovi synové Fridrich a

strana: 444

nalezli smrt měštan i pán (srv. Regesta III, č. 70). Jindřich Korutanský si počínal při této události naprosto bezrad- ně. Zástupcům měšťanů

strana: 445

a jeho tragický skon, na podzim r. 1306 zbabělý útěk Jindřicha Korutan- ského ze země a nastoupení Rudolfovo a s ním Alžběty Rejčky

strana: 446

z Hradu a usadil ji dole v městě. Ani návrat Jindřicha Korutanského na trůn r. 1307 jí nepřinesl radost. Brzy poznala jeho

strana: 447

(srv. ČD II, 2, str. 54—61), že úmysl nahradit neschopného Jindři- cha Korutanského lepším nástupcem a spojit ho manželským svazkem s Eliškou vznikl

strana: 447

následující kapitole uvádí kro- nika, jak učeně odůvodňoval nutnost sesadit Jindřicha Korutan- ského. Pražský biskup Jan z Dražic, který byl ve velmi přátelském

strana: 447

důvody osobní nespokoje- nosti Jindřicha z Lipé a jeho druhů. Jindřich Korutanský totiž hledal na záchranu svého stále klesajícího panství v Čechách

strana: 448

listinou z 6. března 1310, že bude-li zproštěn přísahy složené Jindřichovi Korutanskému, uzná za krále toho, kdo si podle vůle římského krále

strana: 449

Ve sporu pánů a zbohatlých měšťanů (srv. kap. LXXXVII) byl Jindřich Korutanský bezmocný a upadl potom v nevážnost u obou stran; i

strana: 450

II, 2, str. 117 až 118). O tom, jak se Jindřich Korutanský zmocnil Kutné Hory a upev- nil svou moc v zemi

strana: 451

kronika v kap. CV. Dobytím Kutné Hory značně zesílilo postavení Jindřicha Koru- tanského v království a někteří východočeští páni se hlásili do jeho

strana: 451

poměrů zasahoval již od počátku r. 1310 na naléhavou žádost Jindřicha Korutanského také míšeňský lankrabě Fridrich Čacký (Bojovný, Pokousaný), jeho někdejší švagr;

strana: 453

kaple k hlavnímu křídlu hradnímu, a byla jediným těsným útulkem Jindřicha Korutanského s jeho Korutanci a Míšňany. Druhou, východní část Hradu, purkrabství

strana: 453

vynesl také důležitý nález o neplatnosti privilegií a listin vydaných Jindřichem Korutanským za jeho vlády v Če- chách. Někteří korutanští straníci byli

strana: 454

korunních měst a hradů, které si páni za bezmocné vlády Jindřicha Korutanského přivlastnili, a když se jali chránit i statky církevní před

strana: 456

podporu těchto tří duchovních kurfiřtů a na hlas českého krále Jindřicha Korutanského, usiloval Filip IV. Sličný o trůn v Německu pro svého

strana: 457

vypravili k volbě se značnou brannou hotovostí, kterou zesílil i Jindřich Korutanský, zachovávající si stále titul českého krále. Ale i druhá strana

strana: 466

se svými druhy, že si vezmou za krále buď znovu Jindřicha Korutanského nebo některého z mlad- ších bratří habsburských, a koho si

strana: 470

Remeši, nakvap sestru Marii, kterou zamýšlel původně provdat za ovdovělého Jindřicha Korutanského, do Lucem- burska a strýc Balduin prý ji Karlovi IV.

strana: 479

1306—1307 (srv. výše pozn. ke kn. I, kap. LXXXV); privilegium Jindřicha Korutanského byla asi smlou- va mezi ním a Fridrichem Habsburským z

strana: 480

slib nevracel do vězení, vyzýval četná říšská knížata, zejména také Jindřicha Korutanského, aby zůstali věrni habsbur- ské straně, snažil se odvrátit i

strana: 485

str. 442—443). Na počátku ledna 1327 zajel král Ludvík s Jindřichem Korutan- ským do Tridentu a tam se také sjeli přední vůdcové ghibellinští:

strana: 490

hrabě se Sponheimu a Oldřich z Hagenavy. Jinak se nechtěl Jindřich Korutanský vzdát svých práv na české země a titulu krále českého.

strana: 491

jednání o sňatku svého syna Jana Jindři- cha s dědičkou Jindřicha Korutanského, který přes všechny záruky, dané před dvěma lety r. 1328

strana: 497

zaručený podíl a král Jan měl v případě předčasné smrti Jindřicha Korutanského převzít poručenskou vládu nad jeho korutansko-tyrolskými zeměmi. Potvrzuje to i

strana: 497

Ota z Bergova. Spolu s nimi jednal Karel s vévodou Jindřichem Korutanským, kte- rému do té doby král Jan ze slíbených peněžních

strana: 505

i jeho západní část kolem vysoké věže, kde bydlíval ještě Jindřich Korutanský, a tak nejzachovalejší budovou na Hradě byl tehdy purkrabský dům,

strana: 506

přátelské vztahy byly přerušeny, když 2. dubna 1335 zemřel náhle Jindřich Korutanský, jehož smrt zaznamenal náš kronikář v kapitole násle- dující. 510

strana: 509

této jeho nucené nečinnosti přišla vážná zpráva o náhlé smrti Jindřicha Korutanského, který zemřel na mrtvici 2. dubna 1335 skoro sedmdesátiletý, a

strana: 510

sko-tyrolské, jak o tom vypráví i naše kronika. Po smrti Jindřicha Korutanského sešel se totiž Ludvík s vévodou Albrechtem a Otou na

strana: 510

se zemský hejtman Konrád z Aufensteina, známý nám z doby Jindřicha Korutanského v Čechách, postavil na stranu habsburskou a po jeho příkladu

strana: 511

moc uplatňovat své právo (srv. Přemysl II. na rozdíl od Jindřicha Korutanského). Regionáři (lat. regionarii) — podjáhnové a jáhnové římští, kteří ko-

strana: 530

92, 93, 123, 170, 312, 469, 511, 516 Anežka, sestra Jindřicha Korutanského, manželka Fridricha Čac- kého († 1293) 453 Anežka z Beřkovic,

strana: 541

a v Uhrách 436, 482 Anna, dcera Václava II., manželka Jindřicha Korutanského († 1313) 10, 24, 148, 151, 152, 158, 166, 169—171, 173—175,

strana: 541

II. Uher- ského († 1245) 67 Beatrix Savojská, třetí manželka Jindřicha Korutanského 491 Beatrix, manželka Karla IV. Francouzského, správně Johana �Evreux Beatrix,

strana: 542

biskup olomoucký viz Hynek Žák Jindřich z Aufensteina (Haufenštejna), maršálek Jindřicha Koru- tanského 177, 179, 181, 215, 216, 220—222, 225, 449, 450 Jindřich

strana: 554

v. Vonstorf, arcibiskup salcburský (1291—1312) 440 Konrád z Aufensteina, maršálek Jindřicha Korutanského 181, 215, 448, 449, 453, 511 Konrád z Borsnitz, slezský

strana: 556

Markéta, teta Marie, dcery Jindřicha VII. 474 Markéta Maultasch, dcera Jindřicha Korutanského, 1. manželka Jana Jindřicha Lucemburského (1329—1341), potom Ludvíka V. Braniborského

strana: 559

goricko-tyrolský, vévoda korutanský (1279—1295) 171, 174, 183, 184, 423; syn: Jindřich Korutanský, Ota Metští viz Méty Měšek (Mečislav) I., vévoda těšínský (1291—1313/1317)89,111,

strana: 560