Hledání osoby: »Jan z Dubrovníka« v Ze zpráv a kronik doby husitské (Hlaváček)

Když jsme pak přišli ve středu ráno do koncilu, předložil (Jan z Dubrov- níka) první závěr, totiž že svátost přijímání pod obojí způsobou není

strana: 334

sobotu nejbližší po svátku Dorotině do koncilu, povstal svrchu jmenovaný Jan z Dubrovníka a doporučoval svou řeč, kterou promluvil den předtím, totiž že

strana: 342

čtyř artikulů; za třetí bude dána možnost, abyste replikou odpověděli Janovi z Dubrovníka; přejete si ji míti hned po jeho aktu?“ Jemu nedali

strana: 345

žádáme, abyste od nynějška nepřetřásali, že někdo mluví svým jménem; Janovi z Dubrovníka nevznikne újma tím, že bude mluvit ne tak obšírně, ale

strana: 345

paláce 1110 a doktorem Jindřichem Tokem, žádali o odpuštění pro Jana z Dubrovníka a hojnými slovy ho omlouvali, že prý mluvil v dobrém

strana: 346

a omlouval ho, jak jen mohl. Když umlkl, děkoval mu Jan z Du- brovníka za spravedlivou omluvu a opět se sám před celým koncilem

strana: 346

Když to bylo skončeno, pravil mistr Petr Engliš za sebe: „Jan z Dubrovníka řekl, že způsoba svátosti nemá v sobě žádnou účinnost; zda

strana: 347

oddě- leně s určitými osobami, žádáme, aby onen oponent, totiž Jan z Dubrov- níka, měl repliku.“ A tak odešli od legáta bez konečné odpovědi.

strana: 347

prohlásil za kacíře, nechodili k jeho aktu), 11131 povstal týž Jan z Dubrovníka a mezi jiným pravil: „V evangeliích Matoušově, Markově, Lukášově a

strana: 347

po svátku Školastiky, když jsme přišli ráno do koncilu, povstal Jan z Dubrovníka, chtěje ukončit svůj akt. Mezi jiným mluvil takto: „Není valného

strana: 349

kurátora, který chtěl králi podati jed. Rovněž pravil legát o Janovi z Dubrovníka: „Buďte k němu laskavi, prosím vás, a odpusťte mu!“ Prokop

strana: 354

uctivostí, budete to moci přímo rukou hmatati.“ Tehdy mu odpověděl Jan z Dubrovníka: „Chcete-li replikovati, nechť i já smím také replikovati a tento

strana: 364

Cypriána, kteří podávali ka- lich lidu. Rovněž si přál, aby Jan z Dubrovníka hned odpověděl na jeho důvody. Ale ten nechtěl a pravil:

strana: 366

„Nedbám, jen to po- vězte! A když tak byl vyvrácen Jan z Dubrovníka, povstal cisterciácký opat, 1161 který měl za naší přítomnosti řeč

strana: 367

se uvarovat povrchnosti. A tak Rokycana dokazoval velmi příhodně, že Jan z Dubrovníka pochybil v mnohých věcech, totiž že se předobraz Starého zákona,

strana: 367

příchodu do koncilu povstal Rokycana a pokračoval v replice proti Ja- novi z Dubrovníka. Především pravil o nových doktorech: „Že je ve 4. BREZNA

strana: 368

pod obojí způsobou je »nebezpečnější« než pod jed- nou, ale Jan z Dubrovníka v svém výkladu citoval, že je »hříšnější«. Rovněž mu vytýkal,

strana: 369

O Viklefovi mluvil málo, o Jeronýmovi vůbec pomlčel. Rovněž vyvracel Jana z Dubrovníka za to, že řekl, že nechce čísti knihy Vikle- fovy,

strana: 369

nesli služebníci. Tehdy povstal Rokycana, chtěje pokračovati v replice proti Janovi z Dubrovníka; pravil: „Jak Albert Veliký, protože drží, že se proměňování těla

strana: 370

doba, kdy někdo pozbývá práva vykonávat svátostné funkce. Rovněž vyvracel Jana z Dubrovníka proto, že podle jeho tvrzení ještě nikdo nepykal za to,

strana: 370

je zlořečený, a naopak. A když to skončil, povstal mnich Jan z Dubrovníka a osloviv kon- cil žádal nejprve, aby byl Rokycana přidržen

strana: 372

dosud od nás zplnomocnění, aby vykládal náš glejt. Tehdy povstal Jan z Dubrovníka a pravil: „Bude to vaše veliká hanba, jestliže takto odejdete,

strana: 373

trvati na jejich výrocích. Rovněž říkáte, že měl v sobotu Jan z Dubrovníka odpovídati na repliku: my víme, že to bylo jinak urče-

strana: 378

jako dobrá matka; že také Rokycana řekl: „Ať si nemyslí Jan z Dubrovníka; že bych se bál jeho odpovědi, i kdyby replikoval třikrát,

strana: 384

a žádal spis, 392 393 394 395 ale on, totiž Jan z Dubrovníka, odmítl a pravil: „Jestliže ho neopíšu, nedám ho, protože tam

strana: 394

přece jste to řekl, přenecháváme to vašemu svě- domí.“ A Jan z Dubrovníka pravil: „Díky vám, že to přenecháváte mému svědomí.“ Potom povstal

strana: 394

a přece Kristus vyvracel dábla a jemu odpovídal.“ Mezi jiným Jan z Dubrovníka mnoho mluvil. Rokycana pravil: „Vy jste z řádu kazatelů, musíte

strana: 396

pravil: „Je to předpoklad ve věcech víry, budiž připuštěn.“ Jemu Jan z Dubrovníka: „Pojďte a připusťte mu to!“ Mnich řekl: „Já bych odpověděl

strana: 396

koncilu, zůstal. A tak když Rokycana dále dokazoval, nikdy nechtěl Jan z Dubrov- níka odpovídati k věci, nýbrž s dosti velikým zahanbením mlčel nebo

strana: 396

mlčel nebo učinil jen vysvětlivku, nebo i toho nechal. Rovněž Jan z Dubrovníka pravil: „Při výrocích doktorů nemá se obracet pozornost jen na

strana: 397

Anglický, 1217 výše už jednou jmenovaný, a kardinál kázal usednouti Janovi z Dubrovníka a našemu mistru Petru Englišovi, který pravil: „Děkuji vám, svatý

strana: 397

A tu ho v tichosti pozorně poslouchali. Nadto požádal Rokycana Jana z Dubrovníka, aby mu dal opis vý- roků nebo replik proti jeho

strana: 399

odmítl. Když tedy přišla hodina, vstoupili jsme, povstal Rokycana a Jan z Dubrovníka a počali se příti. Ale byla to jen tahanice o

strana: 399

Podobně se stalo, když povstal Engliš a chtěl mluviti. Proto Jan z Dubrovníka pravil: „V prvním svém aktu jsem řekl mistrovi Janovi z

strana: 399

jako předpoklad, rozumím dobře, co z toho následuje. A tak Jan z Dubrovníka mluvil dále: „Když jste tedy všichni i jed- notlivci slyšeli,

strana: 399

má ještě mnoho co říci, chtěl by to prosíti; a Jan z Dubrov- níka se zavázal, že chce odpovídati všem nejen ve dvou dnech,

strana: 399

tak dlouho, pokud bude libo. V témže aktu chtěl také Jan z Dubrovníka dokazovati svou tezi, totiž, že svátostné přijímání není zavedeno z

strana: 399

jídle i o přikázání, ale ne pod obojí způsobou. Tehdy Jan z Dubrovníka popřel, že je to výrok Eusebiův, 1229 když nevidí originál,

strana: 402

mají býti posláni od koncilu, až tam přijdou.“ Rovněž pravil Jan z Dubrovníka: „Ať kdo přijímá pod jednou nebo pod dvěma způsobami, plní

strana: 402

důkaz, tak jak učinil mistr Jan Rokycana s mist- rem Janem z Dubrovníka, a dosud nesoudím nic jiného.“ O téže věci ujišťoval arcibiskupa

strana: 406

ani aby nebyly pro to porušeny glejty.“ Rovněž: „Žádám na Janovi z Dubrovníka, aby vzal má slova a replikoval proti nim, nikoli proti

strana: 410