Historické prameny
na dosah
Úvod
Edice
Kategorie
Autor
Název
Rok vydání
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Regesty
Datum vydání
Místo vydání
Autor regestu
Rejstřík místní
Rejstřík osobní
Všechny
Hledat
Mapy
O projektu
Autoři
Nápověda
čtenář
Hledání osoby:
»Karel IV«
v
Karel IV. Vlastní životopis (Pavel, Ryba)
IV., PRAHA NÁRODNÍ GALÉRIE. PŘED ROKEM 1371. Na 3. straně:
KAREL IV.,
DETAIL POSTAVY Z OBRAZU V KAPLI SV. KATEŘINY NA KARLŠTEJNĚ.
strana: 8
POZNÁMKA K EDICI LATINSKÉHO TEXTU Latinské vypsání mladého údobí života
Karla IV.,
pocházející v prvních čtrnácti kapitolách od něho samého (za léta
strana: 164
E KAREL IV. A JEHO VLASTNÍ ŽIVOTOPIS Šestisté výročí úmrtí
Karla IV.,
připadající na den 29. listopadu 1978, vybízí k za- myšlení
strana: 167
třicátých let 14. století do roku 1346. Mimořádně intenzívní touha
Karla IV.,
směřující k tomu, aby byly zaznamenány úspěchy jeho státnické činnosti
strana: 167
a pře- myslovské tradice. Podobně dopadli i jiní kronikáři, vyzvaní
Karlem IV.,
aby svými spisy zvěčnili jeho politické dílo. Italský minorita Giovanni
strana: 167
dřívějšího spisu o dějinách pražského kostela a za vydatného přispění
Karla IV.,
zvlášť pokud šlo o soudobé informace, až do roku 1374.
strana: 167
politický aspekt Karlovy autobiografie ukazuje již první věta předmluvy, kde
Karel IV.
zřetelně proklamuje princip spojení dvou trůnů, římského a českého, zakotvených
strana: 169
českého, zakotvených v osobě českého krále. Závažné přitom je, že
Karel IV.
užil pro zdůraznění sounáležitosti, a tedy i paralelnosti obou hodností
strana: 169
nástupce, druhorozeného syna Václava IV., a to ještě za života
Karla IV.,
a později u Zikmunda Lucemburského. Motivace společenského určení a funkce
strana: 169
Přibík Pulkava z Radenína7 i Beneš Krabice z Weitmiles, dalo
Karlovi IV.
beze- sporu rozhodující podnět k tomu, aby se sám chopil
strana: 170
neuspokojivé výsledky práce dvorských kronikářů, neznamená to ještě, že se
Karel IV.
rozhodl jejich nedostatečnost pouze nahradit a přiřadit tak k dosavadním
strana: 170
organizaci panovnické moci a státu, v jehož čele stanul. Pro
Karla IV.
bylo nedocenitelnou výhodou, že měl možnost formulovat zmíněné představy na
strana: 170
jasné představy. Jsou-li tedy poněkud jasnější okolnosti a příčiny rozhodnutí
Karla IV.
napsat vlastní životopis, pak je třeba řešit složitou otázku, kdy
strana: 170
tak zvláště pro pojetí a interpretaci látky a událostí, jež
Karel IV.
považoval za nutné zařadit do svého Vlastního životopisu. Stanovit datum
strana: 172
Svůj závěr však nijak nezdůvodnil.11 Nedlouho poté se literární činností
Karla IV.
zabýval K. Neumann, který se zaměřil zvláště na Karlovu autobiografii
strana: 172
pro rok 1373.13 Vedla ho k tomu logická úvaha, že
Karel IV.
potřeboval pro zpracování své autobiografie soustředění a klid, kterých se
strana: 172
tento argument nezapadá do roku 1373, neboť podle listin14 se
Karel IV.
usadil na delší dobu v Tangermünde až na jaře roku
strana: 172
Neumannova přiznání — slabou váhu má poukaz na to, že
Karel IV.
přivezl kronikáři Pulkavovi z Braniborska jakousi kroniku, což by podle
strana: 172
podílu na duchovním životě jeho epochy.16 Při posuzování doby, kdy
Karel IV.
podle jeho názoru složil své životopisné dílo, posunul Friedjung sepsání
strana: 174
si byl tudíž vědom subjektivní interpretace politic- ké působnosti mladého
Karla IV.,
který si ve stáří pro své dílo vybral pouze ty
strana: 174
v úvahu, že právě tato sku- tečnost mohla mít pro
Karla IV.
v jeho ideovém záměru jen pramalou váhu, či spíše neměla
strana: 177
Moralitates a snad i Knížecímu zrcadlu, je velmi pravděpodobné, že
Karel IV.
napsal svůj životopis až po návratu z druhé korunovační římské
strana: 178
datovat. Tak např. v 8. kapitole, na místě, kde se
Karel IV.
zmiňuje o drahé stavbě nového, velkého a krásného paláce na
strana: 178
závažnou měrou nepřispěly i širší historické poznatky z politického života
Karla IV.
a že dílčí postřehy předchozích badatelů při sledování ostatních stránek
strana: 181
překlad Karlova Vlastního životopisu spadá ještě do posledních let života
Karla IV.
Z filolo- gické analýzy dvou zachovaných staročeských překladů Karlova životopisu,
strana: 181
svědčí již první dvě kapitoly, osvětlující její oficiální ideový profil.
Karel IV.
se tu projevuje jako scholastický realista, jenž se snaží pochopit
strana: 182
se a priori, i když nepřímo, určuje povaha životní cesty
Karla IV.,
jež má být pro jeho nástupce, kteří zasednou na jeho
strana: 182
nikoli výsledek strohé životní zkušenosti a lidské moudrosti, pro politiku
Karla IV.
tak ty- pické. Všichni, kdo vykládají tyto úvodní kapitoly Karlovy
strana: 182
a kázání, je v zásadním rozporu se skutečným, historickým profilem
Karla IV.
jako bystrého, chytrého a politicky velmi elastického státníka, jehož morální
strana: 182
vlastní osoby, chráněné charismatickými prostředky křesťanské ideologie. Těmto hodnotám podřizoval
Karel IV.
bez výjimky a bez jakýchkoli etických skrupulí vše, dokonce i
strana: 182
mistr politické taktiky, kompro- misu, překvapivých úskoků a intrik dovedl
Karel IV.
s mimořádnou a obdivuhodnou obratností využívat i soudobé ideové výzbroje
strana: 182
Historickou pravdou však je, že skutečnou ideově politickou morálku projevil
Karel IV.
s plnou otevřeností až po roce 1346, kdy dosáhl 182
strana: 182
tradici, a tudíž jako nového mocenského centra střední Evropy, nám
Karel IV.
ve své autobiografii již nevylíčil. Karlův politický realismus, hraničící někdy
strana: 183
jeho autobiografie, nemohl a nesměl projevit. Snad i proto nehodlal
Karel IV.
své životní vyprávění a sebehodnocení dovést dále než do období,
strana: 183
lásky ke studiím, což byl projev vskutku nelíčený, při- stoupil
Karel IV.
k vypsání jednoho z nepochybně nejsilnějších prožitků svého dětství a
strana: 183
byl jeho švagrem. V této souvislosti je pozoruhodné, že se
Karel IV.
nijak nevyjádřil o svých rodičích, jejich politických a osobních rozporech
strana: 183
jako signor. Rozsah, zevrubnost a poutavost výkladu naznačují, že pro
Karla IV.
mělo intimní poznání italského prostředí a jeho problémů nesmírně velký
strana: 184
francouzského střízlivého přístupu k otázkám moci a státu, jež u
Karla IV.
vytvořila předpoklady pro jeho budoucí centralistickou politiku. Itálie působila pozitivně
strana: 184
a politika se v době, v níž žil a působil
Karel IV.,
prostě nedaly od sebe oddělit. Císař však dokázal obratně využívat
strana: 186
králem v další části Životopisu. K jejímu napsání se však
Karel IV.
již nedostal. Skutečné příčiny neznáme; můžeme se jen domnívat, že
strana: 188
s Lübeckem. 41 V užším smyslu končí tedy Vlastní životopis
Karla IV.
čtrnáctou kapitolou. Pokračo- vání v dalších šesti kapitolách má zásadně
strana: 188
Karlovy autobiografie úzce souvisí i otázka, do které doby hodlal
Karel IV.
svůj životopis dovést. Některých narážek v textu, kde jsou určité
strana: 190
byť jen zčásti přesvědčivý důkaz. Není tudíž zcela vyloučeno, že
Karel IV.
chtěl své líčení dovést snad až do své slavné římské
strana: 190
svého autora, ale mělo obsahovat, popřípadě rozvést ty aspekty, jež
Karel IV.
považoval se zřetelem na ideově politickou funkci svého spisu za
strana: 192
ohledu na skutečné povahové, morální a jiné osobní vlastnosti, které
Karel IV.
podle objektivních diplomatických pramenů, listin a listů měl, ale v
strana: 192
si nárok, aby byla považována za díla ryze faktografická, referující.
Karlovi IV.
šlo především o dílo politické, ideově harmonické, jež mělo jeho
strana: 192
Počtvrté je přetiskl Josef Emler ve svém díle Spisové císaře
Karla IV.,
Praha 1878, na str. 1—69, ale ponejprv podle jiného rukopisu,
strana: 194
literatur, sv. 33, v překladu Karla Hrdiny a pod titulem
Karel IV.
Vlastní životopis. Nový překlad pořídil Jakub Pavel pro nakladatelství Melantrich
strana: 194
Vyšehrad (Praha 1970). Ve všech případech pod titulem Vlastní životopis
Karla IV.
Konečně nejnověji vychází v tomto svazku latinský text pošesté, český
strana: 194
ve Vratislavi, kde jest překlad německy (sic) kroniky Pulkavovy života
Karla IV.
Přednáš- ka v sezení třídy pro filosofii, dějepis a filo-
strana: 197
k publikacím s překlady vybraných částí a ukázek z autobiografie
Karla IV.,
ale pouze k úplným překladům latinského textu. JIŘÍ SPĚVÁČEK 198
strana: 198
sdružován s příbuznými látkami, s dalšími skutečnými nebo domnělými spisy
Karla IV.
nebo s dvorskými kronikami jeho doby do jakýchsi historických sborníků,
strana: 203
dace země po válečných letech už daleko pokročila a historie
Karla IV.
se nabízela jako příklad pro vladaře nové jagellonské dynastie, od
strana: 205
roku 1509. Čtenáři autobiografie, kterému není cizí výtvarné umění doby
Karla IV.,
se musí vybavit v mysli početná řada císařových zobrazení a
strana: 206
francouzských králů z rodu Valois a členů jejich rodin, s
Karlem IV.
a dalšími Lucemburky, s některými rakouskými vévody apod., kteří také
strana: 208
zpráv je zjevné, že už po roce 1380, po smrti
Karla IV.
a jeho francouzského synovce Karla V., jimž oběma patří zřejmě
strana: 208
tří králů bylo spojeno s císařským kultem odedávna a o
Karlovi IV.
zaznamenala Christine de Pisan zajímavou zprávu, že roku 1378 při
strana: 213
císař patrně pod dojmem výzdoby vnějšku staré papežské Svatopetrské baziliky.
Karel IV.
zde v nejnižší zóně středního pole obrazu klečí spolu s
strana: 216
obsahující velmi podrobnou textovou i obrazovou relaci o poslední cestě
Karla IV.
do Francie v roce 1377—1378.42 Karel je zde několikrát znázorněn
strana: 217
Byla vzorem parléřovskému kameníku, jenž tesal poslední významné dobové zobrazení
Karla IV.,
trůnícího triumfálně spolu s Václa- vem IV. a zemskými světci
strana: 218
b. 18 FRB III, l. c., s. 335. 14 Portréty
Karla IV.
mají dnes již dosti po- četnou literaturu. V souvislosti s
strana: 220
toto téma. Z nejdůležitějších prací: Jaroslav Pešina, Podoba a podobizny
Karla IV.,
příspěvek k poznání českého portrétního realismu ve 14. století, Universitas
strana: 220
druhů portrétů. Cenná jsou zejména upozornění na málo dostupná zobrazení
Karla IV.
mimo české země, v říší, v Rakousku aj., jež ponecháváme
strana: 220
d. 21 Jak vysvítá ze zachovaných nápisů, byl zde znovu
Karel IV.
jako císař, obraz Nejsv. Trojice, Karlova první žena královna Blanka
strana: 221
Chadraba, Staro- městská mostecká věž a triumfální symbolika v umění
Karla IV.,
Praha 1971, s. 74. d.; Karel Stejskal in České umění
strana: 221
v duchu Ostatkových scén jako obraz konkrétní události, portrétní dokument.
Karel IV.
za asistence biskupů a členů rodiny zde opět ukládá ostatek
strana: 222
pozůstatků českého deskového polyptychu z doby kolem roku 1360, s
Kar- lem IV.,
i ukrytí podoby Karlovy do postavy proroka Eliáše uváděného do
strana: 222
na tumbu byly aplikovány přímo antické císařské kameje, „zastupující“ podobu
Karla IV.
a císařovny. Takovýto postup by odpovídal spíše časnému středověku. Těžko
strana: 222
Śusty). 48 Blízké jsou konečně i obě miniatury zná- zorňující
Karla IV.
s Albrechtem ze Štern- berka v biskupově pontifikálu z roku
strana: 223
od P. Marie Sněžné byli znázornění klečící Jan Lucemburský a
Karel IV.
Viz Albert Kutal, O reliéfu od P. Marie Sněžné a
strana: 223
Chadraba, Staroměstská mostecká věž a trium- „fální symbolika v umění
Karla IV.,
Praha 1971; Jaromír Homolka, Studie k počátkům umění krásného slohu
strana: 223
z obrazu v kapli sv. Kateřiny na Karlštejně. 1356—1357. 4
Karel IV.,
detail z obrazu Ukřižování na východní stěně kaple sv. Václava
strana: 224
Václava v katedrále sv. Víta. Kolem 1370. 9 Vlastní životopis
Karla IV.,
Císař Karel promlouvá ke svému nástupci. 1472. 17 Vlastní životopis
strana: 224
životopis Karla IV., Karlovo poučení nástupcům. 1472. 25 Vlastní životopis
Karla IV.,
Karel při modlitbě. 1472. 33 Vlastní životopis Karla IV., Pokus
strana: 224
životopis Karla IV., Karel při modlitbě. 1472. 33 Vlastní životopis
Karla IV.,
Pokus o otrávení Karla v Pavii. 1472. 43 Vlastní životopis
strana: 224
Pokus o otrávení Karla v Pavii. 1472. 43 Vlastní životopis
Karla IV.,
Bitva u San Felice v den sv. Kateřiny. 1472. 53
strana: 224
San Felice v den sv. Kateřiny. 1472. 53 Vlastní životopis
Karla IV.,
Karel obležen v Cremoně. 1472. 61 Vlastní životopis Karla IV.,
strana: 224
Karlovo vidění o dauphinovi z Vienne. 1472. 67 Vlastní životopis
Karla IV.,
Karel spí v purkrabském domě na Pražském hradě. 1472. 81
strana: 224
v purkrabském domě na Pražském hradě. 1472. 81 Vlastní životopis
Karla IV.,
Tajná plavba do Aquileje. 1472. 89 Vlastní životopis Karla IV.,
strana: 224
Karlův sen a výklad evangelia Matoušova. 1472. 123 Vlastní životopis
Karla IV.,
Karel rozmlouvá s kardinálem Petrem Rogerem, pozdějším papežem Klimentem VI.
strana: 224
Rogerem, pozdějším papežem Klimentem VI. 1472. 224 157 Vlastní životopis
Karla IV.,
Karel zvolen římským králem. 1472. 161 Karel IV. s papežem
strana: 224
triforia katedrály sv. Víta o Praze. 1375—1378. 185 Jezdecká pečeť
Karla IV.
jako markraběte moravského. 1334 187 Majestátní pečeť Karla IV. jako
strana: 224
IV. jako krále římského a českého. 1346. 189 Zlatá bula
Karla IV.
Jako krále římského a českého, avers. 1347. 191 Zlatá bula
strana: 224
Jako krále římského a českého, avers. 1347. 191 Zlatá bula
Karla IV.
jako krále římského a českého, revers se schematickým znázorněním Říma.
strana: 225
českého, revers se schematickým znázorněním Říma. 1347. 193 Majestátní pečeť
Karla IV.
jako císaře. 1355. 200—201 Karlštejn, kostel P. Marie, pohled na
strana: 225
v oltářním výklenku. 1356—1357. 215 Karlštejn, kaple sv. Kateřiny, obraz
Karla IV.
a Anny Svídnické pozdvihujících kříž v nadpraží portálku kaple. Kolem
strana: 225
IV. z Lucemburského rodokmene na Karlštejně. 1574—1575. Přední strana přebalu:
Karel IV.,
detail z votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi. Před rokem
strana: 225
XII - 107 Josef Krása: K výtvarnému doprovodu Vlastního životopisu
Karla IV. -
203 Poznámky - 220 Capitulum XIII - 110 Kapitola XIII
strana: 229
224 KAREL IV. VLASTNÍ ŽIVOTOPIS Vychází k 600. výročí úmrtí
Karla IV.
Z latinského originálu Vita Karoli Quarti přeložil Jakub Pavel, revizi
strana: 231
přeložil Jakub Pavel, revizi latinského textu provedl Bohumil Ryba. Stať
Karel IV.
a jeho Vlastní životopis napsal Jiří Spěváček, studii K výtvarnému
strana: 231