Version 9 (modified by 9 years ago) (diff) | ,
---|
Příklady vedlejších vět
podmětné/předmětné:
- Říká se, že žije v Brně.
- Je divné, když spolu nemluvíme.
- Přihlásil se každý, kdo nic nevyhrál.
- Stačí, když to uděláš.
- Nestačí mu, aby vyhrál.
- Petr zkoumal, kdo to zavinil.
- Je nutné, aby splnil podmínky. (Kdo, co je nutné?)
- Řekli jsme, že to není pravda.
- Máš to, co sis zasloužil.
Poznámky
Rozdělení vedlejších vět bude lepší udělat podle jejich formy, tedy podle toho, co se dá na úrovni gramatiky zachytit. Jejich „klasická“ větněčlenská role z formy podle mě neplyne (třeba předmětnou odlišíme jen tak, že se ve větě nachází podmět, viz poznámku u jedné předmětné).
V alternativních větách Mluví se [o tom, že žije v Brně]. a Šíří se [zvěsti, že žije v Brně]. jsou před vedlejšími větami uvozovací výrazy (jmenné fráze). Na úrovni gramatiky pak ty vedlejší věty patří dovnitř těch jmenných frází kvůli tomu, že je lze jako celek substituovat: Mluví se [o místě jeho trvalého pobytu]. a Šíří se [zvěsti o místě jeho trvalého pobytu]. (A vůbec, zrovna konstrukce „říká se“ vypadá spíš na všeobecný nevyjádřený podmět.)
přísudkové/sponové:
- Nebe bylo, jako by ho vymetl.
- Nejsem takový, jak si myslíš.
- Marek není ten, kdo se bojí.
- Není takový, že by nepřišel.
přívlastkové:
- Znám [člověka, který přežil]. (přeživšího člověka)
- Mám rád [místa, kam se dá schovat]. (úkryty/útulky/schovky atd.)
- Chci vrátit [chvíli, kdy jsem chyboval]. (chvíli mé [největší/hloupé] chyby)
- Koupil jsem [počítače, jež nefungují]. (nefungující počítače)
Poznámky
Ve větě plní funkci přívlastku, a jsou tedy nesamostatné (vyžadují člen, kterému jsou přívlastkem/příznakem).
doplňkové:
- Řidič si připadal, jako by stál.
- Slyšel ptáky, jak zpívají.
- Nikdo ji neviděl, že by podváděla.
- Nechám tě, abys to dokončil.
příslovečné
- místní:
- Šel, kam ho nohy nesly.
- Šel tam, kam ho nohy nesly.
- Šel na místo, kam ho nohy nesly.
- Odešli, odkud přišli.
- Chci tam, kde jsem nebyl.
- Kudy prošli, nic nezůstalo.
- Šel, kam ho nohy nesly.
- časové:
- Počkejte, až přijdu.
- Když jsme přišli, utekl.
- Dříve než usnu, čtu si.
- Usínal, kdykoli jsem odešel.
- způsobové/měrové:
- Utíkal, jak mohl.
- Chtělo to tak, aby měla radost.
- Je starší, než vypadá.
- Čím víc kradl, tím víc upozorňoval.
- podmínky:
- Když nezaplatí, nic nedostane.
- Odejdu, jestli nepřijde.
- Je-li čestný, odevzdá to.
- Nevím, zda to udělal.
- přípustky:
- Přihlásil se, i když to neuměl.
- Třebaže prohrával, nevzdal se.
- Dorazil pozdě, přestože vyrazil včas.
- Uspořádáme to, i kdyby pršelo.
- příčinné:
- Koupili to, protože to bylo levné.
- Nepotkali se, poněvadž se opozdil.
- Neměl ho rád, a tak vystřelil.
- Ukradli to, neboť usnul.
- účelové:
- Spoutali ho, aby neutekl.
- Chytni se, ať nespadneš.
- Neprozradil tajemství, aby to nepokazil.
- Ať rozsvítí světla, musíme vidět.