Děkan a pražská kapitula podávají papeži Martinovi V. žalobu na Konráda z Vechty. (ad1627f317)zobrazit mapu pro regest / přejít na slovníček pojmů
Denní datum:
[1421]-05-10
Místo vydání:
Žitava (in opido Zittavia)
Vlastní text regestu:

Děkan Jan Heřmanův z Kralovic (Johannes, decanus) a kanovníci pražské kapituly (capitulum ecclesie Pragensis) informují papeže Martina V. (Martino digna dei providencia sacrosancte Romane ac universalis ecclesie summo pontifici), že pražský arcibiskup Konrád z Vechty (Conradus de Wechta, archiepiscopus dicte ecclesie Pragensis) upadl do odsouzené hereze viklefistů a husitství (wyklefistarum et hussitarum), čímž znevážil svůj úřad. Kapitula uznává důležitou potřebu, aby církev v Čechách v těžkých bojích nepostrádala příliš dlouho bedlivého pastýře, žádá proto papeže, aby buď sám dosadil na pražskou arcibiskupskou stolici muže hodného tohoto úřadu, nebo kapitule udělil právo, aby mohla sama svobodně zvolit nového arcibiskupa. Pokud by papež svolil k tomu, aby kapitula volbu vykonala, žádají kanovníci zplnomocnění, díky kterému by kvůli rychlejšímu vyřízení celé věci mohli volbu přezkoumat a potvrdit olomoucký (Olomucensi) Jan XII. Železný a vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický (Wratislaviensi episcopis). Při tom vyjadřuje kapitula své pevné přesvědčení, že by České království (in regno Boemie) nikdy nezakusilo takových pohrom, jaké nyní vznikly z nedbalosti Konráda, kdyby táž kapitula byla oprávněna svobodné volby, neboť by mohla ustanovit opravdu prospěšného arcibiskupa.

Dodatek

Kapitula podává papeži žalobu na Konráda z Vechty, který svolal proti zvyku církve ve svém hradu Roudnici nad Labem (in castro suo Rudnicz) synodu. Nespokojil se však se zlem, kterým kacíři zatemňují mysl věřících, a přihlásil se k šesti článkům (alios articulos VI): mimo jiné 1 Odnětí statků duchovním, aby nebyli odváděni od svého původního poslání (quod clerus nullas possessiones habere deberet) 2 Svobodné a řádné kázání slova Božího v celém království, bez jakýchkoliv překážek ze strany duchovních (quod cuilibet sit licitum predicare, eciam laycis et mulieribus) a mnoho dalších kacířských článků, nedávno odsouzených koncilem (multos alios articulos hereticos et dudum per concilium dudum condempnatos ausus est docere, tenere et predicare).

↑ K napomenutí kapituly viz dokument z 5. května 1421 (viz regest ).
Svědkové:

N/A

Pečeti:
  1. pražská kapitula: N/A; N/A; ohlášeno přitištění pečeti
Kancelářské poznámky:

N/A

Jazyk:
latina
Forma dochování:
  • A: N/A
  • B: prostý opis
  • C: prostý opis
  • D: prostý opis z 19. století
Archivní signatura uvedeného dochování:
  • A: N/A
  • B: APH Praha; AMK; rkp. VI/1; fol. 75r
  • C: APH Praha; AMK; rkp. VI/1; fol. 68Rv
  • D: ANM Praha; Sbírka C ‒ muzejní diplomatář; sub dato 1421-05-10.
Digitalizáty a reprodukce:
  • A: N/A
  • B: N/A
  • C: N/A
  • D: N/A
Edice:
  • Pešina 1673, s. 210‒212.
  • MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.
  • Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.
  • Neumann 1926a, s. 227‒230, II. koncept
Regesty a výtahy:
  • Hlaváček a kol. 1987, s. 20, č. 34 .
Literatura:
  • Borový 1874, s. 235‒236.
  • Tomek 1879-IV, s. 154.
  • Tomek 1899-IV, s. 152.
  • Pavlík 1913, s. 122.
  • Dobiáš 1936, s. 12‒13, pozn. 34.
  • Anděl 1961, s. 45.
  • Krzenck 2006, s. 149.
  • Elbel 2014, s. 41.
Komentář:

Neumann 1926a, s. 227‒230 uvádí dvě znění (I. a II. koncept, zde prostý opis B a C), odlišující se mírnými odchylkami, a obě označuje za koncept. Přitom uvádí, že II. koncept zpřístupnil Pešina 1673, s. 210‒212 a MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90, kde ovšem proti Neumannovi panuje četná diskrepance. Zde vyznačená v poznámkovém aparátu.

Způsob zpracování regestu:
Dle edice Neumann 1926a, s. 227‒230, II. koncept (zde prostý opic C).
Autor regestu a datum zpracování:
ZV; 2024-01-05
Zpětná vazba
Jméno
E-mail
Komentář
Kolik je pět plus sedm? (číslem)

    Přepis regestovaného dokumentu

    Conquestio contra Conradum archiepiscopum et sanctissimus dignetur de archiepiscopo providere. Sanctissimo in Christo patri et domino, domino Martino digna dei providencia sacrosancte Romane ac universalis ecclesie summo pontifici. Johannes, decanus et capitulum ecclesie Pragensis cum debita reverencia, devota pedum oscula beatorum. Ad sanctitatis vestre noticiam deducimus per presentes, qualiter Conradus de Wechta, archiepiscopus dicte ecclesie Pragensis, si sic dici meretur, dilapidatis, alienatis et distractis quasi universis bonis et si non in toto, saltem in maiori parte dicti archiepiscopatus Pragensis contra omnem nostram voluntatem nuper diabolica seductus suggestione, lapsus est in heresim condempnatam wyklefistarum et hussitarum, quam heresim tenet, docmatizat ac prosequitur cum effectu, prout sanctitas vestra ex ipsius literis, quas in quadam appellacione ab ipsius pretensis mandatis interpositam inseri et inscribi procuravimus, que sanctitati vestre una cum presentibus presentabitur, poterit clarius informari. Verum, pater sanctissime, cum ex persona prefati Conradi, qui maliciam suam fraudulenter per impotenciam hucusque palliavit, dicta ecclesia Pragensis quasi funditus est destructa et annichilata clerusque cum populo catholico, qui in parva remansit quantitate, ad extremas miserias et angustias notabiliter est deductus, et nisi sanctitas vestra celeriter duxerit succurendum, timendum est de peiori eventu. Supplicamus igitur sanctitatem vestram humiliter et devote, quatenus prefato Conrado archiepiscopo ex causis premissis dicta ecclesia Pragensi privato et ab ipsa amoto (dignemini) de persona utili et valenti, principum noticiam et favorem obtinenti ex parte, que valeat ipsi ecclesie destructe et desolate utiliter preesse et (prodesse), prodesse ipsamque reformare et ad statum (debitum) cum sanctitatis vestre subsidio reducere, clerum oppressum et maxime tribulatum relevare, tueri et defendere et malicie populi infecti viriliter resistere et ipsius maliciam temperare, quod est summe necessarium, (providere et) pro archiepiscopo preficere aut prelatis et capitulo ipsius ecclesie Pragensis dare, tribuere et concedere liberam facultatem, ubicumque poterint convenire, personam utilem, valentem et cognitam pro archiepiscopo ipsius ecclesie Pragensis iuxta ipsorum consciencias nominandi, eligendi aut postulandi et huiusmodi eleccionem aut postulacionem propter pericula imminencia committere reverendis in Christo patribus, dominis Olomucensi aut Wratislaviensi (episcopis) in patribus vicinis approbanddi, auctorisandi ac confirmandi ac alia circa hoc necessaria faciendi, regendi et exercendi (aut auctoritatem inquirendi veritatem de premisis omnibus et singulis superius numeratis expositis saltem dare et concedere). Nam si prelati et capitulum antea liberam habuissent facultatem archiepiscopum utilem eligendi et recipiendi, numquam toto mala in regno Boemie evenissent, quo dicti Conradi negligencia et ut iam patet, ex ipsius connivencia everunt. Placeat sanctitati vestre de benignitate apostolica, et (ex) ex gracia speciali premissis providere, quia facultates prelatorum et capituli ipsius ecclesie non sufficiunt ad faciendum inpensas pro execucione premissorum ex eo, quod omnibus bonis sunt privati et ab ecclesia repulsi et in exilio cum clero catholico in magna tribulacione et persecucione miserabiliter constituti, prout est notorium publicum et manifestum. Sanctitatem vestram altissimus sanam et incolumem conservare dignetur pro regimine ecclesie sue sancte per tempora longeva. Datum in opido Zittavia, in limitibus Pragensis diocesis, die decimo mensis maii, nostro sub sigillo minori.

    et specialiter articulos hereticos et dudum dampnatos publice coram mlutitudine … videlicet plures persinas seculares et spirituales (com) communicandi sub utraque specie manibus propriis coram multitudine populi in castro suo Rudnicz (et non centent) contra determinacionem sacri Constanciensis concilii et contra consuetudinem ecclesie laudabilem (diu) tentam et observatam. Et hoc malo non contentus, quo dicti heretici omnem suam heresim et maliciam palliant et obscurant, sed quod plus est, ausus est publice coram multitudine populi copiosa alios articulos VI, quod communicare isto modo sit), quod communicare isto modo et non alio esset catholicum. Item alium articulum, videlicet quod clerus nullas possessiones habere deberet, et quod cuilibet sit licitum predicare, eciam laycis et mulieribus et multos alios articulos hereticos et dudum per concilium (dudum) condempnatos ausus est docere, tenere et predicare.

    ↑ divina providentia MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ Joannes MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ condemnatam MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ dogmatizat et prosequitur MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ ex literis MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ interpositam fieri procuravimus MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ hisce presentabuntur MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ itaque MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ palliabat MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ destructa, ruinata MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ in margine Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ sanctitati vestrae MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ scopatus privato Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ dignetur MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ valente MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ utili potenti noticiam et favorem principum obtinendi Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ experientiagnara MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ desolate utiliter praesse ed prodesse MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ pristinum MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90, Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ permaxime Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ resitere, ipsamque coercere MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ aut ipsi Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ providete, atque ita denovo archiepiscopo prospicere MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ dare et concedere liberam facultatem MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ ubicunque poterunt MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ ubicumque fuerint congregati Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ dignam MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ approbandi et accipiendi sanctitati vestre legatis in provincia Pragensi aut uni reverendo patri es dominis episcopis vicinis Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ appobandi, ac confirmandi et alia circa haec necessaria MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ velauctoritatem, inquirendi veritatem de praemissis omnibus, et singulis superius enumeratis, et expositis, dare et concedere MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ Nam si praelati et canonici permissi fuissent habere, sicuti antea, liberam facultatem MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ ipsius ecclesie Pragensis prius habuissent liberam facultatem, nunquam talis heresis in regno Boemie pullullasset, nec ad tale male tot mala Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ Bohemiae MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ intrusi negligentia MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ premissis de benignitate Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ exequendum aut exequi petendum premissa Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ bonis, pro ut est Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.↑ altissimus incolumen conservare MHRB I/6, s. 156‒157, č. 90.↑ Scriptum Neumann 1926a, s. 227‒230, I. koncept.
    Způsob zpracování přepisu:
    Dle edice Neumann 1926a, s. 227‒230, II. koncept (zde prostý opic C).
    Autor přepisu a datum zpracování:
    ZV; 2024-01-05