Král Zikmund vyznává svým jménem a jménem svých nástupců českých králů, že Oldřichovi z Rožmberka (nobili Ulrico de Rosenberg) dluží 8000 kop pražských grošů za škody, které utrpěl ve službách krále (serviciorum et dampnorum per ipsum in nostris serviciis perceptorum). Částka byla dohodnuta mezi královskými úředníky a Oldřichem (in racione per officiales nostros proxime cum ipso habita). Král Zikmund se zavazuje, že Oldřichovi vyplatí dlužnou částku v následujících splátkách: 2000 kop pražských grošů dne 23. dubna 1423, 1000 kop pražských grošů dne 25. prosince 1423, 2000 kop pražských grošů dvakrát, dne 23. dubna 1424 a 16. října 1424, a 1000 kop pražských grošů dne 25. prosince 1424. Král Zikmund ustanovuje, že právo uvedené v listině bude náležet držiteli této listiny spolu s Oldřichovou dobrou vůli.

N/A

1. Zikmund Lucemburský: majestátní pečeť (Posse 1910, 13/3); přírodní vosk; lehce poškozená pečeť na pergamenovém proužku

• Plika: Ad mandatum domini regis Franciscus prepositus Strigoniensis.
• Na rubu: Registrata Henricus Fije.

• A: originál; pergamen

• A: SOA Třeboň; Historica Třeboň; sign. 240a

• A: https://digi.ceskearchivy.cz/111270

• LOR I, s. 50‒51, č. 70 

• RI XI, č. 5359
• ZR, s. 170, č. 1222 
• RI XI NB/3, s. 129‒130, č. 68

• Kadlec 1949, s. 104
• Kubíková 2004, s. 55
• Bárta 2014, s. 394

Ve stejný den a na stejném místě nechal král Zikmund vystavit pro Oldřicha ještě jednu listinu téměř totožného znění (viz regest ). Od výše uvedené listiny se odlišuje výší dluhu a tím, že se v ní vyskytuje závazek poskytnout králi 400 jezdců. Kubíková 2004, s. 55 a nověji Bárta 2014, s. 394 tento dluh interpretují jako náhradu za předpokládané vrácení zlatokorunského kláštera králi poté, co 23. srpna 1422 král Zikmund zrušil svou zástavu (viz regest ).