Václav Janův z Domažlic (Wenczeslaus Johannis de Domaslicz), kněz pražské diecéze (presbiter), žádá papežský stolec, aby nařídil některému místnímu prelátovi přesvědčit se ve zjednodušeném řízení (summarie, simpliciter et de plano ac sine strepitu et figura iudicii) o tom, že Henslinus (Henzlinus), rektor farního kostela v Srbici (plebanus sive rector parrochialis ecclesie in Srbicz) v pražské diecézi (Pragensis diocesis), byl přívržencem sekty a učení zemřelých Jana Viklefa (Johannis Wykef) a Jana Husa (Johannis Huss) a i přes veřejné apoštolské odsouzení této hereze jim stále je, čímž se stal nezpůsobilým ke správě kostela. Pokud se tento prelát přesvědčí o pravdivosti výše uvedeného, žádá zmíněný Václav, aby byl Henslinus sesazen a odvolán od svého kostela, a aby mu byl poté udělen zmíněný kostel v Srbici, jehož roční důchod nepřevyšuje 10 hřiven stříbra.
Papež Martin V. schvaluje supliku, s tím že má být vykonána formou soudního mandátu (Fiat ut petitur in forma iuris O.).
- A: A. N/A
- B: AAV; R. Suppl. 155 (lib. IX de vacantibus per fiat a. quarto)