Kněz pražské diecéze Václav Janův z Domažlic (Wenczeslaus Johannis de Domaslicz, presbiter) žádá papežský stolec, aby nařídil některému místnímu prelátovi přesvědčit se ve zjednodušeném řízení (summarie, simpliciter et de plano ac sine strepitu et figura iudicii) o tom, že rektor farního kostela v Srbici v pražské diecézi jménem Henslinus (quidam Henzlinus, plebanus sive rector parrochialis ecclesie in Srbicz Pragensis diocesis) byl přívržencem sekty a učení zemřelých Jana Viklefa (Johannis Wykef) a Jana Husa (Johannis Huss) a i přes veřejné apoštolské odsouzení této hereze jim stále je, čímž se stal nezpůsobilým ke správě kostela. Pokud se tento prelát přesvědčí o pravdivosti výše uvedeného, žádá zmíněný Václav, aby byl Henslinus sesazen a odvolán od svého kostela, a aby mu byl poté udělen zmíněný kostel v Srbici, jehož roční důchod nepřevyšuje 10 hřiven stříbra.1
Papež Martin V. schvaluje supliku, s tím že má být vykonána formou soudního mandátu (Fiat ut petitur in forma iuris O.).
1: Viz regest.
- A: A. N/A
- B: AAV; R. Suppl. 155 (lib. IX de vacantibus per fiat a. quarto)