Císař Zikmund daruje Prokopovi ze Zásmuk (.....de Zasmuk) pevnost, dvůr a sedlácké statky s platy, poli, loukami a všemi svobodami ve vsi Svojšice (in villa Swoyssicz), které Zikmundovi připadly smrtí Vítka ze Svojšice (Witko de ibidem).
Darovací listina není v DD výslovně zmíněna, ale je velmi pravděpodobné, že byla vydána. Možné je však také, že úředníci dvorských desk jednali pouze na základě Zikmundova ústního rozkazu. Provolací list byl dvorským soudem vydán pro Kouřim dne 22. října 1437, přičemž toto datum je pravděpodobně (viz dále) termínem ante quem pro Zikmundův dar i vydání listiny. Relátorem daru u desk byl komisař královských odúmrtí Vilém ze Žlutic (nunccius ad tabulas nobilis Wilhelmus de Zluticz, commissarius devolucionum regalium, fuit specialiter delegatus).
V „Liber proclamationum“ se nachází poznámka, že Vilém ze Žlutic převzal odúmrť pro Prokopa ze Zásmuk, což nejspíše znamená, že Vilém odúmrť nejdříve převzal pro sebe, což pravidelně činil, pokud ji Zikmund nikomu okamžitě nedaroval, a teprve posléze ji předal Prokopovi. V takovémto případě by obdarování Prokopa, a tedy i vydání listiny mohlo spadat až za datum provolacího listu.
Proč bylo vyškrábáno Prokopovo jméno ze záznamu, není zcela zřejmé, mohlo to však souviset s nároky, které na odúmrť vznesl Mikuláš ze Zásmuk, Prokopův bratr a manžel Benigny, dcery zemřelého Vítka ze Svojšice. Mikuláš poukázal na to, že mu jeho žena dané majetky odkázala, a že se tedy nejedná o odúmrť a své nároky také dokázal prosadit. Vyškrabáním Prokopova jména tak mohlo obdarování „připadnout“ i jeho bratrovi.