Císař IDZikmund daruje IDProkopovi ze IDZásmuk (.....de Zasmuk)1 pevnost, dvůr a sedlácké statky s platy, poli, loukami a všemi svobodami ve vsi IDSvojšice (in villa Swoyssicz), které IDZikmundovi připadly smrtí IDVítka ze IDSvojšice (Witko de ibidem).
1: IDProkopovo jméno bylo v citovaném odúmrtním zápise vyškrabáno.
Darovací listina není v DD výslovně zmíněna, ale je velmi pravděpodobné, že byla vydána. Možné je však také, že úředníci dvorských desk jednali pouze na základě IDZikmundova ústního rozkazu. Provolací list byl dvorským soudem vydán pro IDKouřim dne 22. října 1437, přičemž toto datum je pravděpodobně (viz dále) termínem ante quem pro IDZikmundův dar i vydání listiny. Relátorem daru u desk byl komisař královských odúmrtí IDVilém ze IDŽlutic (nunccius ad tabulas nobilis Wilhelmus de Zluticz, commissarius devolucionum regalium, fuit specialiter delegatus).
V „Liber proclamationum“ se nachází poznámka, že IDVilém ze IDŽlutic převzal odúmrť pro IDProkopa ze IDZásmuk, což nejspíše znamená, že IDVilém odúmrť nejdříve převzal pro sebe, což pravidelně činil, pokud ji IDZikmund nikomu okamžitě nedaroval, a teprve posléze ji předal IDProkopovi. V takovémto případě by obdarování IDProkopa, a tedy i vydání listiny mohlo spadat až za datum provolacího listu.
Proč bylo vyškrábáno IDProkopovo jméno ze záznamu, není zcela zřejmé, mohlo to však souviset s nároky, které na odúmrť vznesl IDMikuláš ze IDZásmuk, IDProkopův bratr a manžel IDBenigny, dcery zemřelého IDVítka ze IDSvojšice. IDMikuláš poukázal na to, že mu jeho žena dané majetky odkázala, a že se tedy nejedná o odúmrť a své nároky také dokázal prosadit. Vyškrabáním IDProkopova jména tak mohlo obdarování „připadnout“ i jeho bratrovi.