== Příklady vedlejších vět ==

'''podmětné''':
* Říká se, že žije v Brně.
* Je divné, když spolu nemluvíme.
* Přihlásil se každý, kdo nic nevyhrál.
* Stačí, když to uděláš.
* Nestačí mu, aby vyhrál.

=== Poznámky ===

Rozdělení vedlejších vět bude lepší udělat podle jejich formy, tedy podle toho, co se dá na úrovni gramatiky zachytit. Jejich „klasická“ větněčlenská role z formy podle mě neplyne (třeba předmětnou odlišíme jen tak, že se ve větě nachází podmět, viz poznámku u jedné předmětné).

V alternativních větách ''Mluví se ['''o tom, že žije v Brně'''].'' a ''Šíří se ['''zvěsti, že žije v Brně'''].'' jsou před vedlejšími větami uvozovací výrazy (jmenné fráze). Na úrovni gramatiky pak ty vedlejší věty patří dovnitř těch jmenných frází kvůli tomu, že je lze jako celek substituovat: ''Mluví se ['''o místě jeho trvalého pobytu'''].'' a ''Šíří se ['''zvěsti o místě jeho trvalého pobytu'''].'' (A vůbec, zrovna konstrukce „říká se“ vypadá spíš na všeobecný nevyjádřený podmět.)

'''přísudkové/sponové''':
* Nebe bylo, jako by ho vymetl.
* Nejsem takový, jak si myslíš.
* Marek není ten, kdo se bojí.
* Není takový, že by nepřišel.

'''předmětné''':
* Petr zkoumal, kdo to zavinil.
* Je nutné, aby splnil podmínky. ''(Kdo, co je nutné?)''
* Řekli jsme, že to není pravda.
* Máš to, co sis zasloužil.

'''přívlastkové''':
* Znám ['''člověka, který přežil''']. (přeživšího člověka)
* Mám rád ['''místa, kam se dá schovat''']. (úkryty/útulky/schovky atd.)
* Chci vrátit ['''chvíli, kdy jsem chyboval''']. (chvíli mé [největší/hloupé] chyby)
* Koupil jsem ['''počítače, jež nefungují''']. (nefungující počítače)

=== Poznámky ===

Ve větě plní funkci přívlastku, a jsou tedy nesamostatné (vyžadují člen, kterému jsou přívlastkem/příznakem).

'''doplňkové''':
* Řidič si připadal, jako by stál.
* Slyšel ptáky, jak zpívají.
* Nikdo ji neviděl, že by podváděla.
* Nechám tě, abys to dokončil.

'''příslovečné'''

* místní:
 * Šel, kam ho nohy nesly.
  * Šel tam, kam nohy nesly.h
 * Odešli, odkud přišli.
 * Chci tam, kde jsem nebyl.
 * Kudy prošli, nic nezůstalo.

* časové:
 * Počkejte, až přijdu.
 * Když jsme přišli, utekl.
 * Dříve než usnu, čtu si.
 * Usínal, kdykoli jsem odešel.

* způsobové/měrové:
 * Utíkal, jak mohl.
 * Chtělo to tak, aby měla radost.
 * Je starší, než vypadá.
 * Čím víc kradl, tím víc upozorňoval.

* podmínky:
 * Když nezaplatí, nic nedostane.
 * Odejdu, jestli nepřijde.
 * Je-li čestný, odevzdá to.
 * Nevím, zda to udělal.

* přípustky:
 * Přihlásil se, i když to neuměl.
 * Třebaže prohrával, nevzdal se.
 * Dorazil pozdě, přestože vyrazil včas.
 * Uspořádáme to, i kdyby pršelo.

* příčinné:
 * Koupili to, protože to bylo levné.
 * Nepotkali se, poněvadž se opozdil.
 * Neměl ho rád, a tak vystřelil.
 * Ukradli to, neboť usnul.

* účelové:
 * Spoutali ho, aby neutekl.
 * Chytni se, ať nespadneš.
 * Neprozradil tajemství, aby to nepokazil.
 * Ať rozsvítí světla, musíme vidět.