== Příklady vedlejších vět ==

'''podmětné'''/'''předmětné''':
* Říká se, že žije v Brně. ''(Kdo, co se říká?)''
* Je divné, když spolu nemluvíme. ''(Co je divné?)''
* Přihlásil se ['''každý, kdo nic nevyhrál'''].
* Stačí, když to uděláš. ''(Co stačí?)''
* Nestačí mu, aby vyhrál. ''(Co nestačí?)''

* Petr zkoumal, kdo to zavinil. ''(Koho, co zkoumal?)''
* Je nutné, aby splnil podmínky. ''(Kdo, co je nutné?)''
* Řekli jsme, že to není pravda. ''(Co jsme řekli)''
* Máš to, co sis zasloužil. ''(Koho, co si zasloužil)''

=== Poznámky ===

Rozdělení vedlejších vět bude lepší udělat podle jejich formy, tedy podle toho, co se dá na úrovni gramatiky zachytit. Jejich „klasická“ větněčlenská role z formy podle mě neplyne (třeba předmětnou odlišíme jen tak, že se ve větě nachází podmět, viz poznámku u jedné předmětné).

V alternativních větách ''Mluví se ['''o tom, že žije v Brně'''].'' a ''Šíří se ['''zvěsti, že žije v Brně'''].'' jsou před vedlejšími větami uvozovací výrazy (jmenné fráze). Na úrovni gramatiky pak ty vedlejší věty patří dovnitř těch jmenných frází kvůli tomu, že je lze jako celek substituovat: ''Mluví se ['''o místě jeho trvalého pobytu'''].'' a ''Šíří se ['''zvěsti o místě jeho trvalého pobytu'''].'' (A vůbec, zrovna konstrukce „říká se“ vypadá spíš na všeobecný nevyjádřený podmět.)

'''přísudkové/sponové''':
* Nebe bylo, jako by ho vymetl.
* Nejsem ['''takový, jak si myslíš'''].   ''...přívlastková?''
* Marek není ['''ten, kdo se bojí'''].    ''...přívlastková?''
* Není ['''takový, že by nepřišel'''].

'''přívlastkové''':
* Znám ['''člověka, který přežil''']. (přeživšího člověka)
* Mám rád ['''místa, kam se dá schovat''']. (úkryty/útulky/schovky atd.)
* Chci vrátit ['''chvíli, kdy jsem chyboval''']. (chvíli mé [největší/hloupé] chyby)
* Koupil jsem ['''počítače, jež nefungují''']. (nefungující počítače)

=== Poznámky ===

Ve větě plní funkci přívlastku, a jsou tedy nesamostatné (vyžadují člen, kterému jsou přívlastkem/příznakem).

'''doplňkové''':
* Řidič si připadal, jako by stál.
''infinitivní''
* Slyšel ptáky, jak zpívají. ''(ptáky zpívat)''
* Nikdo ji neviděl, že by podváděla. ''(ji podvádět)''
* Nechám tě, abys to dokončil. ''(tě dokončit to)''

'''příslovečné'''

* místní:
 * Šel, '''kam''' ho nohy nesly.
  * Šel tam, '''kam''' ho nohy nesly.
  * Šel na místo, '''kam''' ho nohy nesly.   
 * Odešli, '''odkud''' přišli.
 * Chci tam, '''kde''' jsem nebyl.
 * '''Kudy''' prošli, nic nezůstalo.

* časové:
 * Počkejte, až přijdu.
 * Když jsme přišli, utekl.
 * Dříve než usnu, čtu si.
 * Usínal, kdykoli jsem odešel.

* způsobové/měrové:
 * Utíkal, '''jak''' mohl.
 * Chtěl to tak, '''aby''' měla radost.
 * Je starší, '''než''' vypadá.
 * '''Čím''' víc kradl, '''tím''' víc upozorňoval.

* podmínky:
 * '''Když''' nezaplatí, nic nedostane.
 * Odejdu, '''jestli''' nepřijde.
 * Je'''-li''' čestný, odevzdá to. ''(Pokud/jestli(že) je...)''
 * Nevím, '''zda''' to udělal.

* přípustky:
 * Přihlásil se, '''i když''' to neuměl.
 * '''Třebaže''' prohrával, nevzdal se.
 * Dorazil pozdě, '''přestože''' vyrazil včas.
 * Uspořádáme to, '''i kdyby''' pršelo.

* příčinné:
 * Koupili to, '''protože''' to bylo levné.
 * Nepotkali se, '''poněvadž''' se opozdil.
 * Neměl ho rád, '''a tak''' vystřelil.
 * Ukradli to, '''neboť''' usnul. ''(protože/jelikož) 
=== Poznámka ===

„neboť“ se označuje za spojku souřadicí, ale nemůžeme ní spojovat několikanásobně, ''*Tvrdil, že je to správné, neboť že se tak obecně říká''

----


* účelové:
 * Spoutali ho, '''aby''' neutekl.
 * Chytni se, '''ať''' nespadneš.
 * Neprozradil tajemství, '''aby''' to nepokazil.
 * '''Ať''' rozsvítí světla, musíme vidět.


== Příklady souřadných souvětí ==

** jsou vyjadřovány i příslovci: hned - hned, jak - tak, jinak,


* slučovací
 * Bylo teplo a slunce svítilo od rána do večera
 * Hned se smála, hned plakala.
 * 

* stupňovací
 * Přišli všichni známí, dokonce i stará paní Mráčková.
 * Nejen že nepřišel, ale ani nezavolal.
 * To dávalo povídce ještě jemnější ráz, ba činilo ji to přímo hravou.

* odporovací
 * Čekali jsme, ale nepřišli.
 * Dlouhé vlasy mu padaly do čela, leč Honzík si jich nevšímal.
 * Míjela hodina, a on neobrátil ani stránku.

* vylučovací
 * Buď pojedeme na prázdniny k babičce, nebo pojedeme pracovat na dětský tábor.
 * Pepík dělal z proutků píšťalky nebo sbíral lesní jahody. (platí obě možnosti, každá pro jiný časový úsek)
 * Mám koupit ten modrý závěs, či se ti více líbí ten červený?
 * 
 * 

* příčinný – důvodový
 * Jezdím často do Prahy, neboť mám Prahu velice rád.
 * Museli jsme se vrátit, mého přítele totiž rozbolela hlava. (pozor, 'totiž' není hned za čárkou)
 * Nedostanete žádnou odměnu, vždyť jste si nesplnili své povinnosti.

* důsledkový
 * Mám Prahu velice rád, a proto tam často jezdívám.
 * Vincentovi je už 16 let, tudíž je třeba rozhodnout o jeho budoucnosti.
 * Nechtěli jsme přijít o další zážitky, a tak jsme chvatně naskákali do člunů.
 * 

= Konflikty =
 * a - u odporovacího, musí předcházet čárka
 * 

(to be continued)