= Stručný terminologický slovník = #Stru.2BAQ0-n.2BAP0_terminologick.2BAP0_slovn.2BAO0-k_po.2BAQ0A7Q-ta.2BAQ0-ov.2BAOk_lingvistiky Tento slovníček obsahuje základní lingvistické termíny (určené zejména počítačovým lingvistům) a některé termíny z počítačové lingvistiky (''kurzívou'' jsou uvedeny anglické překlady) '''Adjektivum''' (''adjective'') přídavné jméno '''Adverbium''' (''adverb'') příslovce '''Aktivum''' (''active voice'') činný rod '''Akuzativ''' (''accusative'') čtvrtý pád '''Dativ''' (''dative'') třetí pád '''Desambiguací''' (''disambiguation'') se rozumí proces, v němž je zjednoznačněn výstup analyzátoru podle kontextu, v němž se slovo v textu nalézá. '''Duál''' dvojné číslo (např. oba) '''Femininum''' (''feminine'') ženský rod '''Genitiv''' (''genitive'') druhý pád '''Homografie''' (''homography'') - z jednoho slovního tvaru lze bez ohledu na kontext vytvořit dva tvary základní. Například tvaru ' ubrus' lze jako základní tvar přiřadit nominativ substantiva 'ubrus' nebo infinitiv slovesa 'ubrousit'. '''Homonymie''' (''homonymy'') - dvě slova nelišící se v žádném z tvarů mají přitom dva různé významy. Kupříkladu slovo zámek označující panské sídlo nebo součást dveřního kování. '''Imperativ''' rozkazovací způsob (''imperative'') '''Imperfektum''' nedokonavý vid (''imperfective'') '''Infinitiv''' neurčitek (''infinitive'') '''Jazyk''' je systém znaků sloužící k výměně a vyrovnávání obsahů lidského vědomí. '''Jazykový styl''' je způsob cílevědomého výběru a uspořádání jazykových prostředků, který se uplatňuje při genezi textu; v hotovém komunikátu se pak projevuje jako princip organizace jazykových jednotek, který z částí a jednotlivostí tvoří jednotu vyhovující komunikačnímu záměru autora. '''Kmen''' (''stem'') je ta část slovního tvaru, která zbývá po odtržení koncovky. '''Komparativ''' druhý stupeň stupňování adjektiv nebo adverbií (např. krásnější, hůře) '''Koncovka''' je tvarotvorná přípona stojící v absolutním konci slova (pádová, osobní, infinitivní). '''Kondicionál''' podmiňovací způsob u sloves '''Korpusem''' (''corpus'', ''corpora'') se rozumí rozsáhlý vnitřně strukturovaný a ucelený soubor textů daného jazyka elektronicky uložený a zpracovávaný. Texty jsou v korpusu strukturovány a organizovány se zřetelem k využití pro určitý cíl, vůči němuž pak je korpus považován za reprezentativní. Podle uložených dat mohou korpusy obsahovat pouze holé texty nebo texty různě označkované (anotované). '''Maskulinum''' (''masculine'') mužský rod '''Morfémy''' jsou elementární znaky jazyka. V praxi rozlišujeme různé typy morfémů: kořeny - nesamostatné morfémy nesoucí elementární lexikální významy; afixy, které se dále dělí podle funkce na gramatické a lexikální, podle postavení vzhledem ke kořeni na prefixy - morfémy stojící před kořenovým morfémem, sufixy - morfémy připojované za kořenové morfémy, postfixy - slovotvorné morfémy připojované až za gramatický sufix '''Morfologický analyzátor''' - automat, který ke každému slovnímu tvaru poskytuje množinu základních tvarů - lemmat a gramatických značek. '''Neutrum''' (''neuter'') střední rod '''Nominativ''' (''nominative'') první pád '''Participium''' (''participle'') - příčestí, tj. neurčitý tvar slovesa. Spolu s dalšími částmi sloves tvoří např. pasivní konstrukce, minulý čas nebo kondicionál. '''Partikule''' (''particle'') - částice '''Pasivum''' (''passive voice'') trpný rod (např. být viděn) '''Perfektum''' (''perfective'') dokonavý vid '''Plurál''' (''plural'', ''plural form'') množné číslo '''Počítačová lingvistika''' je oborem jazykovědy, který se zabývá strojovým zpracováním přirozeného jazyka. Primárním cílem počítačové lingvistiky je automatizace procesu porozumění přirozenému jazyku, a to jak v mluvené, tak i v psané formě. '''Reflexivní''' (''reflexive'') zvratný '''Singulár''' (''singular'', ''singular form'') jednotné číslo '''Slovní tvar''' (''word form'') je lineární segment promluvy, charakterizovaný celistvostí jak významově funkční, tak i zvukovou a grafickou, se zásadní samostatností, projevující se v jeho přemístitelnosti (omezené ovšem zákonitostmi pořádku slov ve větě). '''Slovo''' jako potenciální jednotka jazyka (jazykového systému), která je slovem v předchozím smyslu reprezentována. Z této definice vyplývá též rozlišování slova textového a slova systémového, nebo také slovoformy a lexému. Textové slovo je realizací systémového slova. '''Slovo''' jako reálně vyčlenitelná jednotka jazykového projevu (textu), jako sled, řetězec morfů. '''Stylistický korektor''' definujeme jako prostředek pro automatickou detekci stylistických a stylových prohřešků, který pracuje nad elektronicky uchovaným textem přirozeného jazyka. '''Stylistika''' je jazykovědná disciplína, která styl studuje a na základě jednotlivých textů dochází ke zobecnění zákonitostí stylizace jazykových projevů. '''Substantivum''' podstatné jméno '''Superlativ''' třetí stupeň (např. nejchytřejší) '''Textové slovo''' je vzhledem k zaměření morfologické analýzy na psaný text definováno jako posloupnost znaků (písmen) ohraničená po obou stranách mezerou. Textová slova jsou realizacemi systémových slov, která jsou definována ve slovníku kmenových základů. '''Tvarotvorný základ''' je lexikální složka slovního tvaru, která je všem tvarům ohebného slova společná. '''Verbum''' (''verb'') sloveso '''Vokál''' (''vowel'') samohláska '''Vokativ''' (''vocative'') pátý pád Prameny: Čechová M., Chloupek J., Krčmová M., Minářová E.: Stylistika současné češtiny, Praha, ISV, 1997.