Changes between Version 1 and Version 2 of cs/Terminologie
- Timestamp:
- Mar 3, 2014, 3:55:02 PM (10 years ago)
Legend:
- Unmodified
- Added
- Removed
- Modified
-
cs/Terminologie
v1 v2 1 1 = Stručný terminologický slovník počítačové lingvistiky = #Stru.2BAQ0-n.2BAP0_terminologick.2BAP0_slovn.2BAO0-k_po.2BAQ0A7Q-ta.2BAQ0-ov.2BAOk_lingvistiky 2 '''Adjektivum''' přídavné jméno 2 '''Adjektivum''' přídavné jméno 3 3 4 '''Comparativ''' druhý stupeň 4 '''Comparativ''' druhý stupeň 5 5 6 '''Condicional''' podmiňovací 6 '''Condicional''' podmiňovací 7 7 8 '''Desambiguací''' se rozumí proces, v němž je zjednoznačněn výstup analyzátoru podle kontextu, v němž se slovo v textu nalézá. 8 '''Desambiguací''' se rozumí proces, v němž je zjednoznačněn výstup analyzátoru podle kontextu, v němž se slovo v textu nalézá. 9 9 10 '''Homografie''' - z jednoho slovního tvaru lze bez ohledu na kontext vytvořit dva tvary základní. Například tvaru ' ubrus' lze jako základní tvar přiřadit nominativ substantiva 'ubrus' nebo infinitiv slovesa 'ubrousit'. 10 '''Homografie''' - z jednoho slovního tvaru lze bez ohledu na kontext vytvořit dva tvary základní. Například tvaru ' ubrus' lze jako základní tvar přiřadit nominativ substantiva 'ubrus' nebo infinitiv slovesa 'ubrousit'. 11 11 12 '''Homonymie''' - dvě slova nelišící se v žádném z tvarů mají přitom dva různé významy. Kupříkladu slovo zámek označující panské sídlo nebo součást dveřního kování. 12 '''Homonymie''' - dvě slova nelišící se v žádném z tvarů mají přitom dva různé významy. Kupříkladu slovo zámek označující panské sídlo nebo součást dveřního kování. 13 13 14 '''Imperativ''' rozkazovací způsob 14 '''Imperativ''' rozkazovací způsob 15 15 16 '''Imperfektum''' nedokonavý vid 16 '''Imperfektum''' nedokonavý vid 17 17 18 '''Infinitiv''' neurčitek 18 '''Infinitiv''' neurčitek 19 19 20 '''Jazyk''' je systém znaků sloužící k výměně a vyrovnávání obsahů lidského vědomí. 20 '''Jazyk''' je systém znaků sloužící k výměně a vyrovnávání obsahů lidského vědomí. 21 21 22 '''Jazykový styl''' je způsob cílevědomého výběru a uspořádání jazykových prostředků, který se uplatňuje při genezi textu; v hotovém komunikátu se pak projevuje jako princip organizace jazykových jednotek, který z částí a jednotlivostí tvoří jednotu vyhovující komunikačnímu záměru autora. 22 '''Jazykový styl''' je způsob cílevědomého výběru a uspořádání jazykových prostředků, který se uplatňuje při genezi textu; v hotovém komunikátu se pak projevuje jako princip organizace jazykových jednotek, který z částí a jednotlivostí tvoří jednotu vyhovující komunikačnímu záměru autora. 23 23 24 '''Kmen''' je ta část slovního tvaru, která zbývá po odtržení koncovky. 24 '''Kmen''' je ta část slovního tvaru, která zbývá po odtržení koncovky. 25 25 26 '''Koncovka''' je tvarotvorná přípona stojící v absolutním konci slova (pádová, osobní, infinitivní). 26 '''Koncovka''' je tvarotvorná přípona stojící v absolutním konci slova (pádová, osobní, infinitivní). 27 27 28 '''Korpusem''' se rozumí rozsáhlý vnitřně strukturovaný a ucelený soubor textů daného jazyka elektronicky uložený a zpracovávaný. Texty jsou v korpusu strukturovány a organizovány se zřetelem k využití pro určitý cíl, vůči němuž pak je korpus považován za reprezentativní... Podle uložených dat mohou korpusy obsahovat pouze holé texty nebo texty různě označkované (anotované). 28 '''Korpusem''' se rozumí rozsáhlý vnitřně strukturovaný a ucelený soubor textů daného jazyka elektronicky uložený a zpracovávaný. Texty jsou v korpusu strukturovány a organizovány se zřetelem k využití pro určitý cíl, vůči němuž pak je korpus považován za reprezentativní... Podle uložených dat mohou korpusy obsahovat pouze holé texty nebo texty různě označkované (anotované). 29 29 30 '''Morfémy''' jsou elementární znaky jazyka. V praxi rozlišujeme různé typy morfémů: kořeny - nesamostatné morfémy nesoucí elementární lexikální významy; afixy, které se dále dělí podle funkce na gramatické a lexikální, podle postavení vzhledem ke kořeni na prefixy - morfémy stojící před kořenovým morfémem, sufixy - morfémy připojované za kořenové morfémy, postfixy - slovotvorné morfémy připojované až za gramatický sufix 30 '''Morfémy''' jsou elementární znaky jazyka. V praxi rozlišujeme různé typy morfémů: kořeny - nesamostatné morfémy nesoucí elementární lexikální významy; afixy, které se dále dělí podle funkce na gramatické a lexikální, podle postavení vzhledem ke kořeni na prefixy - morfémy stojící před kořenovým morfémem, sufixy - morfémy připojované za kořenové morfémy, postfixy - slovotvorné morfémy připojované až za gramatický sufix 31 31 32 '''Morfologický analyzátor''' - automat, který ke každému slovnímu tvaru poskytuje množinu základních tvarů - lemmat a gramatických značek. 32 '''Morfologický analyzátor''' - automat, který ke každému slovnímu tvaru poskytuje množinu základních tvarů - lemmat a gramatických značek. 33 33 34 '''Participium''' 34 '''Participium''' 35 35 36 '''Perfectum''' dokonavý vid 36 '''Perfectum''' dokonavý vid 37 37 38 '''Počítačová lingvistika''' je oborem jazykovědy, který se zabývá strojovým zpracováním přirozeného jazyka. Primárním cílem počítačové lingvistiky je automatizace procesu porozumění přirozenému jazyku, a to jak v mluvené, tak i v psané formě. 38 '''Počítačová lingvistika''' je oborem jazykovědy, který se zabývá strojovým zpracováním přirozeného jazyka. Primárním cílem počítačové lingvistiky je automatizace procesu porozumění přirozenému jazyku, a to jak v mluvené, tak i v psané formě. 39 39 40 '''Reflexivní''' zvratný 40 '''Reflexivní''' zvratný 41 41 42 '''Slovní tvar''' je lineární segment promluvy, charakterizovaný celistvostí jak významově funkční, tak i zvukovou a grafickou, se zásadní samostatností, projevující se v jeho přemístitelnosti (omezené ovšem zákonitostmi pořádku slov ve větě). 42 '''Slovní tvar''' je lineární segment promluvy, charakterizovaný celistvostí jak významově funkční, tak i zvukovou a grafickou, se zásadní samostatností, projevující se v jeho přemístitelnosti (omezené ovšem zákonitostmi pořádku slov ve větě). 43 43 44 '''Slovo''' jako potenciální jednotka jazyka (jazykového systému), která je slovem v předchozím smyslu reprezentována. Z této definice vyplývá též rozlišování slova textového a slova systémového, nebo také slovoformy a lexému. Textové slovo je realizací systémového slova. 44 '''Slovo''' jako potenciální jednotka jazyka (jazykového systému), která je slovem v předchozím smyslu reprezentována. Z této definice vyplývá též rozlišování slova textového a slova systémového, nebo také slovoformy a lexému. Textové slovo je realizací systémového slova. 45 45 46 '''Slovo''' jako reálně vyčlenitelná jednotka jazykového projevu (textu), jako sled, řetězec morfů. 46 '''Slovo''' jako reálně vyčlenitelná jednotka jazykového projevu (textu), jako sled, řetězec morfů. 47 47 48 '''Stylistický korektor''' definujeme jako prostředek pro automatickou detekci stylistických a stylových prohřešků, který pracuje nad elektronicky uchovaným textem přirozeného jazyka. 48 '''Stylistický korektor''' definujeme jako prostředek pro automatickou detekci stylistických a stylových prohřešků, který pracuje nad elektronicky uchovaným textem přirozeného jazyka. 49 49 50 '''Stylistika''' je jazykovědná disciplína, která styl studuje a na základě jednotlivých textů dochází ke zobecnění zákonitostí stylizace jazykových projevů. 50 '''Stylistika''' je jazykovědná disciplína, která styl studuje a na základě jednotlivých textů dochází ke zobecnění zákonitostí stylizace jazykových projevů. 51 51 52 '''Substantivum''' podstatné jméno 52 '''Substantivum''' podstatné jméno 53 53 54 '''Superlativ''' třetí stupeň 54 '''Superlativ''' třetí stupeň 55 55 56 '''Textové slovo''' je vzhledem k zaměření morfologické analýzy na psaný text definováno jako posloupnost znaků (písmen) ohraničená po obou stranách mezerou. Textová slova jsou realizacemi systémových slov, která jsou definována ve slovníku kmenových základů. 56 '''Textové slovo''' je vzhledem k zaměření morfologické analýzy na psaný text definováno jako posloupnost znaků (písmen) ohraničená po obou stranách mezerou. Textová slova jsou realizacemi systémových slov, která jsou definována ve slovníku kmenových základů. 57 57 58 '''Tvarotvorný základ''' je lexikální složka slovního tvaru, která je všem tvarům ohebného slova společná. 58 '''Tvarotvorný základ''' je lexikální složka slovního tvaru, která je všem tvarům ohebného slova společná. 59 59 60 Prameny: ![[BR]]Čechová M., Chloupek J., Krčmová M., Minářová E.: Stylistika současné češtiny, Praha, ISV, 1997.60 Prameny: Čechová M., Chloupek J., Krčmová M., Minářová E.: Stylistika současné češtiny, Praha, ISV, 1997.