Jak opravovat chyby v odborných pracích psaných slovensky?

Opravy odborných prací ve slovenštině

Cílem není naučit Čechy slovensky, cílem je ukázat rozdíly zejména mezi pravopisnými normami obou jazyků. Text má pomoci opravujícím potvrdit nebo vyvrátit domněnku, že jde o chybu.

Rozdíly mezi českým a slovenským pravopisem a časté chyby

Písmena

Písmena, která jsou v češtině a nejsou ve slovenštině: ě, ř, ů

Písmena, která jsou ve slovenštině a nejsou v češtině: ä (dvě tečky), ĺ (dlouhé l), ŕ (dlouhé r), ľ (měkké l), ô (o se stříškou, vokáň)

Časté chyby: 

• záměna měkkého a dlouhého l (veĺmi místo veľmi)
• vynechání diakritiky (vačšina místo väčšina, kvoli místo kvôli, možeme místo môžeme)
• záměna ä za e (najme místo najmä)

Skloňování podstatných a přídavných jmen

Podobně jako v češtině podle vzorů:

Mužský rod

	živ.	živ.	živ.	neživ.	neživ.
1	chlap-⌀, ded-o	hrdin-a	kuli	dub-⌀	stroj-⌀
2	chlap-a	hrdin-u	kuli-ho	dub-a, mak-u	stroj-a, čaj-u
3	chlap-ovi	hrdin-ovi	kuli-mu	dub-u	stroj-u
4	chlap-a	hrdin-u	kuli-ho	dub-⌀	stroj-⌀
6	chlap-ovi	hrdin-ovi	kuli-m	dub-e, mak-u	stroj-i
7	chlap-om	hrdin-om	kuli-m	dub-om	stroj-om
1	chlap-i, ded-ovia, brat-ia	hrdin-ovia, poet-i	kuli-ovia	dub-y	stroj-e
2	chlap-ov	hrdin-ov	kuli-ov	dub-ov, Sučian-⌀	stroj-ov, Levár-⌀
3	chlap-om	hrdin-om	kuli-om	dub-om	stroj-om
4	chlap-ov	hrdin-ov	kuli-ov	dub-y	stroj-e
6	chlap-och	hrdin-och	kuli-och	dub-och	stroj-och
7	chlap-mi, otc-ami	hrdin-ami, poet-mi	kuli-ami	dub-mi, dom-ami	stroj-mi, lakť-ami

Časté chyby:

• záměna vzorů dub a stroj, např. 1. p. mn. č. servere (správně servery, 6. pád na serveri je správně, ale množné číslo filtre je správně podle vzoru stroj)
• záměna životných a neživotných vzorů v mn. č., např. obecné pojmi (správně pojmy)

Ženský rod

1	žen-a	ulic-a	dlaň-⌀	kosť-⌀	gazdin-á	ide-a
2	žen-y	ulic-e	dlan-e	kost-i	gazdin-ej	ide-y
3	žen-e	ulic-i	dlan-i	kost-i	gazdin-ej	ide-i
4	žen-u	ulic-u	dlaň-⌀	kosť-⌀	gazdin-ú	ide-u
6	žen-e	ulic-i	dlan-i	kost-i	gazdin-ej	ide-i
7	žen-ou	ulic-ou	dlaň-ou	kosť-ou	gazdin-ou	ide-ou
1	žen-y	ulic-e	dlan-e	kost-i	gazdin-é	ide-y
2	žien-⌀	ulíc-⌀, ban-í	dlan-í	kost-í	gazdín	ide-í
3	žen-ám	ulic-iam	dlan-iam	kost-iam	gazdin-ám	ide-ám
4	žen-y	ulic-e	dlan-e	kost-i	gazdin-é	ide-y
6	žen-ách	ulic-iach	dlan-iach	kost-iach	gazdin-ách	ide-ách
7	žen-ami	ulic-ami	dlaň-ami	kosť-ami	gazdin-ami	ide-ami

Časté chyby: 

• záměna koncovky u slov končících na -ia (vzor ulica): veľa aplikácií, ale v jednej aplikácii, vývoj informačných technológii (správně technológií)

Střední rod

1	mest-o	srdc-e	vysvedčen-ie	dievč-a
2	mest-a	srdc-a	vysvedčen-ia	dievč-aťa
3	mest-u	srdc-u	vysvedčen-iu	dievč-aťu
4	mest-o	srdc-e	vysvedčen-ie	dievč-a
6	mest-e, uch-u	srdc-i	vysvedčen-í	dievč-ati
7	mest-om	srdc-om	vysvedčen-ím	dievč-aťom
1	mest-á	srdc-ia	vysvedčen-ia	dievč-atá/-ence
2	miest-⌀, múze-í	sŕdc-⌀, pol-í	vysvedčen-í	dievč-at/-eniec
3	mest-ám	srdc-ám	vysvedčen-iam	dievč-atám/-encom
4	mest-á	srdc-ia	vysvedčen-ia	dievč-atá/-ence
6	mest-ách	srdc-iach	vysvedčen-iach	dievč-atách/-encoch
7	mest-ami	srdc-ami	vysvedčen-iami	dievč-atami/-encami

Časté chyby: 

• záměna koncovek u vzoru vysvedčení, např. vytvoriť rozhraní (správně rozhranie)

Přídavná jména

1	pekn-ý	pekn-á	pekn-é	cudz-í	cudz-ia	cudz-ie	páv-í	páv-ia	páv-ie
2	pekn-ého	pekn-ej	pekn-ého	cudz-ieho	cudz-ej	cudz-ieho	páv-ieho	páv-ej	páv-ieho
3	pekn-ému	pekn-ej	pekn-ému	cudz-iemu	cudz-ej	cudz-iemu	páv-iemu	páv-ej	páv-iemu
4	pekn-ého (živ.), pekn-ý (neživ.)	pekn-ú	pekn-é	cudz-ieho (živ.), cudz-í (neživ.)	cudz-iu	cudz-ie	páv-íeho (živ.), páv-í (neživ.)	páv-iu	páv-ie
6	pekn-om	pekn-ej	pekn-om	cudz-om	cudz-ej	cudz-om	páv-om	páv-ej	páv-om
7	pekn-ým	pekn-ou	pekn-ým	cudz-ím	cudz-ou	cudz-ím	páv-ím	páv-ou	páv-ím
1	pekn-í	pekn-é		cudz-í	cudz-ie		páv-í	páv-ie
2	pekn-ých	pekn-ých		cudz-ích	cudz-ích		páv-ích	páv-ích
3	pekn-ým	pekn-ým		cudz-ím	cudz-ím		páv-ím	páv-ím
4	pekn-ých	pekn-é		cudz-ích	cudz-ie		páv-ích	páv-ie
6	pekn-ých	pekn-ých		cudz-ích	cudz-ích		páv-ích	páv-ích
7	pekn-ými	pekn-ými		cudz-ími	cudz-ími		páv-ími	páv-ími

Časté chyby: záměna tvaru jednotného a množného čísla u vzoru pekný (chytrí telefón, správně chytrý telefón, ľudia, ktorý - správně ktorí)

Přivlastňovací přídavná jména

1	otcov	otcov-a	otcov-o	matkin	matkin-a	matkin-o
2	otcov-ho	otcov-ej	otcov-ho	matkin-ho	matkin-ej	matkin-ho
3	otcov-mu	otcov-ej	otcov-mu	matkin-mu	matkin-ej	matkin-mu
4	otcov-ho (živ.), otcov (neživ.)	otcov-u	otcov-o	matkin-ho (živ.), matkin (neživ.)	matkin-u	matkin-o
6	otcov-om	otcov-ej	otcov-om	matkin-om	matkin-ej	matkin-om
7	otcov-ým	otcov-ou	otcov-ým	matkin-ým	matkin-ej	matkin-ým
1	otcov-i	otcov-e		matkin-i	matkin-e
2	otcov-ých	otcov-ých		matkin-ých	matkin-ých
3	otcov-ým	otcov-ým		matkin-ým	matkin-ým
4	otcov-ých	otcov-e		matkin-ých	matkin-e
6	otcov-ých	otcov-ých		matkin-ých	matkin-ých
7	otcov-ými	otcov-ými		matkin-ými	matkin-ými

Rytmické krácení

Pokud dlouhé koncovce předchází dlouhá slabika, koncovka se zkrátí (celý, ale okrúhly, pošta a poštár, ale rozprávka a rozprávkar; volajúci, ale píšuci). Za dlouhou slabiku se považuje i slabika s dvojhláskou (mlieko a mliekar). Z uvedeného plyne, že se nikdy nesetkáme s dvěma dlouhými slabikami po sobě.

Výjimky ale existují:

• podstatná jména středního rodu podle vzoru vysvedčenie (prútie)
• v ženském rodě v množném čísle (tlačiarní)
• živočišná přídavná jména podle vzoru páví (krokodílí)
• přechodníková koncovka -iac (hlásiac)
• předpona nie- (niečieho)
• předpony ná-, zá-, sú- (súčiastka)
• některé další, málo se vyskytující

Časté chyby: 

• pravděpodobně vycházejí z nářečí, kdy se střídá jiné dloužení a krácení slabik (např. počitáče místo počítače).
• slova ženského rodu končící na -ia: aplikáciám je správně (-ci- je jedna krátká slabika, nejde o dvouhlásku -ia-)

Shoda přísudku s podmětem

Není shoda v rodu a i-y na konci slovesa, tj. Aplikácie boli je správně.

Sloveso být (byť)

Změna oproti českým tvarům byste, bychom: správně je by ste, by sme.

Zápor v příromném čase se skládá ze dvou slov: nie je, nie som, nie sú, ale nebol. Tvary jako neisom, není, som tu není jsou hovorové.

Sloveso moci (môcť)

V přítomném čase a v přechodníku je v každém tvaru stříška nad o - vokáň (môže, môžu, môžeme, môžete, (ne)môžuc), v minulém ne (mohol, mohli).

Varianty bez -e- jsou hovorové: možme, možte, môžme, môžte.

Předpony s- a z-

Jsou většinou opačně než v češtině: spôsob, stratiť, zoškrabať, zhoda, zostaviť atd.

Shodně s češtinou: správa pamäte, stlačiť (česky také stisknout).

Tam, kde jsou v češtině dvě varianty (každá s jiným významem), je typicky ve slovenštině jediná varianta, např. česky správa-zpráva, slovensky jen správa.

Přechodník

Používá se víc než v češtině. Nerozlišuje rody, má tvar s koncovkou -iac nebo -úc: hlediac, vidúc.

Interpunkce

Pravidla jsou téměř shodná s českými. Poněkud benevolentní je psaní čárky před spojkami a, i, aj, ani, alebo, či v jiném poměru než slučovacím – zde je možné čásku vynechat. Čárka se ale píše (stejně jako v češtině) před výrazy a preto, a tak, a teda, a predsa, a jednako, a pritom, a to. Uvedené pravidlo platí pro spojky mezi větami i mezi větnými členy v jiném než slučovacím poměru:  např. mladý, a preto (a tak, a teda) nerozvážny.

Spojka či má více významů: česky zda (píšeme čárku vždy) a nebo (píšeme čárku, pokud se jedná o odporovací význam).

Nevedel, či tam má ísť. 

Čárka před ako: ako znamená jako, jak, než. Čárka před ako se píše na stejných místech jako před jmenovanými spojkami v češtině:

• Je tu lepšie, ako som čakal.
• Písal lepšie, ako čítal.
• Nevedel, ako sa zachovať.

Stejně jako v češtině se před ako (jako, než) čárka nepíše, pokud je jen mezi větnými členy:

• iný významový vzťah ako zlučovací
• Tento systém sa označuje ako jazyk

Pravidla sazby

Velmi podobná českým, výjimky jsou v psaní zaužívaných zkratek: t. j. (česky tj.), o. i. (česky mj.), a pod. (česky apod.).

Pravidla pro dělení slov umožňují dělit slovo i mezi samohláskami (kromě dvouhlásek ia, ie, iu a io), např. gym-ná-zi-um (česky gym-ná-zium).

Rozdíl je v psaní koncovek za procenty nebo čísly a v psaní spojovníku (bez 58%-ného, 5-litrový, 4-násobný).

Podle slovenské STN 6910 se píší mezery okolo pomlčky naznačující rozsah: 5 – 10 (v češtině 5–10).

STN 01 6910 Pravidlá písania a úpravy písomností nemám k dispozici, našla jsem jen nějaké výtahy.

Lexikální rozdíly

Přejímání cizích slov

Ve slovenštině je progresivnější fonetický přepis, původní přepis je potom nesprávný: např. hardvér (správně) hardware (špatně), biznis, tínedžer. Je otázka, co se slovy, která ve slovníku nenajdeme, ale podle tohoto přístupu jsou přepisována foneticky (např. firmvér). Podle mě má cenu uznat obě varianty jako správné.

Ostatní slova, která mohou překvapit

• autentifikácia (ale autorizácia)
• vypočitateľnosť (česky vyčíslitelnost)
• tím (česky tým, skupina) a tým (česky tím, 7. pád zájmena ten)
• užívateľ nebo používateľ (česky uživatel, slovensky vždy s dlouhým i)
• tohto i tohoto - obojí se správně
• káble, filtre - správné tvary, ale servery, nikoli servre

Časté čechismy

Má cenu na ně upozornit, ale nemá podle mě cenu studenty kvůli tomu peskovat.

• obor (jen ve významu definiční obor; ve významu oblast, okruh je správně odbor)
• doporúčať (správně odporúčať)
• požiadavok (správně požiadavka, ženský rod)
• vzhľadom k ... (správně vzhľadom na ...)

Stylistické chyby

Velmi podobné jako v češtině:

• hromadění slov zakončených na -nie: najít příklady
• používání ukazovacích zájmen ten, ta, to: najít příklady