Převod historických dat podle církevních svátků (Čechy a Morava)


Do formuláře níže vepište historický zápis data v latině nebo v češtině.

Na velikosti písmen nezáleží, zkratky je třeba rozvést, rok anotovat např. AD či LP. Pro podrobnější informace včetně příkladů vizte sekci nápověda.




Historický zápis data:

Rok

Rok smí obsahovat pouze římské či arabské číslice (např. MCCCCXL nebo 1568).



Svátek

Svátek může být zadán buď slovně (jména svatých nejlépe ve druhém pádu) latinsky či česky (např. Ludmillae, Václava nebo Dominica XXII post Trinitatis), nebo též jako přímé datum ve formátu dd.mm. (např. 1.1. či 11.12.).



Posun

Posun je volitelný (bez vyplnění bude vypočítáno přímé datum svátku). Lze vyplnit typicky buď den v týdnu a směr posunu (např. feria ii post octavam nebo pátek před), nebo přímý posun (např. vigilia, nazejtří). Přímý posun lze vyplnit i jako číslo (eventuálně se znaménkem +/-) udávající počet dní posunu od svátku (např. 2, +2, 10 nebo -4).



Pro podrobnější informace k dohledání neúplného data vizte sekci nápověda.

Varianta A - není znám svátek:

Rok:


Varianta B - není znám rok:

Pevný svátek:

Od roku:

Do roku:


Společná pole pro obě varianty:

Den v týdnu (povinné pole):

Přímý posun (volitelné pole):





Do formuláře níže vepište svátek, který chcete dohledat.

Názvy mohou být v latině či v češtině. Jména svatých zapisujte nejlépe v genitivu, čísla nedělí číslicemi.


Svátek:


Výpisy všech uložených svátků:

    

Obsah nápovědy

Základní zadávání
Rozšířené zadávání
Dohledání neúplného data
Dohledání svátku
Spolehlivost aplikace a řešení problémů

Základní zadávání

Základní zadávání je myšleno jako hlavní a nejpokročilejší funkce. Zároveň je i domovskou stránkou aplikace. Formulář základního zadávání obsahuje jediné textové pole, do kterého lze zapsat celé datum v historické formě. Vyhodnocení textu po stisknutí tlačítka „Převeď“ by již mělo být automatické.

Text může být zapsán latinsky nebo česky. Na velikosti písmen nezáleží. V češtině je možné psát s diakritikou i bez diakritiky. Česká slova je vhodné převádět do moderních tvarů, v latině jsou podporovány různé běžné grafiky (obvykle program akceptuje různé varianty diftongů (ae/e), sporné záměny c/k, c/t, i/j či zdvojená/jednoduchá písmena). Zkratky je obecně třeba rozvádět (byť v některých případech může převod fungovat i bez dopsaných koncovek). Tečky a čárky nemají na vyhodnocení vliv (jsou automaticky odstraněny).

Datum typicky obsahuje rok (povinně), svátek (povinně) a posun od svátku (volitelně). Aplikace vyhledává pouze tyto tři klíčové informace v pořadí rok, svátek a posun. Nenalezne-li rok či svátek, skončí s chybou, nenalezne-li posun, počítá implicitně posun nula, tedy přímé datum svátku. Jakákoliv nadbytečná slova neovlivní funkčnost, pokud ovšem nedojde k jejich mylnému vyhodnocení coby jedné z klíčových informací (tj. u svátku Petra a Pavla není problém dopsat slova „svatých apoštolů“, ovšem vadilo by dopsat například slova „Karla Velikého“). Nezáleží, v jakém pořadí budou zmíněné tři klíčové informace v textu zapsány.

Údaj o letopočtu musí být kromě uvedení samotného čísla i patřičně označen (například AD, Anno Domini, anno, LP, léta páně, léta, roku, v roce). Bez tohoto označení program nerozpozná, že se jedná o rok a ohlásí chybu! Číslo musí být od označení roku odděleno mezerou. Může být zapsáno arabskými či římskými číslicemi, ovšem nikoliv jejich kombinací. Též není možné části čísel rozepisovat slovně ani dopisovat latinské řadové koncovky „o“ jak se v reálných pramenech často objevuje. Program akceptuje letopočty v rozmezí 3 až 9997.

Název svátku by měl být rozpoznán ve všech pádech, ve kterých se v běžném zápisu data vyskytuje. Jména svatých (což je případ většiny pevných svátků) nemusí být ovšem ve výjimečných případech rozpoznána, jsou-li zadána v nominativu, neboť v tomto pádu se běžně v dataci nevyskytují. (Problematická jména svatých v nominativu jsou například „Julián“ – nedohledá se vůbec, „Juliána“ – dohledá se Julián, nikoliv Juliána, či „Karel Veliký“ – dohledají se Velikonoce [!] podle podřetězce „_Velik“. Ve všech zmíněných případech však funguje například genitiv – tj. „Juliána“, „Juliány“, „Karla Velikého“.) U některých svatých je nutné dodat i přívlastek, neboť pouhé jméno je nejednoznačné (například pro řetězec „Jana“ se nedohledá nic – je nutno dopsat přívlastek „Křtitele“ nebo „evangelisty“; jindy – je-li jeden svátek znatelně obvyklejší – se bez zadání přívlastku dohledá obvyklejší svátek – například pro řetězec „Štěpána“ bude dohledáno Štěpána mučedníka, chcete-li dohledat Štěpána krále nebo Štěpána papeže, je nutno přívlastek „krále“ či „papeže“ dopsat). Nedokáže-li program dohledat zadaný svátek, vizte sekci „Dohledání svátku“ v této nápovědě.

Uvedení dne v týdnu je nutné jen při použití předložek posunu před/po, není-li použito intervalové datování. V praxi bývá často uvedeno i v případech, kdy je pro výpočet nadbytečné. Potom jej aplikace při základním výpočtu nebere v potaz. Takový údaj ovšem může sloužit pro kontrolu (a právě na této redundanci je založen výpočet neúplných dat).

V případě datace současně podle dvou svátků uvádějte pouze jeden z nich.

Zobrazení výsledků:

Na stránce s výsledným datem jsou zobrazeny i dílčí informace jako rok, svátek, případně posun (někdy zahrnující i den v týdnu), které byly ze vstupu abstrahovány a podle kterých byl proveden výpočet. Tyto je vhodné překontrolovat. Nedaří-li se programu správně vyhodnotit zadaný vstup, zkuste využít rozšířené zadávání (které navíc umožňuje přímé číselné zadání data svátku či posunu od svátku).

Zobrazení výsledků se přepíná do juliánského/gregoriánského kalendáře podle konkrétního data. Přepínání je prováděno k datu vzniku gregoriánského kalendáře a dále k datům jeho oficiálního přijetí v Čechách a na Moravě. Zohlednění kontextu konkrétního pramene je však již na uživateli. Za tímto účelem je v případě gregoriánských dat sekundárně zobrazena i juliánská datace.

Příklady validních vstupů:

Rozšířené zadávání

Rozšířené zadávání slouží jako alternativa k základnímu zadávání v případech, kdy posledně jmenované selhává. K číselnému výpočtu je použit stejný algoritmus, rozdíl je ve vyhodnocení vstupu. Tři klíčové informace – rok, svátek a posun – jsou tentokráte zadávány samostatně do polí k tomu určených, nikoliv vyhledávány automaticky z jediného komplexního řetězce. Pro omezení formy vkládaného textu platí obdobná pravidla, jako u základního zadávání (podporované jazyky jsou latina a čeština, nezáleží na velikosti písmen, jména svatých by neměla být v nominativu atd.). K číslu letopočtu se však tentokráte nevkládá označení jako AD či LP, nýbrž se vepisuje pouze číslo.

Důležitou přídavnou funkcionalitou rozšířeného zadávání je možnost vložení přímého číselného data svátku. To lze využít v případech, kdy hledaný pevný svátek není v databázi svátků, které aplikace dokáže rozpoznat, nebo připadá-li takový svátek na jiné datum (například požadujete-li, aby svátek sv. Stanislava byl počítán pro 7.5. a nikoliv pro 8.5., je třeba zadat svátek „7.5.“).

Podobná přídavná funkcionalita je i u pole posunu, kam lze vložit celé číslo (v rozmezí -365 až +365), kterým se zadá počet dní posunu od svátku. Jde o určitý mechanický ekvivalent intervalového datování. Tj. například místo „vigilia vigiliae“ nebo intervalového zápisu "tercia die ante" lze zapsat „-2“. Tím lze pokrýt případy, kdy program nedokáže rozpoznat slovní zadání přímého posunu.

Výsledky jsou zobrazovány stejně jako v případě základního zadávání.

Dohledání neúplného data

Dohledání neúplného data slouží jako pomůcka pro dohledání vyhovujících možností v případech, kdy z hledaného data není znám přesný rok nebo svátek. Tato funkcionalita využívá informační redundance, která se v některých zápisech dat vyskytuje – nikoliv však ve všech. Zmíněná redundance spočívá v uvádění dne v týdnu i v případech, kdy by den v týdnu bylo možné z data dopočítat. Aby bylo dohledání neúplného data možné, musí být splněny následující tři podmínky:

Formulář obsahuje pole závislá na variantě, zda dohledáváme rok, nebo svátek a potom také pole společná pro obě varianty (pole pro nepoužitou variantu by mělo/a zůstat prázdné/á).

Společná pole obsahují den v týdnu a přímý posun. Den v týdnu musí být vždy vyplněn (buď latinsky – např. „feria II“, nebo česky – například „pondělí“). Přímý posun uvádí počet dní posunu od svátku. Toto pole může zůstat nevyplněné pro případ, že datum připadá na den svátku samotného. Jinak lze vyplnit posun buď číselně (v rozsahu -365 až +365), nebo slovně (například „nazítří“, což je ekvivalent „+1“, či „oktáva“, což je ekvivalent „+7“).

Ve variantě A, kdy není znám svátek, je třeba vyplnit rok. Pro formu zápisu roku platí stejná omezení jako pro zápis roku ve formuláři pokročilého zadávání (pouze arabské či římské číslice). Pole pro zadání svátku musí v této variantě zůstat prázdné, není možné zapsat pouze fragment názvu svátku! Výsledkem je seznam svátků z databáze programu, které odpovídají zadaným parametrům letopočtu, dne v týdnu a případně posunu od svátku. Aplikace rozlišuje varianty pro juliánský a gregoriánský kalendář (juliánské varianty se zobrazují vždy, gregoriánské pouze pro data, ve kterých již gregoriánský kalendář existoval). Tento seznam je řazený abecedně a obsahuje pro každý kalendář průměrně kolem 26 svátků (přibližně jednu sedminu z celkových 185 pevných svátků uložených v databázi). Názvy svátků jsou vypisovány v latinské formě. Program sám o sobě neumožňuje dílčí filtraci názvů svátků, ovšem mezi cca 26 abecedně řazenými položkami by již nemělo být obtížně najít požadovaný svátek v případě, že máme v prameni k dispozici špatně čitelný či fragmentární zápis. Případně lze využít funkci hledání, kterou implementují běžné internetové prohlížeče (ctrl + f).

Ve variantě B, kdy není znám rok, je třeba vyplnit název svátku (lze použít pouze svátky s pevným datem) a interval let, pro který bude prováděn výpočet. Musí být vyplněny obě meze, přičemž maximální velikost intervalu je omezena na 1000 let. Pro formu zápisu svátku i hraničních let platí stejná omezení jako v případě zápisu polí svátek a rok ve formuláři rozšířeného zadávání. Není možné vyplňovat tato pole fragmentárně. Pole rok ve variantě A musí při této možnosti zůstat nevyplněné. Výsledkem je seznam vzestupně řazených letopočtů, které vyhovují zadaným parametrům svátku, dne v týdnu a případně posunu. Seznam je rozdělený na juliánská a gregoriánská data (gregoriánská část je neprázdná pouze v případě, že pro daná data již gregoriánský kalendář existoval).

Dohledání svátku

Dohledání svátku je pomocný formulář sloužící především pro zobrazení rejstříků všech pevných a pohyblivých svátků, které má program uloženy v databázi. To se hodí v případě, kdy si uživatel potřebuje ověřit, zda program zná konkrétní svátek a případně ke kterému datu jej řadí. Tyto seznamy zobrazují svátky v latinské formě. Je to kanonizovaná forma, na kterou si program všechny jiné varianty vstupu interně převádí. Pevné svátky jsou zde řazeny abecedně, pohyblivé svátky chronologicky.

Kromě možnosti zobrazení seznamů svátků je ve formuláři i textové pole pro dohledání svátku a jeho převedení do zmíněné kanonizované formy. To je vhodné k rychlému zjištění data konkrétního svátku či k rychlému ověření, zda danou formu zápisu dokáže program rozpoznat a správně převést na kanonizovaný tvar. (Program kromě kanonizované formy rozpoznává i množství jiných variant od každého svátku – sem patří nejen české a latinské verze s různými pádovými koncovkami a různými grafikami, ale někdy i alternativní názvy daného svátku. Posledně jmenované se uplatňuje především u nedělí – například pátá neděle po Velikonocích má kanonizovanou formu Dominica V post Pascha, nicméně je možné tento svátek zapsat i ve variantách 5. neděle po Velikonocích, Dominica Rogationum, Dominica Rogate, Suscipe Domine fidelium, Vocem iocunditatis, neděle Křížová, prosebná neděle apod.).

Spolehlivost aplikace a řešení problémů

Výpočetní jádro aplikace se skládá ze dvou logických celků. Jeden zahrnuje samotný číselný výpočet dat a druhý práci s textovými řetězci, z nichž jsou abstrahovány klíčové informace pro další výpočet. Číselný výpočet se za předpokladu výběru vhodných algoritmů a jejich správné implementace chová spolehlivě. Prakticky všechny slabiny spatřuji ve druhém zmíněném logickém celku, tedy v práci s textovými řetězci. Problém je, že historické formy zápisu dat nepodléhaly žádné standardizaci a je tedy obtížné uvážit všechny reálné možnosti. Proto doporučuji vždy při čtení výsledků překontrolovat, zda program správně identifikoval klíčové údaje, jimiž je rok, svátek a případně posun od svátku. Jsou-li tyto určeny správně, jejich převod na moderní datum by již měl být spolehlivý. Je však třeba mít na paměti, že se jedná o praxí netestovaný program (při jeho vývoji jsem sice využíval i některé automatizované testy, ty však nepokrývají všechny možnosti).

Důležitou součástí programu je databáze klíčových údajů, jež má aplikace k dispozici. Z nich nejrozsáhlejší a nejkritičtější je seznam svátků. Pevné svátky jsem vybral podle v současnosti vůdčí publikace české historické chronologie – Marie Bláhová: Historická chronologie, Praha 2001 –konkrétně podle svátků uvedených přímo v 35 kalendářích (strany 506–575). Tento výběr svátků a jejich přiřazení ke konkrétním datům jsou pochopitelně silně lokálně závislé. Proto je aplikace vhodná primárně pro Čechy a Moravu. Vedle těchto pevných svátků jsou v databázi i svátky pohyblivé, kam mimo jiné spadají všechny neděle církevního roku.

Aplikace počítá přechod let vždy z 31.12. na 1.1. Pokud tomu bylo v daném historickém prameni jinak, korekce je na uživateli!

Vybrané uvážené problémy a jejich řešení