My Sigmund z božie milosti Římský ciesař vždy rozmnožitel říše, a Uherský, Český atd. král, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúce slyšeti budú, že znamenavše i v skutku shledavše mnohá věrná zaslúženie slovutného Jana Nesspora z Bissowswierda, věrného našeho milého, jimižto sě jest našie velebnosti on i s syny svými, zde i v jiných zemiech ustavičně přidržal a tak nám sě ovšem zachoval i zachovává, a v časiech budúcích sě zachovati muož a miení. I nechtiece jim toho bez hodné také a ovšem slušné otplaty pominúti, ale milost naši ukázati, aby nám k službě a k obecnému dobrému mohli hoditi sě tiem lépe, s dobrým rozmyslem a raddú naší témuž Janovi Nessporowi, jeho dětem a dědicóm budúcím dali sme a zapsali na domu našem královském v Starem Miestě nassem Prazskem na rohu proti Czaletne ulici k rynku jdúc posazeném, kterýž slove Hankuow duom, čtyři sta kop grošuov Pražských střiebrných a dobrých, a na druhém domu našem, v témž městě také proti dveřóm costela svatého Gilgie posazeném, v kterémž někdy s zemskými dskami sedali sú, sto kop grošuov počtu i rázu syrchupsaného, a tiemto listem mocí královskú v Czechách jménem naším i našich budúcích králuov czeských dáváme i zapisujeme, milostivě chtiece, a moc i právo prve jmenovanému Nessporowi a jeho dětem i dědicom budúcím dávájíce, v ta oba domy sě uvázati, je v zástavě peněz svrchupsaných jmieti a drzeti, v nich bydliti nebo je, kýmž se jim zdá a zdáti bude, osaditi, jimi vládnúti a jich bez všeliké našie, našich budúcích králuov czeských i jiných všech otpory a překážky požívati tak dlúho a dotud, donižby ot nich námi nebo našimi budúcími králi Českými duom Hankuow čtyřmi sty, a druhý duom ot desk stem kopami grošuov již pravených nebyl vyplacen penězi hotovými. A chcem také, aby též domy, neboli jeden z nich, mohli a moc i právo měli, když a komuž chtie, dáti, zastaviti, směniti neb prodati, i s nimi neb s ním, jakž sě jim zdá neboli zdáti bude, učiniti, v též toliko a takové právo, jakož jim samým tiemto listem jest zapsáno. A ktož tento list mieti bude s častopsaného Nesspora neb jeho dětí a dědicuov budúcích dobrú volí a svobodnú, anebo zvláštně ke kterému jednomu domu z těch vuoli ot nich a dánie jich pečetmi potvrzenú a potyrzené, ten chcem, aby měl túž moc i právo ke všemu, jakžto on sám. Protož přikazujem hauptmanom královstvie našeho czeského, purkrabí prazskému, podkomořiemu i jiným úředníkóm, a zvlášče purgrmistru a konšelom i obci Stareho Miesta našeho Prazského, nynějším i budúcím, aby nahoře jmenovanému Nessporowi a jeho dětem i dědicom budúcím v držení a požívání domuov svrchupsaných nepřekáželi ani komu překážeti dopúščeli ale radše je při tom raddú i pomocí zachovali, jakož našeho i budúcích našich králuov czeských velikého rozhněvanie chtie ujíti. Na potvrzenie toho náš ciesařský majestát kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán v Prazie leta od narození syna božieho tisícieho, čtyřstého třidcátého sedmého, ve čtvrtek u wigilii Vssech Svatých, let království našich Uherského etc. v padesátém prvém, rzímského v osmimezidcietném, czeského v osminadctém a ciesařstvie v pátém letě.