Císař Zikmund zastavuje svému věrnému Přibíkovi z Klenové a jeho dědicům tvrz a městečko Volyni pražské metropolitní kapituly (proboštvie hradu Prazskeho) se vším příslušenstvím a právy za 1000 kop grošů pražských. Činí tak na základě toho, že Přibík vynaložil značné úsilí pro zemské dobré a prokázal Zikmundovi jako svému pánu mnohé služby. Zikmund mu tedy chtěl ukázat svoji vděčnost v naději, že prokáže jemu i zemi v budoucnu další služby. Přibík má zastavené zboží držet a užívat bez překážek ze strany Zikmunda či jeho úředníků. Zikmund si vyhrazuje pro sebe, své nástupce nebo ty, kterým by to příslušelo, právo vyplatit od Přibíka či jeho dědiců zastavené statky. O takovém záměru ho musí informovat čtvrt roku předem. Přibík musí po vyplacení statky bez průtahů navrátit. Zikmund dále ustanovuje, že Přibík má po poddaných na zastavených statcích vyžadovat pouze takové dávky, které mu právoplatně náleží, aby nedošlo k znehodnocení zastavených majetků. Přibík má také povinnost odvádět obvyklou dávku do královské komory. Pokud by ji vybral od poddaných, nemá po nich požadovat žádné další dávky. Přibík má zachovávat mír nemá na žádného mocí sahati ani svévolně búřiti a respektovat práva ostatních. Veškerá práva udělená touto listinou jsou dále přenositelná a mají jimi disponovat ti, kdo by drželi tuto listinu s dobrou vůlí Přibíka nebo jeho dědiců.