němčinaKrál Zikmund píše ohledně ztroskotání chebských jednáních a nasazení vojsk v Českém královstvíAHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/ASOA Plzeň – SOkA Cheb; AM Cheb; kniha č. 1017; fol. 61v– 62rStA Nürnberg; Fürstentum Brandenburg–Ansbach; Ansbacher Kriegsakten; repertorium 107 III; sv. 2 (fragment a opis akt o husitské válce); č. 14

Tento Zikmundův list může být označen jako manifest. Chebský opis je velmi důležitý, v tomto případě totiž zprostředkovává denní datum tohoto kusu.

Edice RI XI NB/2, s. 181, č. 8674, uvádí ještě druhé znění manifestu z 27. října 1431 z Norimberku,4

Komentář k RI XI NB/2, s. 181, č. 8674.

který se dochoval pouze u Zachariase Theobalda,5

Theobald 1621, s. 291–292.

 ale který zřejmě představuje samostatný manifest. Z velké části se shoduje s manifestem, uvedeným výše, ale obsahuje mimo to královské přání, aby se husité objevili na budoucím koncilu. Datace tohoto druhého manifestu Theobaldem je jistě chybná, Zikmund se v Norimberku zdržoval pouze do 1. září 1431.6

Itinerar Sigismunds 1995, s. 116. – Itineraria 2005, s. 126.

 Současně je ale málo pravděpodobné, že by Zikmund formuloval ve svém manifestu pozvání husitů na koncil před bitvou u Domažlic – 14. srpna 1431. Z uvedeného důvodu by se dal tento druhý manifest, zachovaný u Theobalda, dobře datovat do druhé poloviny srpna 1431, kdy se Zikmund dozvěděl o porážce křížového tažení, které bylo důvodem změny politiky papežského legáta vůči husitům.7

Coufal 2013, s. 66.

Podle RI XI NB/2 s přihlédnutím k opisu (B).

VJ

Norimberk (Nuremberg)N/AN/A

N/A

prostý opis z 15. století

prostý opis z 15 století

Král Zikmund (Sigmmund) sděluje všem pánům rytířům, urozeným a panošům briefen !1

Nesmyslné slovo briefen na tomto místě lze vysvětlit jako přepis kopisty na místo slova Knechten. V originále bylo jistě allen Herren, Rittern, Rittermäßigen, Knechten atd.

, obcím, městům a všem duchovním a světským osobám v Českém království (des konigreichs zu Behem) a Moravském markrabství (der margraff sey zu Merhern), že zaslechl fámu, kterou o něm rozšiřují ti, kteří si v Českém království nepřejí žádný mír, a to, že je vinný za ztroskotání jednání v Chebu (Eger) a nařídil královským vojskům táhnoucím do Čech (Behem) zabít a upálit chudé poddané, ženy a děti. Avšak to nikdy nebylo jeho úmyslem. Navíc od počátku povstání usiloval o dosažení míru různými jednáními. Naposledy se o to zasadil při chebských jednáních. Všem zde přítomným je známo, kdo je za ztroskotání jednání skutečně zodpovědný, což také už napsal v jiném dopise.2

Pravděpodobně je míněn Zikmundův list (respektive manifest směřovaný různým příjemcům) z 27. května 1431. – Viz RI XI, č. 8590–8593.

 Také byl donucen k nasazení vojsk, aby s boží pomocí odstranil nepořádky v Čechách a přivedl království k poslušnosti vůči svaté církvi římské a němu jako dědičnému pánu. Výše zmíněným fámám nemá nikdo věřit, protože by stále rád vidět přátelské obrácení husitů. Proto znovu naléhavě vyzývá příjemce, aby se vrátili k poslušnosti svaté římské církve a království. Poté najdou otevřenou náruč svatého křesťanstva a také ctihodného kardinála legáta Juliana Cesariniho a rovněž i braniborského markraběte Fridricha (den durchleuchigen fursten Fridrich marggraff zu Brandburg), kteří jsou oba připraveni mocí svaté církve, respektive královskou mocí, přivést každou osobu zpět k poslušnosti. Kdo dostane odpuštění od legáta, smí počítat s tím, že bude také vzat na milost králem.

Ad mandatum domini regisSiegl 1919, s. 14–15, č. 82RI XI, s. 181, č. 86743

Altmann, který neznal datovaný chebský opis a vycházel pouze z norimberského znění, doplnil denní datum na základě manifestu kardinála Juliana Cesariniho, který byl napsán 5. července.

Siegl 1916, s. 48, č. 82 a s. 58, č. 17RI XI NB/2, s. 149–151, č. 101Bezold 1877, s. 139–140Kavka 1998, s. 164Coufal 2013, s. 63–66N/AN/AN/A