My Zdeněk z Drštky, purkrabie ten čas na Týně Horšovském, Zdeněk Kolvín z Romšperga, Margreta z Frunštýna, manželka páně Zdeňkova Kolvínova z Romšperga, vyznáváme etc., že jsme dali — své listy, kteréž jmáme zapsány od ctihod. kněze, k. Petra probošta a konbenta kláštera Chotěšovského na Túškov Hartmanóv na dvadceti lániech a kmetiech a dvořiech k těm lánóm příslušějícím sic, i s příslušenstvím etc., kterýžto list svědčí na puolpáta sta kop gr., a k tomu list potvrzenie na ty lidi v Túškově Hartmanově césařovú Mtí daný pod jeho majestátem, a také list na správu na ty lidi v Dolejšiem Metelště a u Věvrově, kteréž jest Aleš z Kocova seděním u Miřkově držel, ježto jest nadepsaný Aleš z Kocova jistcem na tom listu hlavniem a rukojmie jeho s ním a zaň Kunrát Borník z Štítař, Mikuláš z Chuděnic, Jan Shýbal z Modřejovic, s plným příslušenstvím i s panstvím, jakož v sobě list hlavní plnějie a šířejie svědčí, uroz. Ctiborovi z Wolštýna seděním v Hostúni a jeho dětem a budúcím, i tomu každému, ktož by ty listy hlavnie jměl s jeho dobrú vuolí, takově, že my nadepsaní Zdeněk z Drštky, Zdeněk Kolvín z Romšperga převedli jsme věno panie Margrety z Frunštýna s její dobrú vuolí na hrad Herštýn Starý i s jeho příslušenstvím, jakož k tomu hradu přidáno, jakož toho dále listy jmáme. A já nadepsaná Margreta z Frunštýna dobrovolně jsem svolila svého věna převedenie na hrad Herštýn Starý beze všie zlé lsti, že to všechno právo dáváme nadepsanému Ctiborovi z Wolštýna a jeho dětem i budúcím, i tomu každému, ktož by ty listy hlavnie našě jměl s jeho dobrú vuolí, že muož prodati, dáti, zastaviti a učiniti, jakž by sě jim líbilo. — Pečeť kromě vydavatelův listu uroz. pána, pana Hynka Krušiny z Švamberga, Burjana z Gutštýna seděním na Rabštýně, Dětřicha z Frunštýna, Racka z Janovic seděním na Rismberce, Jana Muchka z Bukova, a měst Nového Plzně a Týna Horšovského. — Léta po naroz. syna b. pořád čtúc tisícého čtyřistého a třidcátého sedmého, ten čtvrtek den sv. Prokopa, dědice našie České země.