Vnitřní i vnější znaky jasně dokazují, že se jedná o falzum: císařská intitulace, nesouhlasná datace, anachronický titul kancléře cancellarius
pro Šlika v kancelářské poznámce pro uvedený rok,7 Kašpar Šlik je doložen jako kancléř od června 1433, viz Forstreiter 1924, s. 86–95; Elbel – Zajic 2012, s. 92–99.
padělaná pečeť a formulář listiny, který se odchyluje od kancléřské praxe. Nesprávná je i informace o Čeňkovi z Vartenberka, který v té době stál na Zikmundově straně a zemřel až 17. září 1425 (LOR I, s. 261, pozn. 5).
Datum vzniku falza lze určit pouze přibližně. Rynešová (LOR I, s. 261–262, č. 370), která zkoumala pouze vnější znaky listiny, dospěla na základě zčásti nesprávných (pečeť považovala za pravou) a zčásti správných (kancléřský titul a císařská intitulace) zjištění k mylnému závěru, že falzum je třeba považovat za palimpsest pravé listiny z posledních let Zikmundovy vlády. Mareš 1895, který vycházel z obsahu listiny, datoval vznik falza do doby po smrti Eliška z Kravař (25. června 1444).
Páni z Rožmberka získali hrad Vildštejn již v roce 1360 a od té doby opakovaně na něm zapisovali věna svých manželek. V souladu s tím lze považovat údaj v listině, že Eliška z Kravař obdržela své věno na Vildštejně po smrti Jindřicha z Rožmberka v roce 1412, za přesný (Šimůnek 2005, s. 46–47). Následující tvrzení, že s ní Čeněk z Vartenberka uzavřel písemnou smlouvu, se naopak zdá být spíše nepravděpodobné (LOR I, s. 261, pozn. 6). V roce 1421 byl hrad obsazen husity a v jeho držení se vystřídalo mnoho husitských hejtmanů (Sedláček 1893-IX, s. 214). Po bitvě u Lipan v roce 1434 se Oldřich z Rožmberka údajně několikrát neúspěšně pokusil získat hrad Vildštejn zpět. Se Svojšem ze Zahrádky, táborským hejtmanem na Vildštejně, uzavřel alespoň smlouvu, podle níž měl hrad vykoupit za 400 kop grošů (LOR I, s. 193, č. 284). Hrad skutečně vykoupil Zbyněk z Kočova s Oldřichovým souhlasem. Proto Zbyněk držel hrad jako Oldřichovu zástavu (LOR II, s. 54–56, č. 74–75). Po Zbyňkově smrti v roce 1443 vypukl spor o hrad mezi jeho dědici a Svojšem ze Zahrádky, do kterého Oldřich překvapivě nezasáhl (Sedláček 1893-IX, s. 214–215). Během tohoto sporu, 25. července 1444, zemřela Oldřichova matka, a proto lze toto datum považovat za terminus post quem pro vznik falza. Od roku 1446 je jako majitel hradu Vildštejn doložen Bedřich z Donína, není však známo, od koho hrad získal (Sedláček 1893-IX, s. 215).
Terminus ante quem padělání by mohlo být buď 14. listopadu 1454, kdy král Ladislav Pohrobek udělil hrad Oldřichovu synovi Jindřichovi IV. z Rožmberka (AČ III, s. 559, č. 662), nebo 18. února 1457, kdy se král na žádost Oldřicha a Jana II. z Rožmberka vzdal práva na odúmrť k Vildštejnu (LOR IV, s. 395, č. 573; srov. Sedláček 1893-IX, s. 216). Šimůnek 2005 předpokládá vznik falza v letech 1444–1454. Argumentace Šimkové, která datování omezuje na léta 1444–1446, není přesvědčivá (Šimková 1976).
Místo vydání Loznycz je neidentifikovatelné. Možná měl falzátor na mysli (dnes slovenské město) Lučenec (maď. Losonc, něm. Lizenz) nebo jiné slovenské město Lošonec (maď. Losonc nebo Kislosonc, něm. Loschonz). Král Zikmund se však v údajný den vydání listiny nacházel v Košicích, srov. Itinerar Sigismunds 1995, s. 107; Itineraria 2005, s. 114.
Dle RI XI NB/3