Léta od narozenie syna božieho čtyrstého we dwúmezcietmém létě, ten pondělí před narozením Matky božie: My purgmistři a konšelé města Pražského, kteříž jsme w ta doby na radě byli, ku požádání oswieceného kniežete, kněze Sigmunda Litewského et cetera králowstwie Českého a markrabstwie Morawského zpráwce, třikrát sme obec naši swoláwali, wznášejíce na ni, máli opatrnému Jakubowi řečenému Wšerub, někdy minemeistru našemu, list kwitancie, kterýž dole psán stojí, dokonán a wydán býti. Tu wšecka obec ku požádaní Kněze Milosti jednosworně rozkázala jest swrchupsanému Jakubowi již jmenowaný list dokonati, wydati a w knihy městské zapsati, kteréžto kwitancie slowo od slowa dole takto psáno stojí:

My purgmistři, rada i wšecka obec města Pražského, známo činíme wšem, ktož tento list uzřie nebo čtůce slyšeti budů, že ku požádaní oswieceného kniežete pána a pana Sigmunda, boží milostí kněze Litewského et cetera králowstwie Českého a markrabstwie Morawského zpráwce najwyššieho, nám pro obranu zákona božieho a pro upokojenie země České a w jednotu a w swornost uwedenie wyslaného od najjasnějšieho kniežete a pána, pana Alexandra, jinak Witolda, Kněze Welikého, pána našeho požádaného, dali sme a dáwáme Jeho Milosti ctného a opatrného muže Jakuba řečeného Wšerub, spoluměštěnína našeho, za mincmeistra statečného a hodného, kterýžto sie jest nám ctně a šlechetně i wěrně w témž úřadě wždy zachowal, jemuž jakožto wěrnému a nám užitečnému úředníku z jeho wiery, práce a z snažnosti a z užitku znamenitého nám přiwedeného děkujeme a dlužni sme wždy děkowati. A protož jeho z toho našeho úřadu mincmeistrského i ze wšech počtuow k tomu úřadu kterakkoli přislušejících swobodna a prázdna wěčně činíme, i jeho dědice a budúcie, a mocí tohoto listu owšem propúštieme. Wyznáwajíce, že k němu ižádné winy ani příčiny winné pro ten úřad nemáme, alebrž powinni jsme a máme podlé našeho dřewnieho zápisu jemu wydaného jeho zastupowati a zastáwati, ačby co jeho protiwného potkalo pro ten úřad náš mincmeistrstwie, a což k tomu zwláštně přislušie, od kohožkoli a kdyžbykoli toho bylo potřebie. Tomu na swědomie pečeti měst našich swrchupsaných s naším wědomím kázali sme přiwěsiti k tomuto listu. Jenž dán léta od narozenie syna božieho tisíc čtyřista we dwůmezcietmém létě, ten pondělí před narozením Matky božie.