Císař Zikmund dává Matějovi z Černošic (fidelis noster dilectus Mathias de Czernosicz), jeho ženě Barboře ze Solopisk (Barbare de Solopisk, conthorali sue) a jejich dědicům rychtu v Hostomicích (iudiciatum in Hostomicz), které přísluší k jeho hradu Karlštejn (Karlstein), s jedním domem, jedním svobodným dvorem, soudními pokutami, právy, lesy, loukami, lány, poli, řekami, vodami, platy, příjmy, s právem na dávky z krčem a pivnic, stejně tak jako se vším movitým i nemovitým majetkem. To vše Zikmundovi připadlo smrtí místního rychtáře Jana (quondam Johannis, iudicis ibidem), který neměl dědice. Matěj, Barbora a jejich dědicové mají toto zboží neomezeně držet a používat, a to se stejnými právy, jako měl Jan, smějí ho směnit, pronajmout či prodat, nikoliv však na úkor práv jiných osob. Dále Zikmund stanovuje, že touto listinou udělená práva mají požívat i ti, kteří ji budou vlastnit se souhlasem Matěje, Barbory či jejich dědiců.