Já Ffraniek z Okarcze vyznávám tiemto listem obecně před každým člověkem, ktož ten uzřie anebo čtúce slyšeti budú, že s svým dobrým rozmyslem beze všeho přinucenie a s nie nynějšie manželky povolením i s radú mých všech přátel prodal sem a mocí tohoto listu pravým trhem prodavám ves jménem Quietnu (Clynczeny) s tiem se vším plným právem a panstvím tak, jakož sem ji sám držal a jie požíval, nic sobě tu práva ani panstvie ani své manželce ani svým budúcím nepozuostavuje, slovutnému panoši Wankowi ze Bzencze, jeho manželce i jich dětem budúcím tak, jakož toho list hlavní na tu předepsanú ves rozumnějie a světlejie dokazuje a doličuje, s takovúto však výmluvú; jestliže by kdy mé prvotnie manželky nebožičky panie Johanky přátelé kteříž koli na tu již psanú ves a neboli na Wanka anebo na jich budúcie již menované napadli a jě právem duchovním anebo svěcským napomínali a chtiece na nich anebo na té vsi právo obdržeti, s nimi sě súditi anebo proto zacházeti, v tom já nadepsaný Franiek ve všem slibuji pode ctí a pod vierú Wanka, manželku jeho i jich budúcie již psané zastúpiti, jim to zpraviti a osvoboditi vedle zápisu hlavnieho beze všie jich škody od těch již psaných nebožičky panie Johanky mé prvotnie ženy přátel i od každého člověka jiného, ktož by na ně právy sahati chtěli pod tiem základem nahoře řečeným. A tomu všemu na svědomie svú jsem vlastní pečeť s mým dobrým rozmyslem a volí kázal přivěsiti k tomuto listu a připrosil jsem urozeného pana Bohussie z Postupicz a z Hradku, v ty časy seděním na Lithomyssli, múdrých a opatrných mužuov burgmistra i konšel města Lithomyssle a slovutných panoší Wanka z Ssczepanowa, Kuby z Jewissowicz, Michalcze z Sebranicz a Jilka z Seczi, v ty časy landfojta lithomyského, že jsú tomuto všemu na svědomie k mé prosbě a žádosti pečeti přivěšovati kázali k tomuto listu. Jenž dán jest léta po narození Syna Božieho čtúce tisícieho čtyřstého třidcátého sedmého, ve čtvrtek den svatého Jakuba apoštola větčšieho.