Král Zikmund píše měšťanům Vratislavi a dalším slezským městům (?) o vévodovi Janovi Ratibořskému (der hochgeborne Johans herczog zu Troppaw vnd zu Ratybor), který zajal husitské poselstvo směřující z Prahy (die keczer von Prage vnd ire bottschafft) k polskému králi Vladislavovi II. Jagellovi die zu dem kunig von Polan
a ke knížeti Vitoldovi (vnd Wytolden gesant waren, gefangen vnd aufgehalden hat). Řečená knížata a jejich lidé poslali ratibořskému vévodovi velmi výhružné listy brieve gesant swarlich drawend
. Vratislavští můžou sami posoudit, protože opisy těchto listů jsou přiložené k tomuto listu.1 Tyto opisy listu polského krále Vladislava II. Jagella, litevského knížete Vitolda, knížete Zikmunda Korybutoviče a dalších se dochovaly pod stejnou signaturou (Berlín; GStA-PK; XX. HA; OBA; č. 3546). Kromě toho se dochovaly rovněž v říšských registrech, odkud je vydal Kopetzky 1869, s. 213–217.
Pokud nyní polský král a kníže Vitold zamýšlí něco podniknout proti králi a proti Vratislavským, král Zikmund chce stát po boku obyvatel Slezska. Král Zikmund nyní táhne na Moravu a chce být poblíž Olomouce (wollen bey Olomuntz in der nehe sein). Proto s velkou vážností žádá Slezany, aby připravili jezdecké a pěší vojenské oddíly mit aller ewer macht zu rosse vnd zu fusse bereyt seyt
pro případ, že by se řečená knížata opravdu odhodlala zaútočit. Pokud to bude nutné král chce se jim postavit na odpor spolu se Slezany. Král Zikmund v podobném smyslu napsal také velmistrovi a celému řádu německých rytířů do Prus (dem meister von Preussen vnd dem gantzen orden), aby byl připraven pomoci, pokud nastane naléhavá potřeba.2 Sov. regest.