Ve jmeno Boží, amen. My Bohuslav z Švamberga, Mikeš Kozíhlava z Pnětluk, Vilém z Postupic, Zbyněk z Buchova, Jan z Smiřic, Šimon od bílého lva, Matiáš z Chlumčan, Jíra knihař z Nového Města, Jan Reček, Václav Temlík z Žatče, Mikuláš z Padařova a Křišťan z Lún úmluvce a ubrmané od osvíceného knížete a pána Zigmunda, kněze litevského et cetera, od obcí Pražských a pánův, rytířův, zeman a panoší i měst k zákonu Božímu a k nim příchylných s jedné a od urozených, statečných a slovutných hauptmanův a opravcí pánův, rytířův, panoší, zeman, měst i obcí táborských a orebských a k nim příchylných s strany druhé o všecky nechuti, nelibosti, kyselosti i všecka jiná záští mezi stranama svrchu psanýma i všemi v těch stranách zavřenými, kterakkolivěk a pročkolivěk vznikla a povstala, nic nepoostavujíce, mocně a obapolně vydaní a zvolení, z té moci ubrmanské vypovídáme a přikazuje, aby strany nadepsané i všecky osoby v těch stranách zavřené v pravý, upřímný křesťanský mír věrně a upřímně a beze lsti vstoupili a vstoupíce všeckny nechuti, nelibosti, kyselosti, neupřímnosti i všelikteraká záští sobě z srdcí vypustíce odpustili, a odpustíce křesťansky se v Kristu Pánu Ježíši smířili a v životu křesťanském spolu bratrsky živi jsouce přebývali, ničímž zlým a neupřímným sobě s obou stranú buďto zjevně nebo tajně sami skrze se i skrze jiné na věky nezpomínajíce, než sobě věrně a stále zákona Božího hájení a jeho svatých pravd beze všech scestných a všetečných výtržkův pomáhali a sebe nezůstávali do té smrti a do zákona Božího osvobození konečného et cetera.

Potom z té moci naší ubrmanské vypovídáme o mistry a kněží Pražské, tudíž mistry a kněží táborské, orebské i jiných měst a posádek k nim příchylných s strany druhé o jich dávní nejednotu a nesvornost, o níž jest mnohými osobami často pilně v rocích i v slyšení pracováno a do tíž chvíle není ještě k místu konečnému a k jednotě mezi nimi přivedeno, o kteréžto nejednoty a nesvornosti mezi nimi vzniklé do tohoto sněmu velikého a valního, jenž má z svolení našeho ubrmanského jednostajného uložen býti, o něž sobě ubrmané s obou stranú moc pozůstavujem, abychom v tom sněmu s pomocí Boží a radou dobrých lidí, což najdále budem moci požíti, to rozdvojení vel rozdvojené kněžstvo v svornost, v jednotu a v lásku mohli konečně uvésti, tak aby jednostajně lid sobě k zprávě poddaný křesťansky a zákonem Božím zpravovali, žádnými výtržky všetečnými lidu křesťanského neroztrhajíce.

Dále vedle řádného a křesťanského obyčeje, kterýž při mířích obyčejně zachován bejvá, vypovídáme a vyříkáme, aby vězňové s obú stranú svrchu psaných, kteříž jsou kdež kolivěk a kterak kolivěk v těchto záští(ch) zjímání a dobyti byli, hned i s rukojměmi svými z vězení i z slibův propuštěni, tudíž také i z šacuňky všickni, kteříž ještě nejsou do síž chvíle s obou stranú vybráni, aby pominuli a z těch aby nižádným obyčejem ty jisté osoby i jich rukojmě nebyli upomínáni.

Takéž tú mocí ubrmanskou vypovídáme, že měšťané a sousedé pražští z Prahy kterakkolivěk v tom záští vyběhlí anebo z jiných kterýchkolivěk měst k zákonu Božímu příchylných vyšlí, mají z prosby hned zase přijati býti, za něžto my ubrmané kněze Milosti, pánův konšelův i vší obce Pražské při tomto míru prosíme, i dále, kdež by toho potřebí bylo, na jiných městech prositi máme. Ale v tom osm osob z Prahy vyšlých vynímáme, o něž sobě moc do toho sněmu valního poostavujem a zachováváme, kterak mají v své obydlé přijati býti. Ale vina vedle jiných vždy se jim odpouští, i také jich statkové se jim propouštějí.

Item vypovídáme, aby všecka zboží s uobou stranú v těchto záští(ch) stranám zákonu Božímu příchylným odjatí nebo holdovaná, kteráž k stranám příslušejí, hned byla zase navrácena a sstoupena. Pakli by pro které zboží mezi stranama odpory které byly, tehdy o tom sobě moc ubrmanskou ostavujem, abychom mohli opravovati a na to čtyři z sebe ubrmany poostavujem, dávajíc jim plnú moc takové věci jednati a opravovati, jako bychom to společně jednali a opravovali.

Item vypovídáme dále, aby zboží, kteráž jsú v těchto záští(ch) panu Hynkovi Kolštajnskému odjatá a odholdovaná, jakožto Dogzanské, Brozanské a proboštstvie lithoměřické, byla zase hned navrácena a sstoupena, k tomuž což v městě v Litoměřicích a předměstí toho zboží proboštského jest vysazeno a na tom i na jich dědickém zboží tomu městu ani na jiných právích a svobodných skrze něho nebylo překáženo, a to s takovúto vejminkou, jestliže by ten sněm valný a veliký, jenž námi ubrmany má uložen býti, kterak bez konce se rozšel, a řád a ta moc zřízená na tom sněmu nebyla společně vyzdvižena, jehož Bože nedaj, tehdy o ta všecka zboží napřed jmenovaná, jenž se pana Hynka dotýčí, moc plnú mají míti pan Smil z Holic a pan Heřman z Borotína a kamžby ona dva společně jakožto najvyšší oprávce ta zboží obrátili, na tom má přestáno býti.

Item tudíž vypovídáme, aby tvrz Makotřasy i s tím což k ní přísluší, Pražanům byla postoupena a navrácena, a dále což jest mezi kněze Milostí, pány pražskými na Cardu, vel o Cardu, čtyři ubrmané námi pozůstavení mají mocni býti.

Item vyříkáme, aby všickni páni, rytíři, zemané, panoše a města i všelikteraký řád v zemi této vedlé Boha a zákona jeho svatého v svých svobodách a řádích byli zůstaveni a zachováni, bez přerušení všelikterakého.

Item najposléz vypovídáme, jestli že by v tomto míru které věci naší výpovědi ubrmanskou byly kterak zmeškány, kteréž by tomuto míru slavnému mohly by k užitku nebo k škodě přijíti, tehdy my ubrmané v tom i v jiných věcech plnú moc sobě pozůstavujeme a zachováváme a jakož nadepsáno vel napřed psáno a povědíno jest, že na to i na jiné z sebe čtyři ubrmany pozůstavujem, aby v toto naše vyřčení i jiná záští i nesnáze klidili a listy hlavní na tento mír konali, plnú moc jim k tomu dávajíce, jako bychom všickni společně při tom byli. Pakli by které nesnáze a nechuti mezi kterýmižkoli osobami vznikly, aby se k týmž ubrmanům na to pozůstaveným utíkali a na jich vyřčení a rozkázání přestávali mocně pod pokutami při míru ohlášenými a s obou stranou svolenými a přijatými, kteréžto pokuty a základy tuto ohlašujem.

Najprvé že jistci v hlavních listech položení a s obou stranú vypsaní slíbili sou pod najvážnějším základem cti a víry křesťanské ztracení a pod padesáte tisíci kop grošů dobrých stříbrných rázu pražského propadení, a jestli že by který pán, rytíř, zemanín, panoše anebo kterákolivěk osoba k zákonu Božímu příchylný a v tom míru slavném zavřená a z kteréhož kolivěk zámku nebo posádky tento slavný mír a vyřčení naše skutečně zrušila anebo zrušili a na toho neb na ty od oprávcí nebo vyznavačův s obú stranu vydaných a zvolených bylo jednostajně seznámo, tak jakž v listech hlavních psáno stojí, tehdy takový má se u vězení rytířské straně druhé zdržécí, kdež bezpečné místo ukáží, v jich moc ve dvou nedělích od napomenutí beze všeho odmlouvání postaviti. Pakli by které město nebo obec k zákonu Božímu příchylná a v tom míru zavřína zrušilo a též na ně bylo, jakož svrchu psáno stojí, seznáno, tehdy polovice konšelův a tolikéž, jako konšelův, starších osob obecních z téhož města mají se straně druhé zdržící ve dvou nedělí(ch) po napomenutí, beze vší odpornosti v jich moc a u vězení bezpečné a rytířské, kdež jim ukáží, postaviti a toho vězení nemají ani mohou prázdni býti, lečby se pokutami v listech hlavních položenými straně držící dosti stalo a rukojmě jich a za ně s obou stranou v listech položení mají i slíbili pod základem svrchu psaným peněžitým Lti tisícův kop grošův a pod týmž vězením, jakož svrchu psáno stojí a jakož hlavní listové ukazují.

Dále také mají se všecka města, páni, rytíři, panoše a zemané, kteříž chtí v zákoně Božím odpočívati a při těchto stranách smieřených zůstati, listem zvláštním a obecným pod pečeťmi svými zapsati, ač by toho potřebí bylo a takový neb takoví k zákonu Božímu příchylní, přiznajte se k tomu slavnému míru a k vejpovědi naší ubrmanské nebo nepřiznajte, takového proto vždy nebo takové v tom slavném míru i výpovědi ubrmanské my pozůstavujem, aby tento mír slavný námi vypověděný ve všech kusích a artykulech napřed vypsaných zdrželi a v celosti zachovali pod pokutami v hlavních listech položenámi.

Nad to přidávajíce, jestli že by se kto neb který z tohoto míru v čem zcestném vytrhl nebo vytrhli, takový nebo takoví aby čest a víru propadli a důstojenství, řádův i práv svých zbaveni byli, a nad to nade všecko na takového (a) na takové všickni sobě pomoci mají bez odpírání a ze spolka, tak aby vždy takový neb takoví ukroceni byli, tak aby se tomuto slavnému míru i pokutám svrchu psaným dosti stalo bez poškvrny a ourazu všelikterakého.

Také jasně toto oznamujem, jakož z Božího dopuštění smrt Janka, řečeného Hvězda, hajtmana v ta doby obce hradišťské, v skonání těchto listův hlavních jest zašla, na kteréhožto místo pečeť Bartoňova také v ty doby hauptmana z moci naší ubrmanské a rozkázání, i také s jeho dobrou volí přivěšená jest k tomuto. A takéž, jakož jest v těch v tý(ch)ž měrách pana Heřmana z Borotína jakožto najvyžšího vyznavače Pán Bůh neuchoval, že také na jeho místo z volení našeho ubrmanského, tudíž také i obcí s obou stranou, pan Petr Zmrzlík z Svojšína za vyznavače mocného jest zvolen a vyzdvižen. A toho všeho na svědomí a lepší potvrzení pečeti naše vlastní s naším dobrým vědomím přivěšeny jsou k tomuto listu. Datum anno domini MCCCCXXV° feria IV^a post Galli.