My Konrad z Božie milosti Pražského kostela arcibiskup a papežské stolice legát, Herušek z Kútuow, Hašek z Walšteina jinak z Ostroha, Jan z Kunstatu řečený Puška seděním na Kostomlatech, Wilém z Chlumu seděním na Košmberce a Hlas z Kamenice, s jinými pány nynie v Žatci na rok od jasného kniežete, kněze Sigmunda Litewského, královstvie Českého a markrabstvie moravského zprávce, pána našeho vyslaní, vzkazujem purkmistru, konšelóm a všie obci v Mostu pozdravenie, s žádostí všeho dobrého. A dávámy vám věděti, že smy (k žádosti) jasného kniežete pana Fridricha markrabi Bramburského a purkrabi Normberského skrze urozeného pana Wiléma Zajiece z Hazmburka přijeli do Žatce pro obecné dobré tohoto Českého královstvie. To smy učinili a podali smy sě ke všemu rovnému, a chtiece v křesťanské přieměřie vstúpiti a zvláště do roka: proto najviece, ať bychom v tom přieměřie řádné slyšení měli, neřádných kusuov a neřádného narčenie sě zpraviti a vyvésti mohli na očiščenie tohoto královstvie Českého, a to všecko učiniti, což by bylo obecného dobrého. Žádámeť a prosímeť vás, abyšte to u paměti měli, že knězem Sigmundem Jeho Milostí ani jeho radú nic nesešlo. Dán v Žatci, v středu po Všech svatých, anno domini millesimo quadringentesimo vigesimo secundo.