Král Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že obdržel oba jeho listy, z nichž druhý dorazil dnes, stejně jako lístek, který byl k tomu listu přiložen.1 Oba Oldřichovy listy jsou deperdita.
Zikmund mu děkuje za všechny zprávy, podle kterých se nyní může zařídit, zejména o táboritech s Tábora
a sirotcích o syrotcích
. Byl by velmi rád, kdyby s ním Oldřich skutečně odjel do Norimberku, jak mu právě napsal. Král informuje Oldřicha, že brzy uzavře jednání s některými slezskými knížaty a uherskými pány s Slezkými kniežaty ... i s Uherskými pány
a pak už mu nic nebude bránit v tom, aby se okamžitě vydal po Dunaji do Německa (nahoru do Němec). Oldřich se má k němu někde po cestě připojit, přičemž se jistě dohodnou na stravě, která bude pro Oldřicha vhodná.
K textu listu je připojeno ještě následující:2 Následující text byl pravděpodobně pouze pod kancelářskou poznámkou, jak naznačuje Palackého edice (AČ I, s. 30–31, č. 34). Podle Palackého marginální poznámky tento dodatek paleograficky odpovídá rukopisu Kašpara Šlika.
Král Zikmund se také dozvěděl, že kněz Prokop Holý (kněz Prokop) a polní vojska a ty vojsky
v Německu se dohodli s braniborským markrabětem Fridrichem, že se 23. dubna na s. Giřie
sejdou na sjezdu v Norimberku, aby jednali o různých záležitostech. Zikmund je však toho názoru, že by bylo mnohem čestnější počestneji
, kdyby se o této věci jednalo s ním jako s přirozeným pánem Čech jakožto přirozeného pána
, nikoli s někým jiným. Oldřich by se měl o to zasadit a přesvědčit husity, aby pokračovali v jednáních, která započali s králem loni v Bratislavě (w Prešpurce). V této věci také napsal panu Zdeslavovi Tluksovi z Buřenic, aby se vydal do Prahy (do Prahy) a jednal s husity jeho jménem.3 Viz regest.
Zikmund se totiž výše zmíněných jednání při těch tajdincích
v Norimberku nezúčastní, protože chce v Norimberku vyřídit pouze své vlastní záležitosti a okamžitě odjet.