Já Beneš z Wartmberka, jinak z Děwína, vyznávám tiemto listem vuobec přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúc slyšeti budú, že s dobrým rozmyslem dobrovolně a s přátelskú radú prodal sem a mocí tohoto listu prodávám hrad Stohánek, se vsí Swebořicemi i s podacím kostelním, s Plúžnicí vsí, s Ostrowem vsí, i se všemi úroky a poplatky, i s robotami, v čemž od staradávna ti lidé sedie, s poplužím tu, kteréž jest na Ostrowě, ale to s takovú výmienkú, že to poplužic má držáno býti a požíváno do let sirotka toho, kterémuž jest přisvědčeno, dokavadž by ten sirotek nedorostl, a když sirotek léta mieti bude, tehdá to svrchu psané poplužie má jemu vráceno býti pod úrok ten, kterýž jest od staradávna z toho usazen, a to s rybníky, s potoky, s vodotečmi, s horami, s skalím, s lesy, v týchž mezech, v kterýchž sem sám měl od bratří svých v rozdiele s plným panstvím i s plnú vší zvolí, kteráž k tomu již psanému hradu příslušie, a k těm třem vsem již jmenovaným tak úplně a cele, jakž sem sám držal, tu sobě nic nepoostavuje ani svým budúcím, urozenému pánu Zdeňkowi z Walšteina i jeho budúcím, jež mi úplně a docela penězi hotovými zaplatil. A to jemu mám i slibuji svú dobrú čistú věrú křesťanskú ve dsky zemské vložiti, tak jakož tato Česká země za právo má nebo mieti bude, a to když najprvé dsky zemské otevřieny budú, a to mám učiniti na prvé na druhé, na třetie nebo konečně na čtvrté suché dni věřiteli svému anebo jeho budúcím tiem řádem, kteréhož páni, rytieři a panoše v tejto Českej zemi užívati budú, svá zbožie prodávajíc neb kupujíc. Pakli by desk zemských v tejto zemi nebylo, neb řádové nešli, ježto bych já pro neřád země této nemohl toho tak utvrditi a ujistiti, jakož svrchu psáno stojí: tehda dávám tomuto listu plnú moc i plné právo, aby tak pevno a tak jisto bylo, jakoby dskami zemskými za úřadu a za pokoje zapsáno bylo, anebo jakoby tímž řádem utvrzeno bylo, kteréhož země Česká budúcně požívati bude. Pakli by na ten kus svrchu psaný, kterýž sem svrchu psanému panu Zdeňkowi odprodal i jeho budúcím, dědicky kdo kdy sáhl a nebo sáhli právem a řádem na to zbožie již jmenované, tehda miesto zprávech (sic) mají mu moji budúcí zpraviti Zděří, Pertoltici, Březinú, aby jemu a jeho budúcím očištěno bez zmatku bylo, bez jeho škody i jeho budúcích. A to mámi slibu ji zdržeti a očistiti i moji budúcí, tak jakož nahoře psáno stojí. A ktož tento list mieti bude s dobrú volí věřitele mého svrchu psaného, ten má i mieti bude túž moc i ta všecka práva, což v tomto listě psáno stojí, jako on sám. A tomu na jistost a na utvrzenie, což v tomto listu psáno stojí, svú sem vlastní pečeť přivěsil k tomuto listu svú dobrú volí, a připrosil sem urozených pánuov Jana staršieho z Ralska a Beneše z Wartmberka, jinak z Jablonic, Bohuše z Kowaně seděním na Fricšteině, Markwarta z Wartmberka seděním na Děwíně, a slovútných panoší Přibíka z Útěchowic seděním v Waltinowě, Jana z Butowic a Jindřicha z Wiebowic (?), aby své pečeti přivěsili vedle mé na svědomie k témuž listu. Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna Božieho tisíc čtyrsta třidcátého druhého, v tu sobotu před Božím křtěním.