Císař Karel IV. vrací a daruje dědičným vlastníkům, rodným bratrům Litoldovi,9 Litold není v B a C, doplněno podle D, E, F a G.
Žirotovi (Zirota10 V E a F Zirola; v G Zÿrota.
) a Kuncovi Radostovým (Cunczie11 V D, E a F Cunzie.
Rodoste12 V D, E, F a G, stejně jako v opisech listiny Karla IV. Radoste.
)13 Dřívější edice i celý výzkum rozeznávaly pouze dva muže – „Litolda Žirotu“ a „Kunce Radostu“. Ale zřejmě se jedná o tři muže, o čemž svědčí jak gramatika, tak Zikmundova konfirmace určená potomkům tří mužů.
z vesnice Stadice, i jejich legitimním potomkům obou pohlaví jejich svobody, práva a výhody. Řečení bratři i jejich předchůdci totiž byli stejně jako první obyvatelé této vesnice již od osídlení země a Českého království svobodní dědiční vlastníci a dědici.14 V D a E dieditij; v F dieditii opraveno na diedizi.
Jako takoví byli na svých polnostech a zbožích, které drželi dědičným právem, osvobozeni od všech odvodů a všech dalších požadavků a povinností, jak to popisují české kroniky již od doby, kdy byl odsud od pluhu ke knížectví vyzdvižen první český kníže Přemysl (Przemysly15 V D a F Przimislai; v E Pržimislai.
primi ducis Bohemorum16 V D, E a F Bohemiae.
). V nedávné minulosti však Karlův otec, král Jan, z nepozornosti a neznalosti jejich svobod předal vesnici a její obyvatele Jindřichovi z Lipé, který je neprávem ovládal a utlačoval. Karel jim tedy jejich svobody navrátil, stejně jako jejich čtyři lány se vším příslušenstvím. Zbývající tři lány ve Stadicích, které patřily Přemyslu Oráčovi a které řečení bratři vlastnoručně obdělávali, vyhradil Karel pro sebe a své nástupce. Dále osvobozuje příjemce, jejich děti a dědice od ročních dávek a jakýchkoliv jiných plateb, stejně jako od odvodů obilí či jiných plodin a také od všech povinností, obzvláště od královské berně. Nakonec stanovuje, aby se řečení dědici, jejich děti a potomci starali a střežili kvetoucí lískový keř, který vyrostl z biče zabodnutého do pole Přemyslem, a že mají oříšky z tohoto keře každoročně dodávat jemu a jeho nástupcům, českým králům. Dáno 12. května 1359 v Praze.17 Jireček 1896, s. 464–466, č. 452. – Reg.: RI VIII, č. 2952; RBM VII/2, s. 138–139, č. 216.