Janek řečený Řitka z Bezdědic, seděním na Lešanech, stojie osobně v plné radě Velikého Města pražského, vyznal jest svobodně a dobrovolně bez přinucenie a tiemto zápisem skutečnějie vyznává, že tak jakož jest padesáte kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského věnné zástavy splnil a zaplatil opatrnému Michalkovi z Střiebra za paní Kláru Helmovú, měšťku svrchupsaného města pražského, a za Janka, syna jejieho, kterýchžto jsú měli dáti svrchupsanému Michalkovi po Lidmile, dceři dobré paměti Bernartha Kotka, že těch jistých padesáte kop grošuov nadepsaní, paní Klára a Janek, syn její, jsú jemu úplně splnili a zaplatili penězi hotovými, tak že ten list kterýž jsú byli na sě udělali svrchupsanému Jankovi Řitkovi, Johance, manželce jeho, a Janovi Rečkovi, měštěnínu nahořepsaného města pražského, a v kniehy měscké vložili jej, již v ničemž viec nevězí, z kterýchžto padesáti kop grošuov již jmenovaný Janek Řitka jménem svým, Johanky, manželky své, a Jana Rečka, dědicóv i budúcích svých i jich všech jmény napředpsanú paní Kláru a Janka, syna jejieho, dědice i jich budúcie tiemto zápisem propúštie, svobodny, slibuje v časech budúcích svým, Johanky a Jana Rečka jmény jich, ani jich dědicóv a budúcích neupomínati obyčejem ižádným vymyšleným, sám skrze sě ani skrze které jiné osoby svěcké i ni duchovnie neúpomínati, ale quitty a prázdny učiniti. Actum pleno in consilio feria VI. post Martini, anno et cetera XXX°, tempore regiminis Nicolai pellificis, magistri civium.