Císař Zikmund uděluje a znovu obnovuje obchodníkům s krmivem pabulatorum na Novém Městě pražském (Noue nostre Civitatis Pragensis) milost, že každý, kdo prodává oves nebo seno v jeho městě, může provádět obchod pouze na trhu u kostela sv. Jindřicha (prope ecclesiam sancti Henrici et non alibi). Činí tak proto, že mu novoměstští obchodníci s krmivem přednesli, že byli během války a nepokojů násilně oloupeni o svá privilegia, která obdrželi od císaře Karla IV., jeho otce, a od krále Václava IV., jeho bratra, což hodnověrní svědci dostatečně prokázali. Předložili mu opis těchto privilegií a požádali ho o jejich potvrzení, což císař učinil. Každý obchodník s krmivem, který se odváží prodávat svoje zboží, tedy oves a seno, veřejně nebo skrytě někde jinde na Starém nebo Novém Městě pražském, má zaplatit pokutu 5 kop grošů, z kterých budou 3 kopy odvedeny do královské komory a 2 k užitku obchodníků s krmivem žijících na Novém Městě pražském. Stejný trest má postihnout také každou osobu, která poskytne ubytování takovýmto obchodníkům s krmivem. Zikmund nařizuje všem konšelům a přísežným Starého a Nového Města pražského, aby nahlásili každého obchodníka s krmivem a jeho hostitele, který porušuje toto jeho nařízení, pokud se chtějí vyhnout jeho těžké nemilosti a pokutě na základě císařského rozsudku.