Leta ot narozenie syna b. tisícieho čtyřstého devátéhonádctého tu sobotu po Všech svatých v domu Charamzově v Miličíné před Vavřincem rychtářem a před třmi konšely, Matějem řečeným Typa, Maršíkem řečeným Kvač a Jakubem řečeným Hrabě a před obecným Michalem, starým rychtářem, a potom před slovutnými panošemi Bohunkem z Mrvice, Vojslavem z Končan a Matějem, písařem dobré paměti krále Václava, stala sě úmluva s dobrým rozmyslem a s potazem: že Charamza prodal jest duom svuoj a zahradu k tomu i jiný duom Mazazovský, holý beze všeho nádobie, za sto k. gr. slovutnému Herbortovi z Otradovic; a ihned v té úmluvě tejž Herbort prodal jest svuoj duom na Novém Městě v Praze počestnému Charamzovi z Miličína za sto a za devadesát k. a za osm k. a za dvadceti gr. —. A na ten dluh Charamza dal jest svuoj duom Herbortovi ve stu kopách a ještě jemu ostává devadesát kop, osm kopa dvadceti gr.