Král Zikmund sděluje Oldřichovi z Rožmberka, že se nyní setkal se svým zetěm rakouským vévodou a moravským markrabím Albrechtem V. (s osvieceným Albrechtem kniežetem rakuskim a markrabí morawskim synem našim milým), který chce oblehnout klášter Třebíč (clášter trzebiczsky), což je ale proti Zikmundově vůli. Marně se pokoušel odvést Albrechta od jeho plánu. Jelikož je nyní u něj, musí Albrechta podporovat, ačkoli Zikmund chtěl původně vyslat jen pomocné oddíly a my jsme sobě byli položili, že jsme jemu jedno náš lid chtěli poručiti a sami jim svú věc jednati; a poněvadž jsme již k němu přijeli, tehdy jeho nechcem ostati. Zikmund dostal zprávu, že táborité chtějí klášter zachránit a už se za tímto účelem shromažďují. Proto vyzývá protož od tebe žádáme Oldřicha, aby mu prokázal svou věrnost a neuzavíral s tábority příměří, nýbrž okamžitě jim vyhlásil válku a po jejich odchodu jim ihned vpadl do zad aby jim nazad ihned v chřbetě byl spolu s Mikulášem I. z Lobkovic (s statečným Nicolaem z Lobkowicz). Zikmund navíc požaduje, aby ho Oldřich o odchodu táboritů neprodleně informoval dnem i nocí.